Vezmi si svetr! Z letní chřipky může být něco horšího
Horké léto je paradoxně rizikovější pro vznik onemocnění dýchacích cest, než třeskutá zima. A přináší větší rizika.
Horké léto je paradoxně rizikovější pro vznik onemocnění dýchacích cest, než třeskutá zima. Většinou nás ale skolí trochu jiné viry, i když výsledek je podobný: horečka, únava a bolesti svalů.
Některé z těchto symptomů se však mohou vyskytnout i u jiných onemocnění, která jsou v letních měsících běžná. Lidé si často pletou chřipku s nachlazením, které má ale jiný průběh - rozvíjí se více dnů a má nižší rizika následných komplikací.
Proč v teplém počasí podlehne tolik lidí nemocem z nachlazení, vysvětluje MUDr. Petr Jirák, primář Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku pražské Nemocnice Na Homolce: "Letní chřipky, jak se jim říká, ve skutečnosti nejsou způsobeny chřipkovými viry, protože ty přicházejí až v zimě a způsobují obávané epidemie. Přesto tyto letní nemoci z nachlazení mohou lidi pořádně potrápit. Leckdy přerůstají až do závažných bakteriálních zánětů, kterým se laicky říká letní angína."
Doporučujeme: Téma: Chřipka
Horní cesty dýchací jsou ale jen vstupní branou pro infekty dolních dýchacích cest. Ty se z infekcí výše uvedených velmi často vyvíjí. Přichází kašel, zchvácenost, zahlenění, případně i potíže s dýcháním - zvlášť u těch, kteří nějakým problémem s průduškami či dechem již trpí.
Ohrožujícím faktorem však jsou nejen chřipkové viry, v teplých měsících jsou rozšířené zejména Coxsackie A viry, echoviry, streptokoky, ale i parazitární onemocnění jako například toxoplazmóza, která se zpočátku může jevit jako chřipka.
V létě bývá zima!
V teplém počasí se snaží co nejrychleji ochladit. Jenže tím si způsobíme teplotní šok, kterému organismus ne vždy dokáže čelit. S podobnými rychlými změnami teploty, které by současně neprovázela změna ošacení, se běžně nesetkáváme. Když v zimě vyrážíme z teplé místnosti ven, většinou se dobře oblékneme.
"V létě to ale opačně funguje jen výjimečně: příchod do klimatizované chladné místnosti z horka každý uvítá, ale neoblékne si hned svetr. o je pro tělo veliký šok: například v klimatizovaných prostorech, kde snížíme teplotu na 20°C a teplota venku dosahuje 34°C, je teplotní rozdíl celých 14 stupňů," zdůrazňuje primář Jirák.
Jak nejsnáze nastydnout
V létě může nachlazení nebo lehčí viróza vzniknout například nadměrným používáním klimatizace, která po místnosti šíří nebezpečné mikroorganismy. Stačí vejít do klimatizovaného prostoru z letního horka a k tomu se napít pořádně studeného nápoje s ledem. Na rýmu si zase zadělává ten, kdo přehřátý nasedne do auta a přímo na obličej si nasměruje silný proud chladného vzduchu z
Tělo na takovou změnu neumí v krátké chvíli přiměřeně reagovat, takže výsledkem může být porucha obranyschopnosti a organismus onemocní.
Samozřejmě člověk někdy takový šok ustojí. Záleží na mnoha okolnostech, včetně toho, zda má dobrou imunitu, zda není oslabený a vyčerpaný nebo třeba po těžkém fyzickém výkonu. Pokud obranyschopnost v této chvíli selže, dostaví se typické problémy, tedy nachlazení a virová i bakteriální onemocnění horních a dolních cest dýchacích.
Od rýmy po angínu
Asi nejčastější je v létě běžná rýma, která ale může právě pro opakované změny teplot a rychlé množení mikroorganismů v teple přerůst v rozsáhlý zánět horních cest dýchacích, tedy v zánět hltanu, hrtanu, případně i zánět dutin.Ten navíc bývá často spojený s poruchou funkce Eustachovy trubice, případně se zánětem středního ucha. Běžný virový zánět hltanu se škrábáním krku a zvýšenými teplotami se často při samoléčbě sám upraví během několika dní. Osvědčený Paralen 500 pomůže při horečce i bolestech při chřipce a utlumí bolavé svaly i klouby.
Někdy ale na sliznici prvotně poškozenou virovou infekcí nasedne další, tentokrát bakteriální zánět. Nejčastěji probíhá v oblasti krčních mandlí a vyvine se typická angína. "Nemocný trpí vysokými teplotami, bolesti v krku se postupně stále zhoršují, organismus je vyčerpaný a zchvácený. Pak je již třeba vyhledat lékařské ošetření a často i nasadit antibiotika," říká odborník na krční, nosní a ušní choroby.
Nejobávanější je absces
"Z hlediska našeho oboru je ale nejobávanější komplikací angíny takzvaný absces, tedy chorobná dutina vyplněná hnisavým sekretem. Pokud je bakteriální infekce agresivní, nebo člověk má významnou poruchou obranyschopnosti, může se absces vytvářet v oblasti pod krční mandlí. Pak mluvíme o peritonsilárním abscesu a v letním období ho vídáme v našich ambulancích o něco častěji než v jiných částech roku," říká primář Jirák.
Absces se projevuje postupně se zhoršující jednostrannou bolestí v krku, způsobující poruchu polykání. Někdy se přidá i porucha výslovnosti -"huhlání", protože bolí pohyby jazykem nebo pacient ani nemůže plně otevřít ústa kvůli stahu žvýkacích svalů. Toto onemocnění akutně vyžaduje odborné ošetření, jinak hrozí i život ohrožující komplikace.
Léto je vhodným obdobím pro vybudování imunity a její podpoření. Dopřejte vašemu tělu dostatek vitaminů A, B, C, E, čerstvé ovoce a zeleninu. A noste svetr ...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Letní angíny mají horší vliv na srdce
V létě se špatně hubne. Počkejte na září
Egypt, Chorvatsko, Řecko: Kolik tam zaplatíte za léčbu?
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
