Dominika na sociálních sítích otevřeně popsala, že po těžkém rozchodu přišla o základní pocit bezpečí. Nezůstalo jí pevné zázemí, nevěděla, co bude dál, a po boku měla jen své dvě kočky. „Když se dnes podívám na některá období svého života, občas sama nechápu, kolik toho jeden člověk dokáže unést,“ svěřila se.
Nejbolestnější na celé situaci podle jejích slov nebyla jen zima nebo provizorní podmínky. Byla to také neschopnost říct si o pomoc. „A já se tehdy bála požádat kohokoliv o pomoc, protože jsem měla pocit, že si pomoc vlastně ani nezasloužím,“ dodala.
Dominika po televizní proměně prošla ještě jednou, mnohem tišší a osobnější změnou. Z období bez domova, v zimě a strachu, se postupně dostala k práci, ve které může své zkušenosti předávat dál. A její příběh připomíná, že skutečná proměna se často neodehrává jen na váze, ale hlavně ve chvílích, kdy člověk znovu uvěří, že si zaslouží lepší život.
