reklama
 

Zbavte se klíšťat bezpečně + Historické poučení

Je až podivuhodné, kolik různých mikroorganismů a chorob dokáže přenášet tak malý a nezajímavý tvor, jakým je klíště.

Je až podivuhodné, kolik různých mikroorganismů a chorob dokáže přenášet tak malý a nezajímavý tvor, jakým je klíště.

Do jeho "výbavy" patří viry, bakterie i paraziti, kteří mohou snadno infikovat člověka i zvířata. Dostat tak můžete borreliózu, anaplasmózu, babesiózu, klíšťovou encefalitidu, ricketsiózu nebo krymsko-konžskou hemoragickou horečku.

Vyviklat nebo vyšroubovat? Otrávit!

Rychlé odstranění přisátého klíštěte zásadním způsobem minimalizuje negativní dopad na lidské zdraví. V lékárnách je nyní možné zakoupit prostředek Ixoderm pro jeho paralyzaci, dezinfekci, usmrcení a bezpečné odstranění.

ČTĚTE TAKÉ:

Už nemusíme zkoumat, zda a čím přisáté klíště zakápnout, jestli je lepší jej vyšroubouvat nebo vyviklat....

Stačí nanést pokrýt klíště nepatrným množstvím přípravku z tuby. Okamžitá anesteze zamezí vyvolání obranné reakce parazita, jako je třeba zvýšené slinění či vyzvracení obsahu útrob. Současně se dochází k dezinfikuje celý povrchu klíštěte, ranky i jejího okolí. Úplná likvidace klíštěte nastává do 5 minut od první aplikace, což zásadně eliminuje riziko infikování organizmu obávanou klíšťovou encefalitidou i lymskou borreliózu, proti níž navíc neexistuje účinná ochrana v podobě očkování!

Klíšťata v lidské historii

Počet infikovaných klíšťat v celé Evropě roste a tím i počet onemocnění, která tito malí nepříjemní tvorové každoročně způsobí. Kromě Evropy působí problémy především v méně rozvinutých zemích subsaharské Afriky, Latinské Ameriky a Asie.

Klíšťata a jejich infekce však provází lidstvo již odpradávna. Svědčí o tom i svérázné historické záznamy.

Již na papyrovém svitku ze 16. století př. n. l. můžeme najít zmínky o nemoci, která byla pravděpodobně způsobena kousnutím klíštěte. A zhruba o století později se objevuje mezi egyptskými kresbami zvířat něco, co odborníci považují za „tři klíšťata zakousnutá do ucha hyeny".

Aristoteles měl pravdu

Řecký filozof Aristoteles věnuje klíšťatům pozornost ve svém díle Historia Animalium. Mylně se sice domnívá, že klíšťata vznikají přímo z trávy, avšak pravdu má jistě v tom, že „klíšťata jsou nechutná parazitická zvířata".

Přestože naši předkové mohli mít jen stěží správnou představu o podstatě infekčních onemocnění a o způsobech jejich přenosu, klíšťata a jejich kousnutí byla již odpradávna považována za škodlivá. V některých dílech z římských dob můžeme objevit i recepty proti nemocem z kousnutí klíšťat, není však příliš pravděpodobné, že by s nimi tehdejší lékaři měli jakékoli větší úspěchy.

Ve srovnání s dobou starověkého Říma je naše situace přece jen o něco lepší a mnohé z nemocí přenášených klíšťaty jsme schopni léčit alespoň v případě, že se je podaří správně diagnostikovat. To ovšem není vždy snadné, protože dnes stejně jako v historii jsou klíšťata schopná přenášet celou škálu různých onemocnění.

více na www.ulekare.cz

Meghan Markleová je nejmocnější módní ikona roku | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama