Zelenina na pranýři. Tyto „zdravé“ plody v sobě skrývají nejvíce chemických postřiků

Zelenina a ovoce sice neodmyslitelně patří ke zdravému životnímu stylu, ale ne všechny plody jsou z hlediska chemické zátěže stejné. Podle americké neziskové organizace Environmental Working Group (EWG), která analyzovala přes 45 tisíc vzorků potravin, jsou nejčastějšími nositeli zbytků pesticidů jahody, následované špenátem, kapustou, broskvemi, hruškami a jablky. Papriky a feferonky se v tomto nelichotivém žebříčku deseti nejvíce ošetřovaných plodin umístily na devátém místě. 

V České republice a potažmo v celé Evropské unii sice platí přísnější legislativa pro ošetřování plodin než v USA, přesto se i na našem trhu musíme mít na pozoru. Státní zdravotní ústav (SZÚ) řadí papriku spolu s rajčaty a lilkem do skupiny plodové zeleniny, u které se rezidua postřiků objevují vůbec nejběžněji a v nejvyšších naměřených hodnotách.

Vysvětlení tohoto jevu je docela prozaické: paprika roste dlouho, láká celou řadu škůdců i plísní a pěstitelé ji proto musí během vegetačního období ošetřovat opakovaně. Evropská monitorovací data například odhalila, že laboratoře ve sladké paprice zachytily 30 různých účinných chemických látek z více než tří set přípravků povolených na unijním trhu.

U papriky navíc narážíme na zásadní problém – jíme ji celou i se slupkou. Zatímco u banánu nebo pomeranče se většiny postřiků zbavíte tím, že sloupnete vnější kůru, u papriky konzumujeme právě tu vrstvu, na které chemie nejvíce ulpívá. Podle SZÚ se navíc právě v paprikách objevují rezidua s vyšší akutní toxicitou.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) navíc opakovaně upozorňuje, že zhruba čtvrtina zeleniny a ovoce na trhu nese koktejl hned několika pesticidů najednou, přičemž jejich společné synergické a kumulativní působení na lidské zdraví není dosud plně prozkoumané.

Máme propadat panice? 

I přes občasné nadlimitní nálezy v regálech není důvod k masové panice. Drtivá většina ovoce a zeleniny na českém i evropském trhu limity bezpečně splňuje a riziko pro zdraví běžného spotřebitele zůstává dlouhodobě velmi nízké.

Z nejnovější výroční zprávy úřadu EFSA, který analyzoval přes 125 tisíc vzorků potravin napříč Evropou, vyplývá, že náhodné vzorkování 12 nejčastěji konzumovaných potravin prokázalo úctyhodnou 98,8% shodu s limity. Národní kontrolní programy pak vykázaly shodu u 98,2 % vzorků.

Kde je tedy pověstný háček? Slabým místem jsou jednoznačně potraviny dovezené ze třetích zemí mimo Evropskou unii. Zatímco u produktů z EU se nadlimitní nálezy objevují průměrně jen v 1,5 % případů, u dovozu ze třetích zemí (zejména z afrických a asijských států) se toto číslo šplhá na 3,6 % až 8 %.

U mimounijního zboží se navíc mnohem častěji setkáváme s rezidui pesticidů, které jsou v Evropě již dávno zakázané (např. karbofuran, profenofos či triazofos). Zlaté pravidlo nakupování proto zní: Sledujte zemi původu a dávejte přednost produktům z České republiky nebo od našich bezprostředních evropských sousedů.

Domácí očistná kúra: Jak dostat chemii z talíře?

Úplně bezbranní vůči chemii v jídle nejsme. Dodržováním několika jednoduchých kuchyňských rituálů můžete množství přijatých pesticidů zásadně omezit:

Pořádná koupel pod tekoucí vodou: Obyčejné, ale důsledné oplachování pod tekoucí vodou po dobu 15 až 30 sekund spojené s mechanickým třením (rukou, houbičkou či kartáčkem) dokáže z povrchu plodu odstranit 40 až 90 % reziduí. Nezapomeňte si ale před mytím potravin nejdříve sami důkladně umýt ruce.

Teplá voda a účinné roztoky: Mytí v teplejší vodě je účinnější než ve studené. Pro ještě vyšší efektivitu namočte opláchnuté ovoce či zeleninu na několik minut do octové lázně (smíchejte ocet s vodou v poměru 1:10) nebo do vody s jedlou sodou (ponoření na 15 minut) či do 2% roztoku soli, a poté plody znovu opláchněte.

Chirurgický řez: U papriky vždy odkrojte stopku a její bezprostřední okolí. Právě v záhybech kolem stopky se totiž usazuje a drží nejvyšší koncentrace postřikových látek. U listové zeleniny a salátů pro změnu bez milosti odstraňte a vyhoďte svrchní listy.

Loupání slupky: Pokud máte plod s pevnější slupkou (např. jablka, hrušky) a máte obavu z chemie, můžete je oloupat. Počítejte však s tím, že se loupáním připravíte o spoustu cenných vitamínů, které se nacházejí těsně pod slupkou.

Sázka na BIO a vlastní úrodu: Certifikované biopotraviny z ekologického zemědělství nebo úroda z vlastní zahrádky představují nejbezpečnější cestu s minimem chemické zátěže. Přestože si za BIO produkty v obchodě připlatíte, investujete přímo do svého zdraví.

VIDEO: „O černém kašli ani nemusíte vědět. Potkat vás může víckrát za život,“ říká infektolog Milan Trojánek a popisuje, jaké nemoci se v Česku šíří.

Zdroje: ams.usda.gov, efsa.europa.eu, szu.gov.cz