Ženy potřebují víc odpočinku než muži. Spánek se stal novým feministickým problémem
Zatímco se obecně u dospělého člověka doporučuje spánek dlouhý šest až osm hodin, z výsledků studie anglické univerzity v Loughborough vychází najevo ještě jeden fakt: ženy kvůli větší komplikovanosti mozku potřebují oproti mužům téměř o půl hodiny delší noční odpočinek. Na výsledky reagují i ženské komentátorky, které to považují za jedno z důležitých témat femininity.
Přestože spousta lidí obecně potřebuje víc spánku, než si ve skutečnosti dopřává, podle vědců, kteří zjišťovali rozdílnost mezi pohlavími, co se délky spánku týče, ženy by měly spát o dvacet minut déle.
Přitom jak zjistila studie provedená vědci ze Severní Karolíny, ženy trpí nedostatkem spánku více než muži, a to zejména proto, že se ve svém volném čase věnují rodině, domácím pracím a podobným aktivitám, které ukrajují z pomyslného časového koláče, určeného pro odpočinek v posteli. Studie Sarah Burgardové a Jennifer Ailshireové přinesla také překvapivé údaje. Závěrem výzkumu obou odbornic je, že ženy v produktivním věku si dopřávají delší spánek než muži, a to ve většině stádií života, a přesto svůj spánek považují za nedostatečný. Dokonce odborníci z univerzity v Surrey zmapovali, že téměř 20 procent žen má špatný spánek minimálně 5 dní v týdnu, zatímco si na podobné problémy stěžovalo jen osm procent mužů.
Ženský mozek dokáže multitasking
Jednou rukou dokážou ženské polovičky míchat večeři, druhou podepisovat dítěti úkol, pohledem sledovat, zda venku neprší, protože venku visí prádlo, a ještě si v hlavě kompletovat seznam na nákup. "Ženy mají sklon k multitaskingu - jsou schopné vykonávat víc věcí najednou a jsou flexibilní. Využívají podstatnou část mozku v mnohem větší míře než muži. A to je důvod, proč je jejich potřeba spánku vyšší," vysvětluje profesor Jim Horne, bývalý ředitel výzkumného centra spánku na univerzitě v Loughborough, přední anglický neurovědec a autor knihy Cesta skrze vědu o spánku.
Evolučně by se dala vyšší komplikovanost mozku u žen jednoduše vysvětlit. Centrální nervová soustava byla totiž postupem vývoje designována oproti té mužské na jinou formu vnímání. Ženy musely dávat pozor na děti a empaticky zareagovat na potřeby blízkých. Zatímco jednotlivé hemisféry mozku mužů jsou těsně propojeny, v případě toho ženského je týmová práce obou polovin mozku mnohem lépe vyvinuta. Taková složitější dovednost pak vyžaduje větší klid a odpočinek.
Dvacet minut, časový údaj, který ze studie z anglické univerzity vychází, je jen průměrná doba, o kterou by si ženy měly oproti mužům déle pospat. Profesor Horne věří, že různorodé potřeby spánku mohou také vysvětlovat i různé rychlosti stárnutí mozku mezi pohlavími. "Typická 75letá žena má srovnatelný věk mozku jako 70letý muž," tvrdí anglický neurovědec. Doposud se ale neví, proč tomu tak doopravdy je. Jedna z teorií stojí na zjištění, že ženský mozek má tendenci k větší potřebě delší relaxace.
Matky se budí, otcové chrápou
Když výsledky spánkové studie proběhly zahraničními médii, ženské komentátorky se ptaly na logickou věc: když ženský mozek vyžaduje větší potřebu spánku, proč nás příroda obdařila možností kojit, zejména v noci, tedy v době, kdy je hluboký spánek pro naši regeneraci nejdůležitější? Arianna Huffingtonová, jedna z předních amerických komentátorek, dokonce označila "ženský spánek" za "další feministický problém". Podle ní jde v souvislosti spánku a práva na delší odpočinek o třetí feministickou revoluci, která v sobě už nyní zahrnuje učení, jak změnit své pracovní místo tak, abychom předešly syndromu vyhoření a stresu. "Jakým způsobem je svět naší práce organizovaný, je jen návrh mužů a nefunguje. Jak vidíme, v tradičním světě práce gratulujeme lidem, kteří pracují 24 hodin denně. Oslavujeme je, že odpovídají na naše zprávy a e-maily za všech okolností. To se musí ale změnit, protože veškerá věda nám ukazuje, že to ve skutečnosti vede k mnoha špatným rozhodnutím," vysvětluje své stanovisko americká populární podnikatelka a také autorka knihy Spánková revoluce.
Nezisková organizace America Academy of Sleep Medicine navíc zjistila, že ženský spánek je téměř ve všech fázích života lehčí než ten mužský, a je proto často snadno narušitelný. Zejména od doby, co se ženy stanou matkami, jsou citlivější na zvuky, což je evolučně výhodné - jsou pak schopné se snadno probudit, pokud začne jejich dítě plakat nebo by se blížilo nebezpečí. Podle deset let staré britské studie ženy nedokáže vzbudit nic jiného tak rychle jako dětský pláč. Zatímco u mužů bylo noční naléhání potomka až na patnáctém místě v žebříčku, který shrnoval faktory, které by jim mohly narušit poklidný spánek. Některé ženy trpí poruchami spánku už v době těhotenství, zatímco starší ženy ze spánku ruší hormonální vlny v menopauze včetně návalů horka.
Z výzkumu univerzity v Surrey vyšlo najevo, že ženy se často budí i kvůli tomu, že sdílí postel ještě s někým jiným - jednoduše jsou během noci rušeny, nejčastěji pohyby spolunocležníka nebo jeho zvukovými projevy. A jakmile se vzbudí, je pro ně pak oproti mužům mnohem těžší znovu usnout.
Na výsledky a důvody vyšší potřeby spánku žen zákonitě zareagovali i muži, jejichž zaměstnání také vyžaduje komplexnější dovednosti, jako je rozhodování a flexibilita. "Takový muž může potřebovat více spánku než průměrný člověk stejného pohlaví, ale pravděpodobně ne tolik jako žena," odpověděl na ohlasy spánkový expert Jim Horne.
Kolik je tak akorát?
Matthew Walker, profesor neurovědy a psychologie spánku na Kalifornské univerzitě v Berkeley, si ve své knize Proč spíme všímá jednoho zajímavého rysu člověka: lidské bytosti jsou ve skutečnosti jediným živočišným druhem, který se dobrovolně připravuje o spánek, aniž by to mělo pro něj jakýkoliv rozumný přínos. "Spíte-li v noci pravidelně méně než šest nebo sedm hodin, ničíte svůj imunitní systém, což vede k více než dvojnásobně vyššímu riziku onemocnění rakovinou," píše Walker. Problému s nedostatkem spánku si nedávno povšimla i Světová zdravotnická organizace a prohlásila ho za tichou epidemii napříč průmyslovými zeměmi. Nedostatek spánku totiž výrazně přispívá ke vzniku psychiatrických poruch či kardiovaskulárních onemocnění, silně narušuje hladinu cukru i hormonu navozující pocit hladu i zasycení.
Průměrný dospělý potřebuje sice šest až osm hodin spánku denně. Ale podle Horna se individuální potřeby velmi liší. Některým lidem dostačuje šest hodin, zatímco jiným by tato doba strávená v posteli způsobila únavu během dne. Nizozemský výzkum z roku 2009 přišel se závěrem, že ženy velice často podceňují množství svého spánku. Například podle jednoho z nejvyhledávanějších amerických nutričních poradců a autora knihy Spaní je umění, Shawna Stevensona, se dostatek spánku pozná tak, že se během dne necítíte nijak ospalí.
Nenechávejte se ale strhnout příklady slavných osobností. Například o Margaret Thatcherové se vědělo, že jí stačily čtyři hodiny spánku. Podobně na tom byl co do počtu prospaných hodin i Winston Churchill. "Ten sice spal slavné čtyři hodiny, ale každý den si ještě dopřával dvouhodinové siesty," uzavírá Horne.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
