Prodala dům a vyrazila do světa. V Afghánistánu ji hlídal člen Talibanu, nejvíc se bála v ráji

Zatímco pro mnoho lidí byl konec pandemických omezení spojený hlavně s návratem do běžného režimu, Lynn Stephenson z Velké Británie se rozhodla udělat přesný opak. Místo návratu do starého života prodala dům, zabalila si věci do kufru a vyrazila na cestu kolem světa. Dnes je jí 62 let, za sebou má desítky navštívených zemí a tvrdí, že Anglie už pro ni dávno není skutečným domovem.

Impulzem k velké životní změně pro ni byla pandemie. Uzavřený svět jí prý připomněl, že odkládat sny na neurčito může být riskantnější než se prostě sbalit a vyrazit. „Nikdy jsem nevěřila, že můžete zavřít celý svět, ale přesně to se stalo a vyděsilo mě to, takže jsem se rozhodla využít šanci, dokud můžu,“ vysvětlila Lynn.

Cestování jí podle jejích slov nepřineslo jen zážitky, ale také jiný pohled na svět. Z míst, která mnozí znají hlavně z varovných zpráv a politických konfliktů, si často odvezla překvapivě laskavé vzpomínky. „Cestování obnovuje vaši víru v lidi. Všechno, co teď slýcháme kolem, jsou špatné zprávy, ale svět je ve skutečnosti plný laskavých a pohostinných lidí,“ tvrdí.

Překvapili ji také muži, kteří se jí podle jejích slov omlouvali za to, že musí nosit šátek. „Byli velmi rozhořčení a říkali, že by to měla být moje volba i volba dalších žen,“ popsala Lynn. Z Íránu si tak odvezla obraz země, který se podle ní výrazně lišil od toho, jak bývá často ukazována v médiích.

Afghánistán a usměvavý člen Talibanu

Ještě překvapivěji působí její zkušenost z Afghánistánu. Sama přiznává, že by se od takové cesty čekal hlavně strach, jenže ona prý na místě nic podobného necítila. „Nikdy jsem se v Afghánistánu necítila nebezpečně,“ tvrdí Lynn, přestože kolem sebe vídala ozbrojené kontroly, ozbrojené členy Talibanu i muže projíždějící ulicemi v autech.

Nebezpečí přišlo tam, kde by ho nečekala

Zajímavé je, že nejděsivější chvíle neprožila v zemích, kterých se lidé často bojí, ale na místě, které zní jako pohlednice z ráje. Na Cookových ostrovech se během túry dostala do vážných potíží. Po dešti ztratila cestu, uklouzla a zřítila se ze strmého svahu dolů k řece.

„Uklouzla jsem a spadla z velmi strmého břehu,“ popsala. Řeka sice zmírnila pád, jenže problém nastal vzápětí. Nemohla se dostat zpět nahoru, byla bez signálu a daleko od pomoci. V jednu chvíli jí došlo, že další chyba by mohla mít fatální následky. „Nakonec jsem se rozhodla zkusit vyšplhat ven. Bylo to tak nebezpečné, že kdybych spadla, věděla jsem, že by to mohlo vést k vážnému zranění nebo dokonce smrti,“ přiznala.

Nakonec se jí podařilo dostat do bezpečí vlastními silami. I proto dnes nepopírá, že cestování na podobná místa má svá rizika. Zároveň ale říká, že odpovědnost nese sama za sebe a že právě to je součást svobody, kterou si vybrala.

Samoty se přitom nebojí. Naopak říká, že mezi samotou a osamělostí je velký rozdíl. „Je rozdíl mezi tím být sama a být osamělá. Dnes mám přátele po celém světě,“ uzavírá žena, která se v době, kdy jiní hledali jistotu, rozhodla pro nejistotu, dobrodružství a život bez pevné adresy.

Zdroj: Instagram Lynn Stephenson, creatorzine.com