reklama
 

Hubnutí a stres nejsou dobří parťáci: Jak stres ovlivňuje vaši hmotnost

Stres může být za určitých okolností dobrý sluha. Stane-li se z něj ale pán, který dlouhodobě přebírá původně vaši kontrolu nad situací, je zle. Co všechno dokáže ovlivňovat a proč vystresovaní lidé obvykle těžko hubnou, zato snadněji přibírají na váze?

Foto: iStock

Možná je to i váš případ. Úporně se snažíte zhubnout. Hlídáte si přijatou energii a důsledně ji vyvažujete odpovídajícím energetickým výdejem. Pozorně pročítáte etikety na výrobcích, vyhýbáte se zbytečné chemii, bílému cukru i alkoholu. Děláte zkrátka všechno pro to, abyste svůj záměr podpořili a k tomu podávali očekávané výkony doma i v práci. Jenomže… 

Nedá se říct, že by se vám to příliš dařilo, což vás v konečném důsledku značně stresuje. Když vás škrtí sukně v pase a knoflíček u košile už má namále, necítíte se ani trochu pohodlně. Ptáte se pak sami sebe, jakou děláte v životě chybu, proč se vám nedaří (už ani) hubnout. A čím víc se otázkou zabýváte, tím hlouběji se propadáte. Připadáte si k ničemu, nic nestíháte včas a radost ze života se objevuje jen zřídkakdy. Jste v permanentním stresu, což se negativně odráží v mnoha oblastech vašeho života, hubnutí nevyjímaje.

Když jste ve stresu

Stres je obranná reakce organismu v okamžiku neobvyklé situace, kterou mozek vyhodnotí jako potenciálně nebezpečnou. Nastalé podmínky jsou vnímány jako stresor a tělo na ně přirozeným způsobem okamžitě zareaguje s jediným cílem: zachovat tzv. homeostázu (stabilní vnitřní prostředí) a zabránit případnému poškození organismu, v krajním případě smrti.

Při stresu se do těla vyplavují tzv. stresové hormony, zejména adrenalin, který se uvolňuje z dřeně nadledvin, a také glukokortikoidy - kortizol a kortizon - z kůry nadledvin. Tyto stresové hormony pomáhají organismu zůstat ve střehu a v případě potřeby rychle jednat. Adrenalin vyburcuje hlavní tělesné orgány k vyššímu výkonu a kortizol zajistí, aby pro ně byl dostatek energie v podobě zvýšené hladiny cukru v krvi. Kortizon má shodné účinky jako kortizol, jen je "slabší" a je ho méně.

Kortizol a hubnutí

Kortizol hraje v lidském těle důležitou roli. Ovlivňuje hladinu glykemie ve prospěch navýšení glukózy v případě potřeby, působí lehce protizánětlivě, zvyšuje krevní tlak, zvyšuje práh bolestivosti a stimuluje k výkonu. V případě "jednorázové" stresové situace je dobrým pomocníkem. Dlouhodobě je však zvýšená hladina tohoto hormonu v krvi značně nežádoucí, ovlivňuje řadu dalších tělesných pochodů a způsobuje zdravotní komplikace (snížená činnost štítné žlázy, vysoký krevní tlak, poruchy imunity a další).

Úskalím je i permanentně zvýšená hladina krevního cukru a nepřiměřená chuť na sladké, časem hrozící cukrovka druhého typu, ruku v ruce s nepřiměřeným ukládáním tuku v oblasti břicha. Výsledkem dlouhodobě vysoké míry stresu pak obvykle bývá větší obvod pasu a snížená fyzická i duševní kondice.

Záludnost viscerálního tuku

Nejrizikovější oblastí v souvislosti s hromaděním tuku v těle je dutina břišní. Právě tady se kumuluje tzv. viscerální tuk, který je v porovnání s "klasickým" podkožním tukem daleko nebezpečnější. Vykazuje vyšší prozánětlivou aktivitu a může utiskovat důležité tělesné orgány.

Viscerální tuk také zvyšuje riziko rozvoje diabetu, aterosklerózy, nejrůznějších zánětů a v krajním případě i metabolického syndromu. Tento tuk je obtížně měřitelný a není přímo závislý na množství podkožního tuku v oblasti břicha. Takže i relativně štíhlá osoba může spadat do rizikové skupiny.

Kudy vede cesta ven

V teoretické rovině je řešení nasnadě. Změna životního stylu, zvolnění a přehodnocení priorit. Méně průmyslově vyráběných potravin, více čerstvé zeleniny, ovoce a pohybu. Prakticky bohužel nejde o jednoduchou záležitost, nicméně z dlouhodobého hlediska se trocha prvotního diskomfortu bohatě zúročí. Ať už ve formě lepšího zdraví, větší spokojenosti se sebou samým, nebo šťastnějšího partnerství.

Kim Kardashian a holý pupík Emily Ratajkowski. Začíná oscarová afterparty | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama