reklama

Jak reaguje váš mozek a tělo na příval špatných zpráv: Vybírejte si, co sledujete

Nedělejte teď tu chybu, že necháte běžet celý den televizi a budete viset na sociálních sítích. Nelimitovaný proud informací může podle psychologů vyvolávat úzkost a depresivní nálady.

Foto: iStock

Nepříjemné zprávy způsobují stresující reakci, i když se sami sebe snažíme přesvědčit, že se jedná jen o záběry v televizi. Pokud se vám chce za dané situace plakat, psychologové doporučují emoce nezadržovat.

Empatie je důležitá lidská vlastnost. Pokud je vám momentálně líto pacientů, kteří se potýkají s koronavirem nebo lékařského personálu, který je ošetřuje, mnohdy bez respirátorů či roušek, s životním nasazením, je to naprosto v pořádku. Pokud cítíte, že vás emoce zahlcují, dovolte si je vyjádřit. Odborníci se shodují, že pokud vnímáme, jak silně na nás dané emoce působí, je to první krok k informační hygieně.

Pozorujte svou mysl a tělo

Jak poznáte, že vám sledování špatných zpráv vadí? Pozorujte své tělo, všimněte si napětí v ramenou, nohou, stisknutých čelistí. Někomu se může zhoršit chuť k jídlu i kvalita spánku. Pokud jste zaznamenali takové obtíže, přestaňte na čas zprávy sledovat nebo alespoň omezte sociální sítě.

Zastavte automatickou reakci

Lidská psychika vnímá negativní informaci jako hrozbu, a proto se snaží co nejvíc pak kontrolovat okolnosti. Jenže někdy nemůžete s událostmi nic dělat. Mozek přijímá rozhodnutí, že bude sledovat zprávy dál, protože tím vzniká iluze kontroly. Doopravdy tím ale jen posilujeme stresovou reakci, která se nemůže naplno vybouřit v emocích. Pociťujete-li, že máte nutkání o špatných zprávách mluvit s rodinou, přáteli, komentovat je na sociálních sítích, vyviňte úsilí a přestaňte s tím. Pomůže to nejbanálnější: zaklapnout notebook, připravit si něco k jídlu, začít uklízet.

Negativní zprávy přitahují další

V psychologii se tomu říká fenomén Baader-Meinhof, kdy negativní informace v nás vyvolá nervozitu, která se přenese na to, jak vnímáme informace. Pokud například uslyšíme informaci o větším počtu nakažených koronavirem několikrát za sebou, budeme situaci vnímat subjektivně hůře, než kdybychom si ji vyslechli pouze jednou.

Nestyďte se za to, že si chcete dát od špatných zpráv pokoj

Neznamená to, že jste lhostejní, jen pečujete o sami sebe. Vzpomeňte si na to, že abyste mohli být prospěšní někomu dalšímu, potřebujete se postarat především sami o sebe. Nedovolujte ostatním, aby vám podsouvali pocit viny za to, že se už nechcete bavit o tom, že svět se řítí do propasti, všichni tu umřeme na koronavirus nebo hlady a karanténa leze na mozek.

Buďte užiteční

Nedělejte žádná rozhodnutí pod tlakem nebo vlivem emocí. Až si na současný stav zvyknete, popřemýšlejte, co můžete udělat, abyste někomu potřebnému právě teď pomohli. Mnozí šijí roušky, skvělá je také organizace Sousedská pomoc, na jejíž webové stránce Sousedskapomoc.cz se můžete zaregistrovat jako dobrovolník. Na Facebooku je velmi funkční skupina Dobré korona nápady, kde lidé nabízí hlídání, doučování dětí přes Skype, odkazy na audioknihy zdarma a podobně.

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama