Exmanželka Jakuba z Extrémních proměn promluvila o rozvodu. Když se jí zhroutil svět, zachránil ji běh

Její život se během uplynulých měsíců zásadně změnil. Manželství, které mělo náročnou cestu ustát, nakonec skončilo rozvodem. A Lucie se najednou ocitla v situaci, kdy musela posbírat síly hlavně sama pro sebe. S odstupem času se na Instagramu svěřila, že právě v době, kdy se jí život rozsypal pod rukama, našla nečekanou oporu v běhu.

„Dnes je to přesně ROK. Rok od chvíle, kdy jsem poprvé nazula tenisky a vyběhla,“ napsala Lucie ve svém vyznání. Tehdy ještě netušila, jak důležitý význam pro ni běh jednou bude mít.

Původně šlo o gesto podpory. „Tehdy to mělo být jen jako podpora pro manžela v jeho cestě v Extrémních proměnách,“ vysvětlila. Jenže zatímco Jakub procházel svou televizní proměnou, v soukromí se začalo měnit i něco mnohem hlubšího.

„Chtěla jsem v tom být s ním. Jenže život měl úplně jiné plány a karty rozdal jinak. Přišel rozvod,“ popsala Lucie okamžik, který jí obrátil život naruby.

Sama to popsala jako „období, kdy se vám sesype svět, a vy nevíte, jak dál“. Právě v té chvíli se z běhu, který měl být původně jen podporou pro někoho jiného, začalo stávat něco mnohem osobnějšího.

„A tehdy mě zachránil právě běh,“ přiznala otevřeně.

Nebyla to jen fyzická aktivita. Pro Lucii se běh stal místem, kde mohla vypustit všechno, co v sobě držela. Smutek, vztek, bezmoc i tlak, který se nedal jednoduše vysvětlit slovy. Každý kilometr byl způsobem, jak se na chvíli nadechnout a nezůstat stát uprostřed vlastního zklamání.

Terapie, kterou nečekala

To, co začalo jako gesto pro manžela, se postupně změnilo v nástroj, který pomáhal hlavně jí samotné. „To, co začalo jako podpora pro někoho jiného, se stalo mojí vlastní terapií,“ svěřila se Lucie.

Běh jí dal rytmus v období, kdy se ostatní jistoty rozpadaly. Přinesl jí možnost vypnout hlavu, unavit tělo a postupně znovu získávat pocit, že má nad svým životem alespoň nějakou kontrolu. Nebyl to útěk od reality, spíš cesta, jak ji unést.

Postupně se z něj stala součást jejího nového života. „Úplně jsem tomu propadla – ale tentokrát už sama za sebe,“ napsala.

Boj, který se odehrává hlavně v hlavě

Lucie dnes mluví o běhu nejen jako o sportu, ale také jako o lekci vnitřní odolnosti. Naučil ji, že hranice často nejsou tam, kde si člověk myslí. A že největší soupeř nebývá unavené tělo, ale vlastní hlava.

„Každý jeden kilometr mě naučil, že všechno je to jenom v hlavě,“ popsala. Podle ní je každý trénink „takový malý boj s vlastním mozkem, který vám říká, že už nemůžete“.

Právě v tom ale našla sílu, kterou pak dokázala přenést i do života mimo běžeckou trasu. Když člověk překoná hlas, který ho přesvědčuje, že už dál nemůže, začne jinak vnímat i vlastní životní krize.

Kilometry, které znamenají svobodu

Za uplynulý rok se z ženy, která si poprvé obula tenisky hlavně kvůli podpoře manžela, stala běžkyně, pro kterou pohyb znamená nový začátek. Její čísla přitom mluví sama za sebe. Jen za poslední měsíc naběhala 112,29 kilometrů.

Pro někoho by to byla pouze statistika v aplikaci. Pro Lucii je to ale mnohem víc. Každý kilometr připomíná, že i z období, které člověka srazí k zemi, se dá postupně zvednout. Ona sama popisuje naběhanou vzdálenost jako porci „čisté svobody a síly“. „Kdyby mi to někdo řekl před rokem, vysmála bych se mu,“ přiznává dnes.

Rozvod, který nejdřív vypadal jako konec jedné životní kapitoly, se pro ni nakonec stal začátkem další. Ne jednodušší, ne bez bolesti, ale její vlastní. Lucie dnes ukazuje, že i když se člověku rozsype svět, nemusí v troskách zůstat stát.

„Dnes vím, že i z těch nejtěžších životních pádů se dá rozběhnout za novým, silnějším já,“ uzavírá.

VIDEO: Připomeňte si Jakubovu cestu Extrémní proměnou

Zdroj: Instagram Lucie Chládkové