Narodil se 4. října 1906 v Brně do herecké rodiny jako Ladislav Pech. Divadlo tak bylo součástí jeho života prakticky od začátku. Dětství kočovných herců ale mělo i stinnou stránku. Rodina často měnila působiště a malý Ladislav znovu a znovu přicházel mezi cizí děti, které se na „komedianty“ nedívaly vždy s respektem.
Legendární byl například jeho Puk ve Snu noci svatojánské. Režisér K. H. Hilar po něm vyžadoval téměř akrobatický výkon. Když mu jednou zadal skok se slovy „Na jedna se odrazit, na dvě zůstat ve vzduchu a na tři dopadnout,“ Pešek skončil s naraženým kolenem. Následně chodil do gymnastické školy, pozoroval pohyby zvířat v zoo a na jevišti šplhal, visel z větví a kombinoval herectví s tancem, stepem i klauniádou.
Časem ale práce přibývala a prostoru pro vztah ubývalo. Ani jeden se nechtěl vzdát vlastní nezávislosti, a tak jejich partnerský vztah skončil. Přátelství však přežilo. Když byla Štěpničková později po nezdařeném pokusu o emigraci uvězněna, Pešek se podle dochovaných svědectví opakovaně snažil intervenovat za její propuštění.
Skutečné drama jeho milostného života ale teprve mělo přijít.
Velmi mladá dívka z bohaté rodiny mu začala posílat básně, v nichž komentovala jeho aktuální herecké výkony. Podepisovala se jako Divá Bára. Zpočátku mohlo jít o trochu zvláštní, ale ještě relativně nevinný obdiv. Postupně se však její chování měnilo. Začala Peška sledovat až k jeho bydlišti a v dopisech psala také o pokusu o sebevraždu. Rodiče ji proto na čas poslali do klášterní školy v Rakousku. Ani tím ale příběh neskončil. Po čase přišla další výhrůžka, že si vezme život.
