Šestatřicetiletý Michal do proměny vstupoval s odvážným cílem shodit 50 kilogramů. Nakonec mu k jeho splnění chyběly pouhé dva. Na závěrečný galavečer dorazil s váhou 85 kilogramů, tedy o 48 kilo lehčí než na začátku.


Městský policista Michal Mariányi dlouhé roky utíkal před skutečným světem k počítačovým hrám a jídlu. Sport pro něj prakticky neexistoval, zato nezdravé stravování se postupně podepsalo na jeho váze i sebevědomí. Když se rozhodl zapojit do pořadu Extrémní proměny, netoužil jen zhubnout. Chtěl konečně začít žít tak, jak si vždycky přál.
Šestatřicetiletý Michal do proměny vstupoval s odvážným cílem shodit 50 kilogramů. Nakonec mu k jeho splnění chyběly pouhé dva. Na závěrečný galavečer dorazil s váhou 85 kilogramů, tedy o 48 kilo lehčí než na začátku.
„Ten rok byl pro mě extrémně náročný, hlavně po psychické stránce, ale samozřejmě i po té fyzické. Jsem na sebe velmi hrdý, že jsem ho zvládl. Nikdo, kdo si tím neprojde, neví, jaká je to dřina,“ přiznal po skončení proměny.
Michalova nadváha nebyla jen důsledkem špatného jídelníčku. Její kořeny sahaly hluboko do dětství, kdy se stal terčem šikany. „Byl jsem snem každého šikanátora, protože jsem byl tlustý, nosil brýle a měl dobré známky,“ vzpomínal. Spolužáci ho ponižovali, uráželi, brali mu svačiny a několikrát mu převrátili tašku a vysypali její obsah.

„Naučilo mě to bojovat sám za sebe. Když je člověk sám proti třem nebo čtyřem lidem, nic jiného mu nezbývá,“ popsal.
Ačkoli ho bavily knihy, vzdělávání a naučil se tři světové jazyky, uvnitř si přestával věřit. „Když si přestanete věřit už v mladém věku a celý život máte před sebou, sebevědomí se získává zpátky velmi těžko,“ vysvětlil.
Útočiště našel v online světě. „V něm může člověk dělat, co chce, a být, kým chce. Pro mě to bylo uskutečňování snů, které bych si v reálném životě nikdy nesplnil,“ přiznal. Vedle hraní se jeho únikem stalo také jídlo.
S odstupem Michal pochopil, že lidé, kteří mu ubližovali, často sami prožívali těžké situace. Někteří měli problémy doma, jiné vychovávali prarodiče nebo se potýkali se závislostmi v rodině. „Všem svým šikanátorům jsem už dávno odpustil. Dlouhé roky mě to trápilo, ale později jsem zjistil, jakým problémům doma čelili. Pochopil jsem, že jsem pro ně byl ventil,“ řekl.
S některými se po letech potkal na školních srazech a dočkal se i omluvy. Jeho reakce byla jednoduchá: „Prosím, nevychovávejte stejným způsobem své děti.“ Podle Michala mohou rodiče šikanu rozpoznat podle změn v chování dítěte. Varováním může být náhlá uzavřenost, plachost, mlčení o škole nebo neochota mluvit o spolužácích. „Dětství nás formuje na celý život. Myslím, že mnoho lidí podceňuje, jak moc může šikana člověka ovlivnit,“ upozornil.
Michal v minulosti vyzkoušel několik diet, žádná ale nepřinesla trvalý výsledek. „Nikdy jsem nedosáhl cíle. Vždycky u mě nastal jojo efekt,“ přiznal. Začátek proměny proto nebyl jednoduchý. Už první tréninky na bootcampu v Turecku mu ukázaly, v jak špatné kondici se nachází. Po návratu domů přišla únava, nechuť a pochybnosti.
„První tři měsíce byly nejtěžší. Tehdy jsem se musel nejvíc přemáhat,“ vzpomínal. Postupně však začal vidět výsledky a odpor k pohybu vystřídala motivace. Tréninky, které mu na začátku připadaly téměř nezvládnutelné, dnes označuje jen za rozcvičku. Velkou roli sehrál trenér Maroš Molnár. „Lidé si na mně začali všímat změny. Psychicky mě posílilo i to, že za mnou stál právě Maroš. Začal jsem si víc věřit, protože on věřil mně,“ řekl Michal.
Během proměny si Michal sáhl na dno také psychicky. Jedním z jeho snů bylo vstoupit do ozbrojených sil, u přijímacích zkoušek ale neuspěl. Zklamání neskrýval, přesto se rozhodl zkusit to znovu. Ani druhý pokus bohužel nevyšel. „Zkusím to ještě jednou. Do třetice a naposledy,“ prohlásil odhodlaně.
Trenér mu mezitím připravil jinou výzvu – závod Spartan Race. Michal jej úspěšně dokončil a dokázal si, že jeho možnosti jsou mnohem větší, než si roky namlouval.
„Sám sebe jsem překvapil. Vždycky jsem tyhle lidi obdivoval a konečně rozumím tomu pocitu, když člověk překoná sám sebe,“ popsal.
Nadváha Michala omezovala i při výkonu povolání městského policisty. Sám cítil, že někteří kolegové nevědí, zda se na něj mohou v krizové situaci spolehnout. „Vždycky jsem byl ten policista, který situaci raději vyjednal. Někteří kolegové se mnou neměli rádi službu, protože se báli, že když půjde do tuhého, nepodržím je,“ přiznal.

V polovině své proměny však poprvé zvládl fyzický zákrok proti pachateli. Změna kondice mu tak nepřinesla jen menší číslo na váze, ale také větší jistotu v profesním životě
Teprve při závěrečném galavečeru si Michal naplno uvědomil, jak daleko se za jediný rok dostal. „Když jsem za sebou viděl toho starého Míšu před proměnou, najednou mi to celé došlo,“ vzpomínal. Dnes se podle svých slov cítí zdravější, mladší a fyzická aktivita se stala pevnou součástí jeho života.
Proměna mu dodala také odvahu v soukromí. Ačkoli oficiálně partnerku nemá, prozradil, že poznal ženu, která ho zaujala. „Byli jsme na rande a splňuje všechny parametry,“ dodal s úsměvem. O návratu ke starým návykům už nechce ani slyšet. „V životě už nechci vidět tlustého Míšu,“ uzavřel muž, který během roku neshodil jen 48 kilogramů, ale také část strachu a nejistoty, které si nesl od dětství.
Zdroj: TV Markíza, Život, TV Nova














