Trhaný spánek: Spěte na "dvě šichty", bude vám lépe
Kdo říká, že musíme spát sedm osm hodin v kuse? Spěte na dvakrát a přestaňte se stresovat nočním probouzením!
Já sice zaberu, ale za tři - čtyři hodinky se vzbudím a pak už neusnu, stěžuje si spousta lidí. Možná to ale vůbec není špatně. Zkuste si rozdělit spánek na dvě části a budete odpočatější a spokojenější.
Kdo vlastně říká, že musíme prospat osm hodin v kuse? Zdá se, že jde o výmysl moderní společnosti. "Vstávání uprostřed noci je součástí běžné lidské psychologie. Představa, že musíme spát souvisle po určitou dobu, je značně rozrušující. Pokud jsou lidé nervózní z toho, že se v noci budí, pak nemohou usnout a nervozita se přesune i do bílého dne," tvrdí například psycholog Gregg D. Jacobs.
Spěte dvakrát za den
Nejen podle tohoto odborníka na spánkovou medicínu se jedná o přirozený návrat k původnímu režimu spánku, který byl dvoufázový. Zkuste to taky! Konec konců, tak to dělají děti, a jak jim to svědčí!
Doporučujeme: Naučte se nespat. Je to ztráta času
Několik výzkumů nezávisle na sobě prokázalo, že v dřívějších dobách lidé rozhodně nespali osm hodin, takže celou noc. Běžný býval spánek ve dvou částech. První fází byl přirozený odpočinek po návratu z práce - nebo prostě po setmění, stejně jako tomu je v přírodě u zvířat. Zhruba po třech až čtyřech hodinách lidé zase vstali a jedli, milovali se, případně četli - mozek byl bdělejší. Po dalších zhruba čtyřech hodinách - to už bylo dávno po půlnoci - se šlo spát znovu, a v této druhé fázi se spalo se až do rána.
Pomohl by i spánek po obědě
Existenci dvou spacích period objevil Roger Ekirch, profesor historie na Virginském polytechnickém institutu. Zjistil, že tento dvoufázový spánek se začal vytrácet v průběhu 17. století, nejdříve u měšťanů ze severní Evropy. Během dalších 200 let se však tento režim vytrácel v celé Evropě a ve 20. století už vymizel úplně. Před několika lety pak vydal knihu, v níž nejdeme více než 500 důkazů rozděleného způsobu spánku, které se objevují v mnoha zdrojích od Homérovy Odyssey až po současnou kulturu některých kmenů v Nigérii.
Přitom právě "spaní na dvě šichty" lépe odpovídá přirozeným biorytmům. A vlastně taky vystihuje i naše základní pocity: kdo by sebou nechtěl po příchodu domů praštit na gauč a jen relaxovat? Náhradou by mohl být příjemný šlofík po obědě, ale ten si v dnešní době může dovolit opravdu jen málokdo.
Přirozený rytmus těla
Nicméně vědecké poznatky tvrdí, že rozdělení celkové doby spánku na dvě etapy je lidskou potřebou. A tím, jak ji neustále popíráme, si škodíme jak po psychické, tak i fyzické stránce. Lidé trpí nespavostí, protože se vzbudí uprostřed noci a nemůžou usnout. Nespavost se začala objevovat právě koncem 19. století, tedy v době, kdy už segmentovaný spánek téměř vymizel. K dalším následkům patří stres, deprese, tloustnutí a snížená imunita.
Potřebu rozděleného spánku potvrdil i experiment psychiatra Thomase Wehra. Při něm dva týdny žilo14 lidí v totálně zatemněné místnosti, aby si vytvořili vlastní spánkový režim, který je jejich organismu vlastní. Účastníci pokusu spali zhruba čtyři hodiny, pak se na další čtyři probudili, a teprve pak šli znovu spát.
Pokusy na lidech
Z historie víme, s jak malou dobou spánku vystačily různé význačné osobnosti: Dvoufázovou metodu spánku používal britský premiér Winston Churchill: spal hodinu a půl každé odpoledne a pak v noci asi čtyři a půl hodiny. Leonardo da Vinci si zdříml každé čtyři hodiny na 20 až 30 minut.
I dnes někteří odborníci doporučují polyfázický spánek, kdy se celková prospaná doba rozdělí na ještě kratší úseky. Jednou z nich je Dymaxion, kdy se spí jen 30 minut, ale zato každých šest hodin. Dalším způsobem je metoda Everyman, kdy se spí až tři hodiny v celku a během dne si člověk dopřeje tři dvacetiminutová zdřímnutí. To už ale patří spíš do kategorie experimentů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Usnout za minutu? Naučí vás to metoda 4-7-8!
Další hrozba antikoncepce: Zničená střeva
Viagra pro ženy konečně schválená! Brát se bude denně
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
