„Když si k burčáku přivoníte, měl by působit svěže a čistě. Podle odrůdy můžete cítit hrozny, jablka, hrušky nebo citrusy. V chuti hledáme příjemnou sladkost, svěží kyselinu a jemné perlení. Zákal ani trocha usazených kvasinek nevadí, k burčáku patří. Varováním je naopak pach po octu, zatuchlině nebo hnilobě. Samotná barva není spolehlivým ukazatelem kvality. Mění se podle odrůdy, fáze kvašení i způsobu zpracování. Podobně jako u vína se v burčáku projeví kvalita hroznů a práce vinaře, při ochutnávání však rozhoduje především čistota, svěžest a vyvážená chuť,“ říká vinař Karel Matula.
Kvašení pokračuje i po nákupu. Burčák je proto nejlepší převážet ve vzpřímené poloze a doma jej co nejdříve dát do lednice. Chlad kvašení zpomalí, zcela jej ale nezastaví. Lahev se nesmí pevně uzavřít: vznikající oxid uhličitý potřebuje unikat, jinak se uvnitř zvyšuje tlak a nádoba může vytéct nebo prasknout. Burčák je nejlepší vypít čerstvý, obvykle během jednoho až několika dnů podle fáze kvašení a toho, jak sladký jej chcete pít.
