reklama

Zelený politik musí umět naslouchat

Ivan Rynda
Ivan Rynda | Foto: Ludvík Hradilek, Aktuálně.cz

DOKONČENÍ ROZHOVORU

A: Co dnes výrazněji zasahuje do životního prostředí v dobrém slova smyslu, ekonomická nebo politická sféra?

Když to řeknu lapidárně, dnešní politik se většinově nezabývá správou věcí veřejných, ale daleko víc technologií a konzumací moci: jak se stát populární, jak se dostat na přední místo na kandidátkách, jak financovat volební kampaň a jak být znovu zvolen. Tohle úsilí mu zabírá devadesát procent času.

Na druhé straně stojí některé nadnárodní společnosti, které v naprosto pozitivním smyslu financují věci se sociálním a ekologickým charakterem - i v rozvojových zemích. Je to právě proto, že jsou rozkročeny na čtyřech kontinentech jednoho globálního světa.

Nejprobudilejší firmy tak suplují roli malých států, ostatně jsou často daleko mocnější. Je to velký paradox současnosti: politici usilují o peníze a moc a podnikatelé hledají prestiž v podpoře rozvojových zemí, vzdělanosti a ochraně životního prostředí. Z mé strany jde možná o přílišný optimismus, ale je to zajímavý trend a vidím v něm naději.

A: Jsou ale určité nástroje, které se nedají prosazovat jinak než politicky.

Je to jistě ekologická daňová reforma, která figuruje v programech některých politických stran už od devadesátých let. Žádná vláda však zatím nebyla dostatečně odvážná, aby ji skutečně začala provádět.

Princip reformy spočívá v tom, že zdražíme přírodní zdroje a zlevníme lidskou práci. To neznamená brát menší plat, ale platit z něj menší daně.

Efekt pro společnost bude obrovský. Podnikatel bude jednak tržně kompatibilními nástroji nucen k tomu, aby přírodními zdroji a energií šetřil a vyvíjel šetrnější technologie. A také to povede k nižší nezaměstnanosti, výrobky budeme pečlivěji zpracovávat a méně plýtvat přírodními zdroji, budeme více opravovat a méně vyvolávat umělou a zbytečnou potřebu reklamou.

A: Jak jinak se ještě dá politickými nástroji zlepšovat životní prostředí?

Obecně řečeno je to internalizace externalit - externality jsou všechny náklady, ale i užitky, které neprocházejí trhem. Když například jede auto, spotřebovává ropu, působí hluk, vytváří troposférický ozon, zatěžuje naše horní cesty dýchací, naše uši, nervovou soustavu.

Aby mohla auta jezdit, potřebujeme budovat další a další dopravní cesty. Po nich stéká voda obrovskou rychlostí, protože jsou hladké a rovné, a pak se divíme, že nastávají povodně. Ten, kdo jede autem, tyto všechny následky neplatí. Ale někdo je nevyhnutelně zaplatit musí - my všichni. Tyto náklady je proto potřeba internalizovat, tedy zavést je do tržního prostoru.

A: Kterou stranu byste volil, pokud by šlo jenom o téma životního prostředí?

Všechny politické strany už pochopily, že životní prostředí je jedno z důležitých témat. Proto všechny nějakou kapitolu vztaženou k životnímu prostředí mají. Rozdíl je v tom, jak to myslí upřímně a jak dokonale tuto kapitolu mají zpracovanou.

A: Co znamená, že jsou politické strany neupřímné?

Některé příliš sázejí na ekonomismus - falešnou představu, že neviditelná ruka trhu je schopna zázračně řešit všechny problémy. Podezírám dokonce některé politické strany z určité míry taktizování. Napíšou si některá témata do svých programů, ale protože se u nás musí vždycky vládnout v koalici, vyjádří se po volbách v tom smyslu, že měly dobrou vůli, ale ti zlí koaliční partneři jim to neumožnili. Životní prostředí je přesně to téma, kde se takto taktizuje.

A: A kdybyste zkusil strany srovnat podle míry upřímnosti volebních programů...

Volební programy nikdo nečte a politické strany jim přestávají věnovat pozornost. Politické strany proto uvažují pouze o tom, co je atraktivní, na jaké mediálně uchopitelné téma by nachytaly dostatečně velkou skupinu obyvatel. V mediálním prostředí jsou v tomto smyslu neupřímné všechny politické strany.

Strana zelených je z nich ovšem logicky nejupřímnější, protože porozumění trvale udržitelnému rozvoji ji logicky k celostním řešením tlačí. Oproti tomu zůstává např. program ODS v oblasti životního prostředí příliš obecný a nekonkrétní - pokud jsem zatím měl příležitost soudit z prohlášení jejích představitelů.

Objevila jsem, co mám v medicíně dělat. Zdraví někdy není v nabídce, říká paliatrička | Video: Daniela Písařovicová

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

reklama
reklama
reklama