Ikona počasí
-- °C
-- °C
Reklama
Reklama

Od ospalých koz k českému „turkovi“. Neuvěřitelný příběh nápoje, bez kterého dnes nevydržíme

Káva
Od etiopské legendy o neposedných kozách přes první české kavárny až po dnešní výběrovou kávu – příběh oblíbeného nápoje je stejně pestrý jako způsoby, kterými si ho připravujeme.Foto: Shutterstock – Pixel-Shot
Káva
Od etiopské legendy o neposedných kozách přes první české kavárny až po dnešní výběrovou kávu – příběh oblíbeného nápoje je stejně pestrý jako způsoby, kterými si ho připravujeme.Foto: Shutterstock – Pixel-Shot

Káva dnes patří k běžné součásti našich dnů, její cesta do českých domácností a kaváren však trvala několik staletí a výrazně proměnila i způsob, jakým ji pijeme.

Přidejte si obsah webu Žena.cz do preferovaných zdrojů pro Google vyhledávání a do oblíbených na Google zprávách
Reklama

Káva se v moderní době stala téměř neodmyslitelnou součástí každodenního života. Každý den se na světě vypije okolo 2 miliard šálků kávy. Ani v Česku nezůstáváme pozadu. Podle dat portálu Statista se u nás v roce 2025 spotřebovalo 14 milionů kilogramů kávy. Výzkum agentury IPSOS zároveň ukazuje, že alespoň jednou týdně si ji dopřeje 84 % Čechů.

Související

Česká kultura pití kávy má za sebou dlouhý vývoj. Od 17. století se změnil nejen způsob její přípravy, ale její společenský význam. Není to tak dávno, co byl pro většinu Čechů synonymem kávy především „turek. To je už minulostí. S příchodem moderních kaváren jej postupně vystřídalo espresso a mléčné receptury. Dnes se do popředí dostává kvalitní výběrová i filtrovaná káva. Z pití kávy se tak ze zvyku stal skvělý gurmánský zážitek.

Kde se ale káva vzala? A jak se dostala do českých zemí, kde se z původně luxusního zboží postupně proměnila v součást každodenního života?

Reklama

Vše odstartovala koza

Podle etiopské legendy objevil povzbuzující účinky kávových zrn etiopský pastýř Kaldi v 9. století. Kaldi si všiml, že jeho kozy po snězení třešní ze zvláštních stromků působí neobvykle čile a v noci nespí. O svém zjištění informoval opata nedalekého kláštera. Ten si z třešní připravil nápoj a zjistil, že mu pomáhá zůstat bdělý během večerních modliteb. Zpráva o povzbuzujících účincích se poté rozšířila mezi dalšími mnichy.

Související

„Kdy přesně lidé začali kávu konzumovat, není jasné, ale někdy před rokem 1400 začali v oblastech dnešní Etiopie sbírat divokou kávu v lesním porostu,“ vypráví kávový historik Jonathan Morris. Podle něj lidé postupně začali využívat různé části kávovníku. Z listů připravovali čaj, kávové třešně kombinovali s máslem a solí a později začali zrna pražit a vařit.

Historie kávy získává pevnější obrysy až v 15. a 16. století, kdy se její obchod začal rozvíjet na Arabském poloostrově. Veřejné kavárny známé jako qahveh khaneh se staly centry společenského života, diskusí i výměny informací. Odtud káva během 16. a 17. století prostřednictvím italských a nizozemských obchodníků pronikala do Evropy.

Od první zmínky po první kavárnu na našem území

Historie kávy v českých zemích sahá do konce 16. století. S tímto nápojem se během svých cest po Blízkém východě seznámili čeští šlechtici Heřman Černín z Chudenic a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. V 18. století se káva prodávala především v lékárnách, kde byla považována za léčivý nápoj.

První kavárna na území dnešního Česka vznikla v Brně v roce 1702. Otevřel ji obchodník Achmet pocházející z Osmanské říše. Počátky pražské kávové kultury jsou pak spojeny se jménem Deodata Damascena. Ten nejprve procházel ulicemi města a nabízel kolemjdoucím šálky kávy. V roce 1714 otevřel v domě „U zlatého hada první pražskou kavárnu.

Zpočátku byla káva luxusním nápojem určeným především šlechtě a bohatým měšťanům. S rostoucím počtem kaváren a její stále větší oblibou si však postupně našla cestu i mezi širší vrstvy obyvatelstva.

Související

Zlatý věk kávy a jeho útlum

Na přelomu 19. a 20. století zažívala kávová kultura v českých zemích svůj rozkvět. Kavárny se staly centry společenského života, kde se setkávali intelektuálové, umělci i obchodníci. Během první republiky se pití kávy proměnilo v symbol moderního životního stylu. Slibný vývoj však přerušila druhá světová válka. Káva se stala nedostatkovým zbožím a lidé ji často nahrazovali náhražkami, jako byly Melta nebo čekanková káva.

Po válce a komunistickém převratu v roce 1948 byly pražírny znárodněny a řada kaváren zanikla. Právě v této době se v Československu rozšířil způsob přípravy kávy známý jako „turek. Důvodem byl pravděpodobně nedostatek kvalitní kávy i kávovarů. Přestože jeho název odkazuje na tradiční tureckou kávu, oba způsoby přípravy se výrazně liší. Zatímco český „turek vzniká jednoduchým zalitím mleté kávy horkou vodou přímo v hrnku, pravá turecká káva se připravuje v měděné konvičce zvané džezva a často se dochucuje cukrem nebo kořením, například kardamomem.

Česká kávová kultura se mění, klasika zůstává

Po sametové revoluci se česká kávová kultura začala výrazně proměňovat. Do Česka postupně přicházely zahraniční kavárenské značky, moderní technologie i nové způsoby přípravy kávy. Z obyčejného nápoje se stále více stávala součást gastronomického zážitku. „Kultura pití kávy v České republice se posunula neuvěřitelně. Dobře upražená i připravená káva už začíná být samozřejmostí, a to nejen v kavárnách, ale i doma. Těší mě, že se tento posun netýká jen espressa a cappuccina, ale i filtrované kávy,“ komentuje měnící se kávovou kulturu Petra Veselá, baristka, školitelka a autorka dvou knih o kávě.

Podle dat portálu Statista Češi dnes stále častěji vyhledávají kvalitnější kávu a zajímají se také o její původ. „Češi už dnes vědí, co je správně připravená káva. Nebojí se ji vrátit v restauraci, když není v pořádku,“ komentuje vývoj preferencí René Sion, generální ředitel Dallmayr ČR. Podobně situaci vnímá i Petra Veselá: „Češi kvalitní kávu již vyhledávají a očekávají, a jsou daleko více zvídaví, odkud káva pochází a jak bude chutnat.“

Související

Vedle klasického espressa se dnes rozšiřují i další varianty přípravy. Oblibu získávají ledové kávy, flat white, bezkofeinové nápoje nebo filtrovaná káva. Stále populárnější jsou také ochucené kávové nápoje. „V gastronomii teď letí kávové nápoje se sirupy, hlavně karamel a slaný karamel, který je teď v kurzu,“ doplňuje René Sion. Oblibu si získává také filtrovaná káva či příprava kávy v moka konvičce.

Přestože Češi stále objevují nové trendy a způsoby přípravy, tradiční „turek ani instantní káva z českého prostředí nezmizely. Instantní káva zůstává oblíbenou součástí domácností například při přípravě frappé a „turek si stále nachází své příznivce. Česká kávová kultura dnes spojuje moderní přístupy s dlouho zakořeněnými zvyklostmi.

VIDEO: Jím jen o víkendu a večer, po jídle klesá výkon. Že káva škodí, je fáma, říká kardiolog

Bohužel pořád máme tu tradici jíst v poledne. Přitom existuje pojem postgastrální demence, říká primář kardiologie Nemocnice Na Homolce Petr Neužil. | Video: Martin Veselovský
Reklama
Reklama
Reklama