Polévka je grunt: Opravdu to platí, nebo jde o přežitý mýtus?
Díky našim babičkám máme z polévky doslova kult. Žádný zdravý jídelníček se přece bez ní nemůže obejít. O jakou přesně polévku jde, to už nikdo moc neupřesňuje.
První polévku si uvařili podle vykopávek archeologů naši předci už před 20 tisíci lety. Mohli tak učinit díky vynálezu hrnčířského kruhu. V pozdním paleolitu byla navíc na Zemi opravdu zima, takže se horká výživná tekutina náramně hodila.
Tehdejší polévky ale spíš připomínaly tekuté kaše a jejich základem bylo zrní. V řadě jazyků polévka zní podobně jako v angličtině: soup. Slovo suppa pochází ze starogermánštiny a označovalo chléb namočený ve vývaru.
Dnes existují polévky na jídelníčku snad každého národa, v některých kulturách se jedná o snídani, jinde je zase moučníkem.
První restaurace
S polévkami je spjatý také další zajímavý fenomén: vznik restaurací. V zásadní knize francouzské gastronomie Larousse Gastronomique se tvrdí, že v roce 1765 pouliční prodavač Boulanger otevřel podnik, kde se restaurovalo - tedy konzumovalo tekutou stravu, která sloužila k tomu, aby vás postavila na nohy a zahojila po náročné každodennosti 18. století. Řada tehdejších Pařížanů totiž nežila v domě s kuchyní, takže se museli stravovat v městských tavernách a malých hostincích, kde měli nabídku velmi omezenou: pečené maso, sezonní zeleninu, vše bez omáček či dalších příloh. Pouliční prodavači polévek se kvůli tomu těšili velké oblibě a Boulangerův podnik nabízel seznamy pokrmů, které vám připravil podle vašeho přání.
Někteří historici si ale myslí, že tohle všechno je legenda a žádný Boulanger nikdy neexistoval, protože encyklopedie Larousse Gastronomique je jediným zdrojem, který se o někom takovém zmiňuje. Ale můžeme nejspíš věřit alespoň tomu, že restaurace jsou francouzským vynálezem a souvisí s přípravou právě zmiňovaných polévek.
Polévky a zdraví
Zelenina, kterou polévky obsahují, má v sobě vitamíny a minerály, které jsou rozpustné ve vodě. Příliš vysoká teplota a vzduch samozřejmě může narušit působení některých aktivních látek, hlavně vitamínu C. Nicméně kupříkladu vývar obsahuje důležité minerály.
Jedním z největších pozitivních vlivů polévky na naše zdraví je však především to, že obsahuje hodně vody, a tedy nás hydratuje. Do denního pitného režimu se totiž polévky také počítají. Polévka je skvělý způsob, jak se mohou zavodnit lidé, kteří mají velký fyzický výdej. Podle výzkumu amerického časopisu pro výživu a zdraví také polévky umožňují déle udržet pocit sytosti.
Polévkový mýtus
Ožil v našich zeměpisných šířkách hlavně po druhé světové válce. Kdo nesnědl polévku, ten nepotěšil maminku či babičku. Je to přece základ! Také se říkalo, že kdo nebude jíst polévky, bude mít problémy se zažíváním. Nebo naopak, jedná se pouze o první obědové jídlo, které musí být doplněno dalším chodem.
Neexistuje ale žádný seriózní výzkum, který by taková prohlášení potvrzoval. Na problémy se zažíváním má výrazný vliv náš životní styl: míra stresu, pohyb, ale i to, zda kouříme a pijeme alkohol.
Polévka nás tedy rozhodně neochrání před vlastními zlozvyky a náročným stylem života ani před bakterií Helicobacter pylori, která způsobuje zánět žaludku a k člověku se dostane skrz ústa. Jde o více či méně běžnou součást našich jídelníčků, která však může být kdykoli vynechána, podobně jako jí lze nahradit třeba celý chod. Záleží jen na našich preferencích a samozřejmě také na druhu konzumované polévky.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
