reklama

Pět nečekaných triků, jak naučit dítě zdravě jíst i žít

Od malička bychom měli vést děti ke zdravému životnímu stylu. A není to přitom žádná věda. Máme pro vás jednoduché tipy, které stojí za zkoušku.

Foto: archiv PR

Který rodič by se nepřál, aby jeho zlatíčko bylo zdravé, štíhlé a celkově prospívalo. Stejně jako ho učíme pozdravit, poprosit či poděkovat, bychom ho proto měli odmalička vést ke zdravému životnímu stylu. Protože co se naučíme v dětství, považujeme za naprosto přirozené.

Vést děti ke zdravému životnímu stylu, lásce k přírodě a vést je k ochraně životního prostředí není může být snadnější, než se možná zdá. Zkuste to také!

Hurá na bio farmu!

Není účinnější výchovná metoda než názorná ukázka. Vezměte proto děti na bio farmu. Budou nadšené z kontaktu se zvířátky, nemluvě o tom, když uvidí, jak by měly vypadat ideální podmínky chovu a proč je tolik důležitý volný výběh a pastva. Skvělým zážitkem může být také obyčejná procházka kolem ekologicky ošetřeného pole, kde není nouze o pozorování včel, brouků či nejrůznějších ptáků. Na živé pole, kde se nepoužívá žádná chemie, se nemusíte bát pustit ani své děti, ani psího mazlíčka.

Po takovém zážitku už nebude tak obtížné vašim ratolestem vysvětlit, že přírodu máme jen jednu a je klíčové, jak se o ni staráme a využíváme ji. Způsob, jak sami mohou v budoucnu přispět, je nákup biopotravin, a tím i podpora ekologického zemědělství šetrného k životnímu prostředí.

Jděte příkladem

Děti se učí od rodičů. Přebírají jejich zvyklosti, životní hodnoty, postoje, ale i stravovací návyky. A proto bychom jim měli dnes a denně ukazovat, které potraviny vybírat a jak vypadá racionální jídelníček. Pokud dospělí u večeře dají přednost uzenině a slazenému nápoji před zeleninou a čistou vodou, s největší pravděpodobností bude dítě jejich návyk kopírovat a ve školní jídelně se salátu či mléka ani nedotkne.

Neméně podstatné je vybírat správné složení stravy. Je důležité volit kromě zdravých variant především kvalitní potraviny. Spolehlivou záruku poskytuje certifikované označení BIO. Pokud v obchodě sáhnete po biozelenině či ovoci, které je vždy označené logem biozebry či biolistu, můžete si být jistí, že nebudou obsahovat žádné stopy chemie.

Hnojení na polích s bioplodinami se totiž provádí ekologicky, další přidanou hodnotou je tak nulové zatížení přírody, zejména vody, do které se nevyplavují pesticidy, hormony či antibiotika. V případě živočišných výrobků biologo garantuje pečlivou starost o zvířata a bezvadné podmínky, ve kterých jsou chována.

Ekologické zemědělství navíc pomáhá zachovávat biodiverzitu, nelikviduje postřiky včely, které nutně potřebujeme k opylování rostlin, ani ptáky a pomáhá přírodu zachovat v co nejlepším stavu právě pro naše děti, kterým i výběrem potravin ukazujeme, jak mohou být k přírodě ohleduplné.

Bio je značka, kterou smí producenti využívat pouze, pokud jejich postupy odpovídají zákonům ekologického zemědělství. Soulad s legislativou je prověřován pravidelnými kontrolami. Jestliže požadujete opravdovou kvalitu a záruku, hledejte na obalech logo biozebry či biolistu.

Vezměte je na nákupy

Odmalička dětem zdůrazňujte, že by jim nemělo být lhostejné, z jakých zdrojů jídlo a potraviny, které se dostanou na talíř, pocházejí. Protože jen kvalitní jídlo může prospívat jejich zdraví a kondici. Když v košíku uvidí převážně produkty s označneím bio, stanou se i pro ně první volbou. Zkuste jim v obchodě také vysvětlit, v čem jsou hlavní rozdíly ve složení jednotlivých produktů. Ukažte jim, že i produkt totožného názvu se na pultech může objevit v různé kvalitě. Něco se třeba tváří jako šunka, ale kolem masa to šlo velkým obloukem. Objasněte jim, proč je tak důležité číst etikety, které jim prozradí, co všechno s tou či onou dobrotou do těla dostávají. Upozorněte je, kterým složkám (typu bílý cukr, živočišné tuky) by se měly vyhýbat. Názorně jim vysvětlete, co jednotlivé údaje znamenají. Když třeba uslyší, kolik kostek cukru do sebe dostanou s jednou skleničkou limonády nebo jaké množství nezdravého tuku snědí v oblíbené tyčince, příště možná samy sáhnou po zdravější variantě.

Malí kuchtíci

Dětem vždycky víc chutná, když mohou s přípravou jídla pomáhat. Nevyhánějte je proto z kuchyně, až budete chystat oběd či večeři. Malí špunti zvládnou třeba zamíchat těsto, ti větší už mohou krájet, loupat či strouhat. A navíc při vaření děti ochutnají věci, nad kterými by se jinak možná ošklíbaly. Poznávají tak nejen nové suroviny, ale hlavně nové chutě. A nad dobrotou, kterou si samy připravily, určitě nebudou ohrnovat nos. Vaření je též skvělá škola manuálních dovednosti. Vzít do ruky vařečku nebo nůž už chce trochu šikovnosti. V neposlední řadě rovněž posilujete jejich sebevědomí. Když jim dáváte důvěru a oni něco sami zvládnout připravit, připadají si rázem velké a šikovné. Tyhle společné chvíle jsou k nezaplacení a mají velký významný vedlejší efekt - dítě má kladný vztah ke zdravému jídelníčku.

Zákazy nefungují

Některé rodičovské metody, jak naučit dítě zdravě jíst, bývají kontraproduktivní. Takže pokud se s dobrým úmyslem snažíte striktně uchránit dítě od všech sladkostí, čokolád, zmrzlin a fast-foodových pochoutek, vězte, že vaše snaha nemusí přinést kýžený efekt. Naopak dietologické studie prokázaly, že děti, jimž rodiče zakazovali některé typy potravin a nutili jim výhradně zdravé jídlo, často v dospělosti měly sklon k obezitě. Takže zdravou stravu určitě, ale z občasného malého prohřešku nemusíte dělat vědu. Když navíc rozumnou stravu ze zdravých biosurovin zkombinujete s pohybem, který by měl být přirozenou součástí zdravého životního stylu, váš potomek bude v pohodě.

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama