Jeden večer prozradil jeho pečlivě střežené tajemství. Na teambuildingu prasklo, co obchodní ředitel tajil

Byla jsem už na lecjakém teambuildingu, ale tenhle byl jiný. Když mi volala HR manažerka z velké korporace, že by chtěli „něco originálního, co lidi propojí a zároveň je pobaví“, hned jsem věděla, že to nebude klasické malování na plátno nebo úniková hra. „Kartářka je super, naši lidé to milují!“ řekla nadšeně a já si jen pomyslela, že to milují, dokud jim nevyjde, že mají v kartách exekuci nebo nevěru.

Rozložila jsem karty. Vytáhla jsem Ďábla, Milence a Sílu. No páni. „Vidím silnou přitažlivost,“ řekla jsem diplomaticky. „Je tu ale i mocenská dynamika. On je zvyklý rozhodovat a vy máte tendenci se do toho ponořit celou svou bytostí.“ Klára se usmála tak, že jsem skoro ucítila, jak se jí v hlavě rozsvítila kontrolka „mise splněna“. „To je přesně on, děkuju!“ Odešla s lehce zčervenalými tvářemi a rozzářenýma očima.

Druhá přišla o dvacet minut později Veronika. Menší, energická, s vlasy do drdůlku a v botách na podpatku, ve kterých bych já upadla už po třech krocích. Sedla si, naklonila se dopředu a zašeptala, jako by sdělovala státní tajemství: „Je tu jeden chlap… obchodní ředitel. My spolu… no, víte co. Jak to vidíte do budoucna?“

Tentokrát mi vyšly karty ještě jasněji. Stejný muž, stejná energie. Jen tentokrát přišla i Královna holí a Trojka mečů. „Je to vášnivé,“ řekla jsem. „Ale pozor na žárlivost, někdo tady hraje hru na více frontách.“ Veronika zvedla obočí. „To myslíte mě, nebo jeho?“ „Oba máte silné ego,“ usmála jsem se. „Ale on má navíc ještě dost nabitý kalendář.“

Odešla s mírně zamračeným výrazem, ale pořád s jiskrou v oku.

Pak přišla třetí žena, Markéta. Ta byla úplně jiná, jemná, s dlouhými vlnitými vlasy, v duhové sukni a s náhrdelníkem z polodrahokamů. Sedla si, chvíli mlčela a pak tiše řekla: „Ráda bych se zeptala na jednoho muže z firmy, obchodního ředitele. Je to… složité. Máme takovou tu chemii a jiskry, ale on je pořád hodně uzavřený. Co mi karty řeknou?“ Rozložila jsem tarotové karty znovu. Stejný muž, nicméně tentokrát vyšel i Blázen a Pět pentaklů. „Vidím, že jste do něj zamilovaná,“ řekla jsem opatrně. „On je ale mistr v tom, aby se nikdy úplně neotevřel. Máte pocit, že jste jediná, ale on umí rozdělovat pozornost jako manažer rozpočet.“ Markéta se lehce usmála, ale v očích měla smutek. „Myslela jsem si to.“

Když odcházela, už jsem věděla, že tohle nebude obyčejný večer. Teambuilding pokračoval. Osazenstvo pilo víno, pivo, smálo se a hrálo improvizační hry. Já jsem seděla u svého stolku a čekala, co se stane. A taky že stalo…

Všimla jsem si, jak se tři ženy najednou ocitly u stejného stolu, náhodou, samozřejmě. Klára seděla vzpřímeně jako královna, Veronika gestikulovala rukama a Markéta se jen tiše usmívala. Pak to přišlo.

Klára řekla něco o „našem skvělém obchodním řediteli“. Veronika zvedla hlavu: „Našem?“ Markéta se lehce začervenala. Já jsem to všechno sledovala z dálky jako nejlepší seriál na Netflixu. „Počkej,“ řekla Veronika a naklonila se dopředu, „ty taky…?“ Klára zvedla obočí tak vysoko, že by jí mohlo spadnout na čelo. „Promiň, ale já s ním mám už půl roku takovou… intenzivní spolupráci.“ „Intenzivní spolupráci?“ zasmála se Veronika. „Holka, já s ním mám intenzivní spolupráci každý druhý čtvrtek v jeho kanceláři po osmé.“ Markéta tiše dodala: „A já… vždycky v pondělí dopoledne, když říká, že má ‚strategickou poradu‘.“

Následovalo ticho, které by se dalo krájet nožem na steaky. Pak se všechny tři najednou rozesmály. Nejdřív nervózně, pak upřímně, až se za břicho popadaly. „Ten zmetek,“ řekla Klára s obdivem v hlase. „Mistr time managementu,“ přidala Veronika. „A já si myslela, že jsem speciální,“ zašeptala Markéta a utřela si slzu smíchu.

Nakonec se domluvily, že si ho „rozdělí“ podle excelové tabulky. Pondělí – Markéta, středa – Klára, pátek – Veronika. Čtvrtek nechají pro „údržbu a reporting“.

Druhý den ráno mi přišla zpráva od HR manažerky: „Bylo to úžasné! Lidé byli nadšení. Hlavně ty tři kolegyně z marketingu a prodeje – říkaly, že to byl nejlepší teambuilding. Mimochodem, obchodní ředitel se ptal, jestli byste mu taky udělala výklad, ale anonymně.“ Odpověděla jsem jen: „Řekněte mu, ať si karty rozloží sám a do diáře ať si napíše velkými písmeny: POZOR NA KRÁLOVNY.“ Někdy totiž ani nejlepší manažer nedokáže řídit chaos, který sám způsobil.

VIDEO: Nevěra není vada charakteru, nejsme stavěni na jeden vztah na život, říká Vlášková

Zdroj: autorský text