Zelenina selhává: Kyseliny listové mají ženy v ČR málo

Někdy můžete sníst sebevíc zeleniny, kvasnic a jater, a přesto budete mít pořád málo kyseliny listové. Proč?

Foto: Isifa/Thinkstock

Zuzana Selementová 18. 9. 2014

Kyselina listová je novým hitem zdravé výživy nejen pro nastávající maminky. Věděli jste ale, že někdy můžete sníst sebevíc zeleniny, kvasnic a jater, a přesto jí budete mít pořád málo?

Kyselina listová je jako taková bezvýznamná. Teprve až přeměněná forma - folát - je pro organismus biologicky využitelná a nezbytná. Problém je v tom, že každá druhá žena je postižena genetickou vadou a nedokáže kyselinu listovou z potravy zpracovat.

Mutace enzymu má vážné následky

Nedostatek folátů, obzvlášť v těhotenství, přitom může znamenat komplikace v podobě zvýšeného rizika vrozených vývojových vad miminka, předčasného porodu či potratu. Způsobuje také špatný růst u dětí a u dospělých poruchy krvetvorby.

Doporučujeme: Téma: Vitamíny a zdravá strava

Aby mohl organismus kyselinu listovou využít, musí být přeměněna na kvalitativně hodnotnější foláty, a to za pomoci enzymu. Téměř polovina žen v ČR však trpí zdravotním problémem, který se nazývá MTHFR mutace. O co jde?

"Enzym MTHFR, který je spouštěčem látkové přeměny, může mít negativní mutace, které sníží jeho aktivitu až o 70 %. Pak může dojít například k defektům neurální trubice, která představuje základ pro budoucí nervovou soustavu plodu."

"Dalším nebezpečím je narušení formování placenty, zvýšení rizika vrozených rozštěpových a srdečních vad, nebo vyvolání předčasného porodu. Zmutovaný gen totiž naruší termostabilitu enzymu, jejímž důsledkem je nižší aktivita a dochází tak k narušení chodu metabolismu," vysvětluje MUDr. Michal Koucký, Ph.D. z oddělení rizikového a patologického těhotenství Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze.

Citlivý vitamín

I když žena radikálně zvýší přísun kyseliny listové klasickou stravou, dostatečné množství folátů si přesto nezajistí. Látka zvaná Metafolin dysfunkční enzym obejde a organismu dodá potřebné aktivní foláty. "Tento aktivní folát totiž na rozdíl od samotné kyseliny listové nepodléhá aktivitě MTHFR enzymu. Je tedy optimálním řešením i pro ženy, které plně nedokážou metabolizovat kyselinu listovou," vysvětluje doktor Michal Koucký.

Vitamin B, pod který kyselina listová spadá, je velmi choulostivý. Špatně snáší vysoké teploty při kuchyňské úpravě jídel. Vařením, pečením nebo dušením můžete zničit až 90 % vitaminu.

Zeleninu, bohatou na kyselinu listovou, jako je špenát, brokolice, růžičková kapusta nebo chřest, není vhodné skladovat a nechávat na vzduchu a světle. Pokud ji chcete porcovat, raději ji místo krájení nožem trhejte, protože je citlivá v kontaktu s některými kovy.

Ochrana před infarktem

Všeobecně vzato to se vstřebatelností kyseliny listové z potravinách není nijak slavní ani ideálním případě bez genetické mutace. Je totiž jen zhruba asi 50 %. Odborníci proto doporučují užívat kyselinu listovou ve vitamínových doplňcích, kde je vstřebatelnost do organizmu až 100%.

Metafolin má navíc ještě další výhodu: zároveň ovlivňuje odstraňování homocysteinu, který je pro tělo toxický. Jeho hromadění může způsobit nemoci krevního oběhu, jako je porucha srážlivosti krve nebo vznik krevních sraženin, tedy vznik infarktu nebo mrtvice.