reklama

Budíte se uprostřed noci? Neznamená to, že je s vámi něco špatně, právě naopak

Lidé vždycky nespali tak, jak se spí dnes. Možná i to je vysvětlení toho, proč se v noci budíte a nemůžete usnout.

Foto: iStock

Někdy uprostřed noci vás probudí pípnutí na telefonu, partner, který se převalí, nebo se vzbudíte jen tak sami od sebe. A od té chvíle už víte, že ráno bude zle, jen tak totiž zase neusnete. A tak zíráte na hodiny, přemýšlíte nad vším možným a nejvíce nad tím, jak budete ráno unavení. 

Věděli jste, že vůbec idea toho, že bychom měli spát osm hodin v kuse je relativně nová záležitost? Ne vždy se spalo osm hodin v kuse. Známky toho, že tomu tak nebylo, můžeme hledat například v literárních dílech, ve kterých se často objevují zmínky o prvním a druhém spánku. To najdete třeba ve známé sbírce Canterburské povídky, která byla napsána ve 14.století. Stejně tak se o tom zmiňuje jeden francouzský fyzik z 16.století, který tvrdil, že počít dítě je lepší po prvním spánku.

Z různých zdrojů je tak doloženo, že lidé se standardně probudili po prvním spánku, několik hodin byli vzhůru - trávili čas s rodinou, šli pozdravit sousedy, nebo se oddávali kreativním činnostem a pak šli zase spát.

Toto téma samozřejmě nezůstalo bez povšimnutí vědců, nejznámější je asi studie z roku 1992 od psychiatra Thomase A. Wehra. Ten se rozhodl skupinu lidí podrobit experimentu, kdy testovaní nebyli vystaveni žádnému umělému světlu a poté se sledoval jejich spánek. Thomas Wehr přišel na to, že většina z nich se po uložení do spánku vzbudí někdy krátce po půlnoci, pár hodin se převalují a pak zase usnou. Stejně tak jako tomu bylo v minulosti.

Navíc nezapomínejme na to, že spánek a zvyklosti kolem něj se kulturně velmi liší - například v Číně, Indii a Španělsku je naprosto běžné, že si odpoledne lidé přispí.

Problém je v tom, že většina z nás si myslí, že probudit se uprostřed noci není normální a hledá příčinu a řešení, jak tomu zabránit. Mnohdy se lidé uchýlí až k práškům na spaní, což jen podporuje v našem mozku to, že máme pocit, že s naším spánkem není něco v pořádku. A pomyšlení na to nás stresuje.

Co když je to ale spíše protest našeho těla proti nastavení, které není úplně v souladu s přírodou, aneb v tomto případě spaní osm hodin v kuse? Možná místo toho, abychom se po probuzení uprostřed noci zabývali tím, že budeme ráno strašně unavení, bychom měli tento čas využít ve svůj prospěch.

Kvalitní spánek je zaručeně důležitý, ale ne za cenu toho, že se budeme bezhlavě držet něčeho, co nám někde někdo doporučil. Poslouchejte své tělo, netrapte se, když se v noci vzbudíte a odpoledne si klidně dopřejte šlofíka (pokud vám to práce dovolí).

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama