Vadí, nevadí? Změna času rozhodila nejvíc lidí
Zdálo by se, že o hodinu delší spánek po změně času nám jedině prospěje. Opak je pravdou. Každá změna je k horšímu.
Už dvě noci jsme mohli spát o hodinu déle. Kdo je ale vyspalejší a čipernější, ať se přihlásí! Obykle nikdo. Další důkaz, že šibování s časem nikam nevede. Naopak spíš škodí.
A to i teď, kdy je podzimní změna času obvykle vítaná pozitivně. Lidem hodinka ranního světla, kdy ještě nemusí z postele, připadá příjemná. S jarním ukrojením času se nedá vůbec srovnat. Opravdu? Vědci, zabývající se biorytmy, tvrdí opak. Podle nich vadí všechny změny.
Zimní čas neexistuje
Jaký čas teď tedy u nás platí? Neříkejme mu "zimní", nic takového totiž neexistuje. Vrátili jsme se do normálního středoevropského pásmového času. Ten "letní", který v noci ze soboty na neděli skončil, byl stejný jako třeba na Ukrajině nebo v Turecku. Zimní čas jako takový ovšem existoval z rozhodnutí vlády v letech 1946/47 a příslušný zákon nebyl dosud zrušen, takže ho vláda může kdykoliv znovu zavést. Což by znamenalo posunutí ručiček ještě o další jednu hodinu dozadu. Snad to nikoho nenapadne!
Doporučujeme: Úřady nařídily zimu a tmu. Braňte se tloustnutí!
Každý z nás má přirozené vnitřní hodiny, které fungují bez ohledu na zimní nebo letní čas a řídí úroveň naší energie, a to i potmě. Moderní doba nám nedovolí řídit se přirozeným přírodním cyklem a nutí nás neustále se přemáhat. Řada lidí tvrdí, že každá změna času ovlivňuje jejich biorytmy - spánek, náladu a dokonce zdravotní stav.
Měníme pásma i na místě
Shelby Freedman Harris, ředitelka programu spánkové medicíny na newyorské univerzitě tvrdí, že se tak stále častějším jevem stává "sociální pásmová nemoc". Tzv. jet - lag jsme zatím znali jako nepříjemný stav, který člověka trápí po přeletu z jednoho časového pásma do druhého.
Rozhodit režim a přirozené pochody v těle však dokáží časové změny, i když vůbec nikam neletíme. Sociální jet - lag je tak v dnešní době běžnou věcí. "Nejden jen o obtíže se spánkem. Problémy u spousty lidí pramení z toho, že chodí spát i vstávají každý den v diametrálně odlišnou hodinu. A to je to, co pak způsobuje jejich všemožné potíže," říká specialistka.
Tělo i duše
Většinou stačí na rozhození spánkového režimu pouhý víkend, natož delší volno - a teď ještě s vidinou hodiny nočního času navíc. To pak mají lidé tendence vyspávat třeba až do oběda. Změna vyvolá také migrény, epileptické záchvaty, srdeční potíže a kupodivu také pokles imunity, takže vyšší výskyt infekcí. Trpí nejen tělo, ale i psychika. Organismus má pak totiž problém přizpůsobit se běžnému provozu a u spousty lidí se projeví problémy s náladou, smutkem a nespavostí. Ty se pak často rychle stanou trvalými.
Přečtěte si: Chybí vám pohoda? Vylaďte si biorytmy a bude vám líp!
Vlivem změn času na lidské zdraví se zabývaly různé skupiny vědců po celém světě . I když jejich nálezy se občas rozcházejí, v podstatě je skutečně obviňují z negativních účinků na náš organismus. Lidé si po změně času stěžují na bolesti hlavy, zmatenost a vyšší míru stresu. Jedna vědecká studie nalezla souvislost mezi změnou času a častějším výskytem sebevražd.
Nejhorší den je dnes
Podle této studie dokonce i malá změna v biorytmech může citlivým jedincům pořádně zamávat s psychikou. Podzimní změna času se nejvíce promítá do pracovních výkonů. Přináší s sebou náhle tmavá odpoledne, během nichž se pracuje na plný výkon jen velmi těžko.
Vyplývá to z britské vědecké studie, podle níž produktivita práce v týdnu následujícím po změně času padá až o závratných 50 %. Lidé se se změnami, které přináší "zimní čas", musí teprve vyrovnat. Nejhorší je prý přitom hned pondělí - takže dnes. Má to jedinou výhodu: zítra už to může být jedině lepší.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
10 důvodů, proč vám může stoupnout krevní tlak
Doba bezlepková: Zdravý trend nebo jen móda?
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
