Co dokáže obyčejný dotek: Proč chybí hlavně mužům?
Dotýkat se druhého člověka je pro každého z nás důležité, aniž si to možná mnozí z nás uvědomují. Doteky potřebujeme nejen v dětství, ale vlastně po celý život. V dospělosti na něj často zapomínáme a zaděláváme si tím na problém.
Dotek je něco, co je pro náš život naprosto nezbytné. Dokáže pomoct jak psychicky, tak fyzicky.
To, jak moc je dotek důležitý, je vidět hlavně u dětí. Hned v porodnici bývá běžnou praxí, že je dítě bezprostředně po porodu položeno na hruď matky. Je to právě z toho důvodu, aby vnímalo svůj první dotek. Ten stimuluje metabolismus novorozence a dává m sílu adaptovat se na nové prostředí.
Děti, kterým chybí mazlení a dotýkání se, mívají často problém navazovat v životě vztahy, bývají horší ve škole i v IQ testech. Také se ukázalo, že nedostatek doteku vede k násilí. Za tímto tvrzením si stojí americký psycholog James W. Prescott, který tvrdí, že zrod násilí ve společnosti má spojitost s problematickým vztahem matka-dítě. Výzkumy dále ukazují, že nedostatek doteků a sblížení mezi dítětem a dospělým vede u dítěte k pozdějším psychickým poruchám a celkově to může mít negativní zdravotní důsledky.
Důležitý pro zdraví
Hlazení a dotek kůže aktivuje náš lymfatický systém, který má na starosti odstraňování škodlivých látek z těla. Navíc se při hlazení vyplavují hormony, které jsou důležité pro chod celého organismus, zvyšuje se například i hladina oxytocinu, hormonu lásky a důvěry. Hlazením se snižuje tělesné napětí, stres a dostavuje se úleva od bolesti.
Často se jich bojíme
Pokud jde o děti, vnímáme dotyky jako něco přirozeného. Kam se ale doteky vytrácí u dospělých v dnešní moderní společnosti? S klasickým dotykem, který nemá žádný sexuální podtext, se setkáváme málokdy. Typický je u nás například pouze dotyk mezi partnery nebo letmé objetí s kamarádkou. Často se bojíme někoho dotknout jen tak, aby to třeba ten druhý nebral jinak. A taky proto, že nám dotyky byly často zakazovány jako něco, co se nesluší.
Muži strádají více než ženy
Dotyk potřebujeme všichni stejně, bez rozdílu pohlaví. Společnost se ale na dotyky u žen a dotyky u mužů dívá zcela odlišně. U žen je normální, že se objímají a mají k sobě fyzicky blíž. U mužů - kamarádů je to ale vnímáno jinou optikou. V mládí je dokonce někdy mužům vštěpováno, aby se trochu víc "pochlapili". Protože objetí mezi dvěma muži se takzvaně nenosí. Homosexuální narážky v období puberty tomu všemu taky nepomáhají. Není proto divu, že s nedostatkem dotyku bojují často muži.
Někteří psychologové jdou až tak daleko, že se zamýšlejí, zda celý ten zájem v dnešní době o sexualitu, který je tak charakteristický pro západní kulturu, nemá náhodou spojistost s tím, že hledáme naplnění potřeby tělesného kontaktu.
Ať už je to tak, či onak, je dobré si uvědomit, že v době, kdy žijeme stále rychleji a komunikujeme zejména prostřednictvím elektronických zařízení, je tělesný kontakt více než potřeba.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
