Včela vás může zabít, i když jste alergii nikdy neměli
Léto by bylo hezčí, nebýt hmyzu. Jeho kusadla, žihadla a sosáky nás dokážou pořádně potrápit. Víte, co dělat při bodnutí? Někdy může jít i o život!
Léto by bylo ještě krásnější, nebýt hmyzu. Jeho kusadla, žihadla a sosáky nás dokážou pořádně potrápit. Víte, co dělat při bodnutí? Někdy může jít i o život!
Pomoci může okamžité přiložení rozříznuté cibule nebo citrónu na podrážděné místo. V chlebníku na výletě ale najdeme spíš jablko - rozřízněte ho a přiložte plochou na vpich, pomáhá taky! Otok, bolest a svědění můžeme zmenšit také tím, že na kůži přiložíme ocet, led nebo alkohol.
Nebezpečný jed
"Otok a svědění zmírnit aplikací Fenistil gelu, alergikům může lékař předepsat speciální mléko s kortikoidy," doporučuje PharmDr. Vítězslava Diblíková, vedoucí lékárny Nemocnice Na Homolce. Věděli jste ale, že Fenistil není dobré natírat na velké kožní plochy a jím ošetřenou kůži je třeba chránit před sluncem?
Tyto rady platí pro běžné hmyzí kousnutí, třeba od ovádů či komárů, ale hlavně u lidí, kteří netrpí alergií. Do jiné kategorie ale patří bodnutí vos, včel a sršňů. Jejich žihadlo obsahuje jedovatou látku. Alergie, čili přecitlivělost na hmyzí jed, pak vyvolá různě prudké reakce a u některých lidí může dokonce hrozit smrt.
Doporučujeme: Téma: Kůže a alergie
"V evropských státech, jako je Anglie či Francie, které mají kolem 60 milionů obyvatel, víme zhruba o 10 úmrtích za rok způsobených hmyzím bodnutím. V Čechách a na Moravě to bývají dvě až tři úmrtí ročně, ale některé roky naštěstí nezemře nikdo," říká doc. MUDr. Petr Čáp, Ph.D., vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce.
Šok z alergie
Alergie na hmyzí bodnutí se může projevit kdykoliv během života. První alergickou reakci tedy může prožít člověk až v dospělosti. Nikdy tak nelze vyloučit, že se prudká alergická reakce na hmyzí bodnutí projeví u dosud nealergického člověka, nebo že člověk dostane žihadlo do blízkosti úst, kdy hrozí, že otok postoupí do oblasti hrdla.
To může znamenat až ohrožení dýchání. Pokud postižený u sebe nemá žádné protialergické léky a není v blízkosti žádný zdravotník, je třeba přivolat pomoc a mezitím otok ledovat, aby se zmenšil.
Nejprudší reakcí na hmyzí bodnutí je anafylaktický šok, který sice není vteřinovou záležitostí, ale vyvíjí se i tak poměrně rychle - během několika minut po bodnutí. Příznaky mohou být úplné, nebo jen částečně vyjádřené a mají různou intenzitu. Patří k nim horko, zarudnutí, svědění, kopřivka, otoky, dušnost i případná mdloba. Stejně prudkou reakci může vyvolat vosí i včelí bodnutí.
Pero zachraňuje život
"Každý alergik na hmyzí bodnutí by s sebou vždy měl nosit léky, které mu předepsal jeho ošetřující lékař. Pokud je jeho alergie hodně závažná, musí být kromě tabletek vybaven i autoinjektorem s adrenalinem, kterému se také říká adrenalinové pero," zdůrazňuje lékárnice Diblíková.
- Adrenalin je hormon dřeně nadledvin, který stabilizuje krevní oběh a má nejmohutnější protialergické působení, jaké lze využít.
- Antihistaminika působí zhruba do hodiny, proto je třeba užít je vždy bez prodlení, stejně jako další důležitý lék - kortikoidy v tabletkách.
"Zpravidla se doporučuje spolknout bezprostředně po bodnutí hmyzem dvě tablety antihistaminika a dvě kortikoidů najednou. Pokud člověk nemá tekutinu na zapití, stačí tablety rozkousat či nechat rozpustit pod jazykem - v takovém případě je nástup jejich účinku i o něco rychlejší," říká doktorka Diblíková.
V přírodě obzvlášť opatrně!
Docent Čáp také připomíná důležitá režimová opatření. Možná vám připadají jako předem jasné banality, ale nevěřili byste, kolik lidí na ně zapomíná. Důležité je:
- nechodit naboso v trávě, zejména když kvete jetel
- do přírody se neoblékat do pestrých, květovaných vzorů
- nepoužívat parfémy, protože ty hmyz vždy přitahují
- v srpnu, když zraje ovoce, se nepohybovat blízko ovocných stromů ani kolem stánků s ovocem
Pomohou i vakcíny
Alergie na hmyzí bodnutí lze někdy léčit za pomoci takzvaných vakcín proti alergii. Při této terapii se do těla pacienta podávají postupně se zvyšující dávky alergenu, čímž si na něj jeho imunita zvyká. Když pak opravdu dotyčného pacienta hmyz bodne, je již organismus připraven a reaguje mnohem mírněji.
Náš tip: Návod: Jak si vyrobit bezedný repelent proti komárům?
"Každý pacient k vakcinaci vhodný není, indikaci musí individuálně posoudit alergolog. Vakcíny se podávají injekčně, pacient na ně dochází nejprve po tři měsíce každý týden, poté se frekvence sníží na jednu injekci za měsíc, a to po dobu čtyř let. V malém počtu případů je nutná celoživotní vakcinační terapie," uvádí docent Čáp.
Kdy repelent škodí
"Dobrou prevencí je také aplikace repelentů, vybírejte ty s delší dobou účinnosti, tedy takové, které obsahují alespoň 50 % DEET, čili látky diethyltoluamidu, která je nejpoužívanější aktivní složkou v repelentech," radí doktorka Diblíková. Je však třeba dávat pozor a nenastříkat repelenty na sluneční brýle či umělohmotné knoflíky na oblečení, protože mohou rozpouštět plasty.
Repelenty s látkou DEET se rovněž nehodí na kůži pro malé děti do tří let. Ty mají mít proti hmyzu pouze mechanickou ochranu, aby se předešlo vzniku kontaktních kožních alergií. Případně u nich lze repelent použít pouze na oděv.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Hmyz útočí: Braňte se mu
Ze Slovenska si můžete přivézt malárii, tvrdí expert
Tloušťka je nakažlivá. Přenáší ji viry s chřipkou
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
