První hřiby dobývají Česko. Houbařská horečka startuje, ale experti varují před unáhleným útokem na lesy

Pohled na čerstvě nasbírané plodnice s pevnými hnědými klobouky potvrzuje, že příroda se po dlouhém období sucha začíná probouzet k životu. Mezi prvními se hlásí o slovo zejména hřib dubový, který je známý tím, že déšť přímo miluje a v červnu se mu obvykle velmi daří. 

Spolu s ním mohou houbaři při troše štěstí brzy narazit také na hřib kovář nebo majestátní hřib smrkový. Tato pestrá mozaika oblíbených druhů je vytouženým příslibem, že se v lesích začíná dít něco výjimečného.

Příslib deštivých dnů a sázka na hory

Výhled na nejbližší dny navíc houbařský optimismus dále přiživuje, protože meteorologické modely předpovídají další srážky. Pokud hledáte místo, kde bude úspěch nejpravděpodobnější, doporučují odborníci zaměřit pozornost na podhorské a horské polohy. 

Právě v těchto vyšších polohách je na začátku meteorologického léta nejvíce přeháněk a bouřek, které půdu lokálně zavlažují mnohem intenzivněji než v nížinách, a tak tamní lesy představují v současnosti největší jistotu pro sběr. K radosti houbařů se navíc k hřibům brzy přidají i další oblíbené druhy, jako jsou křemenáče, kozáci nebo oblíbené babky, tedy hřiby žlutomasé.

Čtrnáct dní trpělivosti 

Navzdory nadšeným příspěvkům na internetu je však potřeba zachovat chladnou hlavu, protože hřiby mají své specifické nároky na čas. Mykologové upozorňují na takzvané čtrnáctidenní pravidlo, které říká, že hřiby se obvykle začínají ve větším množství objevovat až zhruba dva týdny po vydatných deštích. 

Současné nálezy, kterými se lidé chlubí, jsou tak spíše ojedinělými úspěchy a „prvotními pokusy“ přírody než důkazem plošného růstu. Půda byla totiž extrémně vysušená a musí se nejprve pořádně nasytit vláhou, než začne produkovat plodnice v masovém měřítku. 

Proto i oficiální mapa pravděpodobnosti růstu hub od Českého hydrometeorologického ústavu zůstává zatím v červených barvách, což značí nejnižší stupeň pravděpodobnosti. Zatímco v Čechách už díky srážkám svitla naděje, na mnoha místech, například na Moravě, je situace kvůli přetrvávajícímu suchu stále prakticky nulová.

Neničte lesní podhoubí

Největším rizikem současné situace je však paradoxně samotné nadšení houbařů, které může budoucí úrodu ohrozit. Mykologové varují, že pokud nyní lidé vtrhnou do lesů v masovém měřítku, mohou napáchat více škody než užitku. Půda je po deštích měkká a přílišný pohyb lidí v lese může vést k sešlapání zeminy, čímž se nenávratně ničí křehké podhoubí některých druhů.

Nedočkaví návštěvníci tak mohou doslova zašlapat budoucí houby pod zem dříve, než stačí vůbec vyrůst. Odborníci proto naléhavě doporučují ještě několik dní počkat a nechat les v klidu regenerovat. Není kam spěchat, protože například hřib kovář roste na svých místech často až do prosince. Předčasný nápor na lesy by tak mohl vést jen ke zklamání z prázdných košíků a k poškození lokalit pro zbytek sezony.

VIDEO: Houbař by si svoje místa měl chránit. Jedno pravidlo je ale stěžejní, tvrdí houbař, ze kterého se stal influencer, Dominik Mašek.

Zdroje: chmi.cz, denik.cz, tn.nova.cz