reklama

Tlustá a nešťastná: Začarovaný kruh?

Obehraná představa vykresluje lidi s nadváhou jako bezstarostné tlouštíky, kteří vesele likvidují jednu horu bůčku a kremrolí za druhou. Opak však bývá často pravdou.

Foto: Isifa/Thinkstock

Obehraná představa vykresluje lidi s nadváhou jako bezstarostné tlouštíky, kteří vesele likvidují jednu horu bůčku a kremrolí za druhou. Opak však bývá často pravdou.

Obezita je považována za epidemii třetího tisíciletí nejen kvůli častosti svého výskytu (v rozvinutých zemích je to až 50 % obyvatelstva), ale kvůli svým negativním zdravotním aspektům: ničí srdce a cévy, zatěžuje pohybový aparát a vede k cukrovce. 

Jsou tlustí nemocní?

Obecně pak vzniká dojem, že kdo má nadváhu, ten musí být nemocný. Jenže to neplatí vždycky. Při průzkumech se ukázalo, že zhruba polovina tlustých nemá ani vyšší krevní tlak, ani zvýšený cholesterol, ani další problémy - a naopak že je má zhruba čtvrtina lidí, kteří jsou štíhlí.

U mnoha obézních se pak jedná pouze o estetický problém. Ale ten není o nic menší, pokud zasahuje i do psychické oblasti.  Ve společenském diktátu štíhlosti a obezitofobním prostředí se do psychických problémů dostávají už i lidé, kteří mají navíc jen doslova pár kil. Okolí se na ně dívá jako na lidi bez vůle a bez odpovědnosti.

Celkově se stále masivněji projevuje nárůst nespokojenosti s tělem. Občas to pak vede k poruchám příjmu potravy, jako je anorexie či bulimie, a to nejen u mladých dívek, ale často i u žen kolem čtyřicítky a dokonce už i u mužů.

Ruku na srdce, proč vlastně jíme?

V současné době už nejspíš všichni vědí, jak zdravě jíst. Ale málokdo už vlastně víc, co je normálně jíst. Jídlo totiž není pouhým prostředkem, jak se udržet při životě. Málokdo umí spolehlivě rozlišovat mezi fyziologickým hladem (lze utišit jídlem) a zajídáním stresu, únavy, a negativních pocitů - špatné nálady, smutku, opuštěnosti, nudy, napětí atd. 

Jen někdy jíme proto, že máme hlad. Skoro všichni však jíme i z jiných důvodů. Jídlo je součástí psychosociálních aspektů (oslavy, posezení s přáteli, "zajít si na večeři" apod.). Víme, že umí zlepšit náladu, zahání stres, smutek, je spojeno s uvolněním. To vše by měli lidé s nadváhou jedno provždy odbourat.  Kdo ze štíhlých rozdavačů moudra tohle dokáže?

"Hlad" je více regulován jinými podněty než fyziologickou potřebou. Sídlo hladu totiž neleží v žaludku, ale v mozku, který vydává příslušný signál. Nesouvisí tedy jen s tím, že máme prázdné břicho.

V naší společnosti se nám  neustále nabízejí příležitosti k jídlu a to i tehdy, když nepociťujeme hlad. Lidé jedí ze společenských důvodů, aby nějak zabili čas, aby udělali radost a neurazili (kuchařku), protože neodolají nabídce, z nudy, ze zvyku, ze strachu, z nervozity, ze vzteku. A ano, také někdy proto, aby zahnali hlad.

Nemocná duše

Psychické problémy jsou tak vlastně nejčastějšími komplikacemi obezity či jen pouhé nadváhy. Jsou spojené s negativním sebehodnocení a prožíváním, které se projevují jako pocity méněcennosti a studu. Méně očekávané, ale přesto časté, jsou také projevy sebetrestání, vyplývající z pocitů selhání, zlosti k vlastní osobě, či naopak pasivita. Většinou vyplývají z obav možného dopadu na  pracovní či vztahovou  oblast.

Řešení takové situace od obézních vyžaduje obrovské nasazení.  Měli by se vzdát všeho toho, čeho si ti šťastnější a štíhlejší klidně mohou užívat: jídla, pochoutek, lenosti, povalování. Řada lidí - ve výjimečných situacích a při vědomí časové omezenosti tohoto vypětí - je schopna se vypnout ke značnému úsilí: "chvíli to vydržím a pak od toho bude pokoj". To je možné (a fungující) u časově omezených zdravotních problémů. 

Kdo to dokáže

Při držení diety se dostavuje pocit neustálého omezování. Lidé prožívají nízkou efektivitu, kdy dosažený hmotnostní úbytek z jejich pohledu neodpovídá vynaloženému úsilí. Jedná se o prožitek snažení se bez výrazné "odměny".

Efekt diet na redukci hmotnosti je jen krátkodobý, zvlášť když se brzy dostaví jo-jo efekt - brzké přibrání. Klíčem je trvalá změna životního stylu, který zahrnuje nejen trvalé omezování v jídle, ale především pohyb. Jenže taková změna je právě tím nejtěžším, při jejímž naplňování mnoho lidí selhává, zvlášť pokud se nejedná o vysloveně mladé lidi. A kolotoč pocitů selhání a neštěstí se roztáčí dál... 

 

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama