Ikona počasí
-- °C
-- °C
Reklama
Reklama

Pokáčovo bydlení bez pozlátka: rodinný dům po pradědovi, zahrada a jedna místnost pro všechno

Muzikanta Jana Pokorného alias Pokáče si lidé oblíbili mimo jiné proto, že dokáže s humorem zpívat o úplně běžných věcech. O rodičovství, domácnosti, únavě, vztazích i každodenních drobnostech, ve kterých se pozná skoro každý. Podobně civilní je i jeho přístup k bydlení. Se svou rodinou nějaký čas funguje v jedné víceúčelové místnosti, která slouží jako ložnice, dětský pokoj, obývák i pracovna.

Přidejte si obsah webu Žena.cz do oblíbených na Google zprávách
Reklama

Pokáč bydlí v domě na pražských Petřinách, který má pro něj silný osobní význam. Nejde jen o adresu, ale o rodinné místo s dlouhou historií. „Dům postavil už můj praděda, v patře bydlí moje sestra s rodinou a já jsem první tři roky života bydlel přímo v tomhle pokoji,“ popisuje Pokáč. Později se s rodiči odstěhoval na vesnici, ale během vysoké školy se do domu vrátil. „Zhruba po dvaceti letech jsem byl zase zpátky,“ dodává.

Související

Rodinné místo s vlastní historií

Dům pro něj zůstává srdcovou záležitostí. V patře žije sestra s rodinou, dříve tam bydlel i děda a občas sem přijíždí strýc. „Máme to tu moc rádi. Je to dvojdomek, donedávna v patře bydlel děda, jezdí sem občas náš strejda. Takže je to rodinná záležitost,“ říká.

Velkou výhodou je zahrada se starými jabloněmi. Pokáč přiznává, že dřív ji skoro nevyužíval. „Než jsem měl svou současnou ženu a syna, tak jsem na ni vyšel tak jednou za rok a moc jsem nechápal, co bych na zahradě dělal. Byl jsem jako správný ajťák zalezlý vevnitř,“ směje se. Dnes je ale situace jiná. Se synem zahradu využívají mnohem víc a váží si toho, že takový prostor vůbec mají. „Teď se synem si ji moc užívám. A jsme moc vděční, že takový unikátní prostor v Praze máme.“

Reklama

Jedna místnost pro celou rodinu

Největší zvláštností jejich současného bydlení je, že většina rodinného života se odehrává v jedné místnosti. Ta musí zvládnout hned několik rolí najednou: spí se v ní, hraje, odpočívá i pracuje. Pokáč ale situaci bere s nadhledem. Malý prostor podle něj nemusí být jen nevýhodou.

Související

„Vždycky si říkáme, že je to fajn, protože se jednoduše najdeme,“ říká. Rodina už zároveň plánuje stěhování do vlastního domu, který staví, ale zatím má před sebou ještě zhruba dva roky v současném režimu. „Tam se trochu bojíme toho, že už se tak snadno nenajdeme. Víme, že když malej není tady, je ve vedlejší místnosti,“ dodává s humorem.

Samozřejmě to má i praktické limity. Nejvíc ve chvílích, kdy potřebuje pracovat a nahrávat. „Když chci něco nahrávat, musím všechny vyhnat někam z domu a vybalit si všechny věci a není tu moc k hnutí. Pak to musím rychle natočit, uklidit a zase je zavolat, že už můžou dovnitř,“ popisuje. Přesto si nestěžuje. „Na druhou stranu v Japonsku bydlí v mnohem menších bytech, takže co my si máme na co stěžovat.“

Proměna multifunkčního pokoje u Pokáče
Když chce Pokáč v jednopokojáku pracovat, musí všichni z domu. Zahrada s jabloněni ale nabízí ideální zázemí.
Foto: Bonami, se souhlasem

Protože rodinu čekají v současném domově ještě přibližně dva roky, rozhodli se prostor zpříjemnit. S návrhem interiéru jim pomohla designérka Bonami Petra Indruchová. Cílem nebyla kompletní změna života, ale chytré rozjasnění a sjednocení místnosti tak, aby lépe fungovala pro rodinu i pro práci.

„Říkali jsme si, že si to ještě na ty dva roky, co tu budeme, uděláme příjemnější. Myslím, že to dopadlo dobře. Chtěli jsme po ní, aby nám pomohla interiér trochu rozsvítit. Přišel nám návrh z Bonami s barevnými stěnami, který jsme si odsouhlasili a za pár týdnů bylo hotovo,“ popisuje Pokáč.

Související

Výrazným prvkem se staly grafiky od českých ilustrátorů Tomski & Polanski. Ty měli doma připravené už dlouho, jen čekaly na správný moment. „Máme je s mojí paní moc rádi. Hrozně dlouho jsme měli jejich printy nachystané a čekaly na pověšení. Při návrhu se vycházelo z těchto grafik, tak máme radost, že to všechno do sebe hezky zapadá,“ říká.

Moderní bungalov na obzoru

Současné bydlení berou Pokáčovi částečně i jako zkoušku před vlastním domem. Ten by měl být úplně jiný než starší rodinný dům na Petřinách. „Měl by to být moderní bungalov se zahradou. Tady to máme tak nějak na zkoušku a pak už snad budeme vědět, co se nám líbí,“ vysvětluje.

A jak se v domácnosti projevuje, že je Pokáč vystudovaný ajťák? Překvapivě ne tak, jak by možná člověk čekal. Praktické opravy prý nejsou jeho nejsilnější disciplínou. „Já jsem technického ražení převážně v tom nepraktickém směru. Počítač nespravím, ale nainstaluji správně tiskárnu. Ale když někdo chce třeba vyměnit vypínač, tak to u mě teda nepochodí.“

Sám přiznává, že jeho píseň Úplně levej má reálný základ. „Odpovídá naprosto přesně skutečnosti. Když jsme to tu renovovali, tak pánové dobře viděli, čeho jsem schopný. Sundali zrcadlo a našli rozbombardovanou zeď umě schovanou právě za zrcadlem,“ říká pobaveně.

V rodině to podle něj mají hezky rozdělené. On víc řeší vzhled a atmosféru, jeho žena praktičnost. „Já jsem spíš přes tu estetickou stránku a moje žena je praktičtější. Takže se doplňujeme úplně fenomenálně.“

Pokáčovo bydlení tak působí stejně jako jeho písničky: obyčejně, vtipně, rodinně a bez snahy dělat ze života něco dokonale uhlazeného. Malý prostor sice občas komplikuje práci, ale zároveň drží rodinu blízko u sebe. A než se přestěhují do nového domu, snaží se z něj vytěžit to nejlepší.

VIDEO: Desku bych si Agrofertem platit nenechal. Legraci si dělám z politiky i Sparty, říká Pokáč

Je v pořádku dělat si legraci sám ze sebe, když reprezentuju Spartu, dělám si legraci ze Sparty. Hranice toho, co je vtipný, máme každý jinde. | Video: Aktuálně.cz
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama