reklama
 

Zraněná kolena, ramena a svaly: Uzdravte se i bez operace

Operace není jediným řešením. Na bolest kloubů, vazů a úponů můžete vyzkoušet léčbu vlastní plazmou nebo kmenovými buňkami.

Foto: iStock

Trápí vás bolest kloubů, vazů, úponů nebo jste si poranili koleno, rameno či loket? Lékaři vám doporučují jen prášky na bolest a operaci? Existuje i jiné řešení - léčba pomocí kmenových buněk nebo plazmaterapie. Právě ty vám mohou od nepříjemných problémů ulevit.

Léčba kmenovými buňkami je skvělou alternativou k náročnému a často zdlouhavému procesu léčby poranění a degenerativních kloubních změn. Kmenové buňky se do kloubů a poraněných vazů aplikují s naprostou přesností, provádí se totiž pod ultrazvukovou kontrolou. 

Další jednodušší alternativou k léčbě kmenovými buňkami je plazmaterapie.

Vylečte se vlastní plazmou

"Plazmaterapie je regenerační metoda, která působí na buněčné úrovni za pomoci naší vlastní krevní plazmy obohacené o krevní destičky. Tahle speciálně připravená směs obsahuje o neuvěřitelných 600 procent více destiček a růstových faktorů, které stimulují kmenové buňky a donutí je k množení a produkci kolagenních vláken, jež přirozeně s věkem mizí," vysvětluje primářka kliniky A2C, na které se plazmaterapie provádí, Monika Golková.

Poraněná pokožka či klouby tak nemusejí podstupovat chemické ošetření, ale léčbu z vlastního těla. Stačí pomocí speciálního přístroje odebrat krev, v níž se nachází nejrůznější růstové faktory, krevní destičky a pár kmenových buněk. Následně se krev opatrně odstředí a přímo do místa s problémem se aplikují odebrané růstové faktory a krevní destičky. Regenerace postiženého místa je několikanásobně rychlejší, protože se poškození začne hojit s vlastní tělesnou látkou.

Princip plazmaterapie tkví v biostimulaci kolagenových a elastinových buněk, které se nacházejí v pokožce, šlachách i kloubech. "Naše vlastní plazma," popisuje Monika Golková, "je bohatá na krevní destičky, umí tyto buňky nabudit a stimulovat je k tvorbě nových buněk. Tím dochází k regeneraci a zřetelnému omlazení pleti či kloubu. Je to neinvazivní metoda, nemusí se aplikovat žádné kortikoidy a léky, které mají bohužel vždycky nějaké nežádoucí účinky."

Rozdíl mezi plazmaterapií a léčbou kmenovými buňkami

Rozdíl mezi plazmaterapií a aplikací kmenových buněk se liší zejména v mnohem intenzivnější účinnosti kmenových buněk. Do postižené oblasti se jich aplikuje stovky milionů. Celý proces je náročnější. Náběr tukové tkáně či kostní dřeně, separace a vyčištění kmenových buněk jsou pochopitelně složitější než samotný náběr krve.

Jak funguje léčba kmenovými buňkami?

V našem těle se zjednodušeně řečeno nachází dva druhy kmenových buněk. První jsou embryonální, takzvané pluripotentní. Obsahují genetickou informaci o tom, jakou činnost mají zastávat - mohou vyrábět cokoliv. Druhý druh dospělých kmenových buněk, takzvaně multipotentní, mají již manuál toho, co vyrábět, omezený. Dokážou vytvořit například chrupavku, kost, šlachu. Tyto buňky se nacházejí v průběhu celého našeho života v tuku a kostní dřeni. 

Kmenové buňky se většinou odebírají buď z kostní dřeně, nebo tuku. Pak se speciální metodou separují, aktivují a aplikují do kloubu nebo k poraněnému vazu. Efekt je ještě mnohem větší než u plazmaterapie. "V periferní krvi je jen pár kmenových buněk, pokud se nám vůbec podaří zachytit nějaké. V tomto druhém případě aplikujeme přímo koncentrované kmenové buňky, a pracujeme tedy s obrovskou koncentrací, počítáme stovky milionů živých kmenových buněk. Ty dokážou v místě poškození dovytvářet kost, chrupavku, vaz, dokonce imunitní, nervovou nebo srdeční buňku. V zásadě to funguje tak, že kam je dáte, tam se začnou množit, vytvářet aseptický zánět a místo hojit," objasňuje doktorka Golková.

Primářka kliniky A2C, Monika Golková, vyléčila kmenovými buňkami vlastního manžela. Byl to její první pacient. "Manžel spadl na lyžích a poranil si rameno. Bolestí ruku nedokázal ani nadzvednout. Chodil na rehabilitace, všechno bylo marné. Paní doktorka mu na cétéčku řekla, že má natrženou šlachu - tu, která drží ramenní kloub pohromadě - a že se s tím nedá dělat nic jiného než jíst prášky proti bolesti. A až bude místo na operaci, rameno tam rozříznout a šlachu manuálně sešít," vzpomíná. 

Nejbližší termín operace byl však až za tři měsíce, a tak se rozhodla poprvé vyzkoušet kmenové buňky. Odebrala je z manželovy kostní dřeně a pod kontrolou ultrazvuku aplikovala přímo do poraněného vazu. Úleva byla okamžitá. "Během několika týdnů se šlacha postupně zregenerovala a do měsíce začal rukou hýbat už normálně. Na operaci nešel a po půl roce překvapil paní doktorku na CT vyšetření tím, že trhlinka byla zcela zahojená," popisuje česká specialistka.

Podle jejího názoru je v tomto typu léčení budoucnost. Tělu jsou totiž kmenové buňky vlastní, proto je pro něj léčba nenáročná. Pro každého, kdo má problém s kolenem či kyčlí - a že je takových lidí opravdu spousta -, tak vzniká jedinečná šance na rychlou a úspěšnou léčbu.

Božská Taylor a vyzývavá Selena. Jinak byly ceny AMA přehlídkou divnosti | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama