Klid a vůně dřeva. Herec Štěpán Benoni ukázal bydlení, které by dnes už za nic nevyměnil

K jižním Čechám měl herec vždy blízko díky rodinné chalupě, ale postupně v něm uzrála touha po vlastním útočišti. Volba srubu nebyla náhodná, ale vycházela z jeho dlouhodobé fascinace dřevostavbami. „Mám rád dřevostavby a sruby se mi odjakživa líbily ještě o něco víc než roubenky,“ vysvětluje své preference.

Pro Štěpána masivní kulatiny představují víc než jen stavební materiál – jsou symbolem divoké přírody. „Asi to bude i tím, že jsem si je vždycky spojoval s Kanadou, Severní Amerikou a takovou tou romantikou života v obklopení přírody.

Mají pro mě zkrátka svoje kouzlo,“ přiznává s tím, že samotné pořízení domu proběhlo nečekaně rychle. „Než jsem se pořádně rozkoukal, tak jsem v něm bydlel,“ dodává se smíchem k začátkům, které se datují už osm let zpátky.

Život v domě, který „mluví“

Ačkoliv Štěpánovo obydlí sloužilo původně jako vzorový dům, herec si jej plně přizpůsobil svým potřebám. Život v něm podle herce přináší celou řadu benefitů. „Největším z nich je pro mě atmosféra, kterou dřevo domu dává. Srub dobře izoluje a funguje skvěle i prakticky. V zimě stačí zatopit v kamnech a teplo se drží opravdu dlouho, v létě je tam zase příjemný chládek,“ oceňuje unikátní mikroklima a izolační schopnosti dřeva.

Život v masivní dřevostavbě však vyžaduje i pochopení pro specifika materiálu. „Občas někde trošku něco křupne nebo lupne, ale ke dřevu to jednoduše patří. A mám to na něm vlastně rád,“ říká herec, kterému nevadí ani nutnost průběžné údržby. Nedávno se do srubu pustil odborník na renovace, který celou stavbu obrousil a opatřil novými nátěry v přírodních odstínech.

Rustikální styl a kutilské výzvy

V interiéru pak Štěpán sází na poctivý masiv, konkrétně na nábytek od značky UBUD Interiér. „Líbí se mi, že je rustikální, ale současně si dobře rozumí i s modernějšími prvky,“ říká ke svému vkusu. 

Přestože o sobě skromně prohlašuje, že je spíše „nadšený pomocník než zkušený řemeslník“, snaží se být u všech prací a učit se od šikovnějších kamarádů. Aktuálně ho zaměstnává rekonstrukce koupelny a v blízkém plánu má i novou kuchyni. „Já bych pořád něco upravoval,“ směje se herec.

Sousedi z lesa i z vesnice

Své bydliště Štěpán charakterizuje jako „polosamotu“. Přestože je dům obklopen přírodou, není zde izolován od lidí. „Kolem srubu jsou lesy a louky, takže mezi moje nejčastější návštěvníky patří srnky, zajíci a další lesní zvěř. Zároveň je to ale jen kousek do vesnice. Ze sousedů se vlastně rychle stali kamarádi,“ pochvaluje si místní, mezi které rychle zapadl.

O opravdovou domácí pohodu se v jinak tichých ránech starají jeho dva neustále vítací psi. V poslední době k nim přibyli i koně a s nimi také péče o nově pořízené pastviny. Když zrovna není na zahradě nebo na verandě, bývá často právě tam. Tyto obyčejné chvíle jsou pro něj vítanou protiváhou k účinkování v pražském divadle Studio DVA nebo natáčení v televizních ateliérech.

Šumava je domov

Přestože ho práce v metropoli stále drží, jeho vnímání světa se pod vlivem Šumavy proměnilo. „V přírodě člověk nějak přirozeně zpomalí a zjistí, že ne všechno musí být hned. Tenhle klid bych dneska měnil jen těžko,“ zamýšlí se a dodává: „Prahy jsem se nikdy úplně nevzdal a ani nemohu, protože mě tam pořád vede práce. Ale když se řekne domov, vybaví se mi jižní Čechy, Šumava a můj srub. Tam se prostě vracím nejraději,“ uzavírá.

Zdroj: Autorský text