reklama
 

Vyvolení: Kdo může umřít na chřipku

Každý rok u nás zemře na chřipku kolem dvou tisíc lidí - a zdaleka to nejsou jen oslabení senioři. Tato nemoc je totiž nebezpečný zabiják - i bez epidemie a bez nových přízvisek (ptačí, prasečí) usmrtí každoročně kolem půl milionu lidí na celém světě. Patříte k těm, kdo musí být zvlášť opatrní?

Foto: Profimedia.cz

Každý rok u nás zemře na chřipku kolem dvou tisíc lidí - a zdaleka to nejsou jen oslabení senioři. Tato nemoc je totiž nebezpečný zabiják - i bez epidemie a bez nových přízvisek (ptačí, prasečí) usmrtí každoročně kolem půl milionu lidí na celém světě.

Chřipka vypadá jako banální onemocnění, které často klidně přecházíme. Přesto však právě přechozená chřipka může vést k tomu, že se dostanete na seznam čekatelů na transplantaci srdce. Proč jeden a ten samý kmen chřipky dokáže u jednoho člověka způsobit těžké onemocnění, zatímco u druhého nákaza projde téměř bez povšimnutí? Vědci zřejmě našli vysvětlení.

Důvodem jsou geny

Poprvé se jim totiž podařilo identifikovat gen, jehož mutace způsobuje, že nás chřipka může velmi citelně zasáhnout.

Gen zvaný IFITM3 je předpisem pro bílkovinu, která dokáže v plicích účinně zpomalit šíření viru v buňkách, je-li zde přítomna ve velkém množství.

Pokud je však tento gen mutovaný, nebo dokonce úplně chybí, virus se lehce množí a bývá příčinou těžkého průběhu onemocnění, které může mnohdy končit i smrtí.

 "Ačkoliv je tato bílkovina extrémně důležitá v omezování šíření viru v buňkách, jen málo je známo o tom, jak funguje v plicích," vysvětluje Aaron Everitt z Wellcome Trust Sanger Institute, první autor studie publikované v prestižním časopise Nature.

Myši po španělsku

"Náš výzkum hraje významnou roli ve vysvětlení toho, jak jsou gen i bílkovina spojeny s náchylností k virové nákaze," vysvětluje doktor Everitt.

O tom, jakou roli hrají bílkoviny z rodiny IFITM v obraně proti patogenům, se vědci nedávno přesvědčili v pokusech s tkáňovými kulturami. Logicky potom následovaly testy na myších, u nichž vědci tento gen kompletně vyřadili.

Takto postižená myš, přestože byla nakažena slabším virem chřipky, prošla velmi těžkým onemocněním, které svou sílou odpovídalo nákaze kmenem chřipky, který v roce 1918 způsobil v Evropě pandemii takzvané "španělské" chřipky.

Kdo se musí bát?

Po pokusech na myších vědci otestovali 53 pacientů s chřipkou. Výsledky potvrdily zjištěné závěry - ačkoliv je mutace tohoto genu v populaci poměrně vzácná, u testovaných pacientů byla nalezena hned v několika případech.

"Dohromady nám tato data odhalují, že účinek jedné jediné antivirální bílkoviny, IFITM3, může výrazně ovlivnit průběh chřipky a potenciálně i dalších virů, jak u člověka, tak u myši," říká profesor Paul Kellam, jeden ze spoluautorů studie.

Podle Kellama bude ještě potřeba pro plné pochopení funkce této bílkoviny v obraně našeho těla, aby byly blíže prostudovány mechanismy, jakými jednotlivé formy genu fungují.

Božská Taylor a vyzývavá Selena. Jinak byly ceny AMA přehlídkou divnosti | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama