reklama

Tajemství snů: Jak ovlivnit, o čem se nám bude zdát

Že se vám nic nezdá? Ale ano, i když si své sny třeba ráno nepamatujete. Důvod, proč ve spánku sníme, zatím věda definitivně neodhalila. Možná i proto zůstávají sny opředeny tajemstvím, které lidé odpradávna touží odhalit.

Foto: Isifa/Thinkstock

Že se vám nic nezdá? Ale ano, i když si své sny třeba ráno nepamatujete. Důvod, proč ve spánku sníme, zatím věda definitivně neodhalila. Možná i proto zůstávají sny opředeny tajemstvím, které lidé odpradávna touží odhalit.

Každý normální člověk má za noc 6 až 7 snů, přestože asi 8 % žen a 15 % mužů tvrdí, že sny nemívají. Avšak nejméně 42 % žen a 25 % mužů si po probuzení vzpomene alespoň na jeden sen. Byl vyvrácen názor, že by ženy měly sny častěji než muži, nebo činorodí lidé častěji než pasivní. 

Slovo vědců

Sen se objevuje v obou spánkových fázích (REM fáze i NREM fáze). Sny v REM fázi bývají velmi živé, barevné a spíše nelogické. První se dostavují asi 70 minut po usnutí a probíhají asi 10 až 30 minut. REM fáze a živé sny se opakují během jedné noci zhruba čtyřikrát.

Ve snovém světě jsou běžné fantastické události, představy a proměny. Často je provází hlubší emoce a působivější vizuální vjemy, než nám může nabídnout svět bdění. Přesto podle odborníků existuje spojitost mezi obsahem snů a denní realitou. Často se prostřednictvím snů hlásí nemoc, ne pouze psychická, ale fyzická. Známá je spojitost mezi sny o ohni a srdečními chorobami. Létací sny zase mívají častěji lidé, kteří trpí (nebo budou trpět) nějakou nemocí dýchací soustavy.

Vyberte si, o čem se vám bude zdát

Ve spánkové laboratoři v německém Mannheimu bylo například zjištěno, že asi 65 % snů je nepříjemných (strašidelných, smutných, rozčilujících) a pouze 20 % příjemných (zábavných, vzrušujících, radostných).

Obsah svých snů můžeme do jisté míry ovlivnit. Vědci také dospěli k názoru, že nejvíc snění ovlivňují vůně. Lehké květinové vůně navozují příjemné sny, těžké a omamné způsobují těžké a divoké sny. Podobné nepříjemnosti se nám také zdají, pokud spíme málo a trpíme nedostatkem spánku.

Čtěte také: 7 snů, které nás nejčastěji navštěvují

To, o čem se nám bude zdát, také negativním způsobem ovlivňují problémy a potíže, o nichž uvažujeme před ulehnutím. Sny totiž představují soubor myšlenek a představ, které během spánku utvářejí vnitřní odpověď organismus na vnější události. Vycházejí přitom z našeho podvědomí, kde jsou smazány hranice mezi minulostí, budoucností a současností a kde logika ztrácí svůj význam.

Podívejte se, jak k výkladům snů přistupovali naši předkové:

Starověký Egypt

Staří Egypťané byli přesvědčeni, že sny přinášejí poselství jak dobrých, tak i zlých duchů. Ve výkladu snů byli velmi zběhlí, však také nejstarší dochovaný snář pochází právě z Egypta (zhruba z období 2000 př. n. l.).

Egyptští vykladači tehdy rozlišovali sny jak dobrých, tak i zlých lidí. Sny se podle nich zdály oběma skupinám, někdy ale jejich výklad mohl pomoci právě k nepravostem. Proto byli vykladači velmi obezřetní a také velmi drazí.

V Egyptě bylo kromě typického výkladu snů běžné i to, že se lidé nechávali pod účinky různých lektvarů a zaříkávadel uspat a na druhý den ráno, hned po probuzení, si nechávali kněžími sen vyložit. Výklad pak považovali za jakousi formu věštby.
 
Kněží a vykladači se také snažili utřídit snové symboly a výklady snů podobným stylem jako v dnešních snářích. Jejich výklad byl však postaven na protikladech. Například šťastný sen byl předzvěstí katastrofy, tragický naopak šťastné budoucnosti. V tom se ale oproti moderním snářům velmi liší.

Astrocafe.cz: Odhalte význam svých snů díky online snáři!

Mezi nejlepší vykladače snů pak patřili Židé. Známý  je příběh o Josefovi, který faraónovi vyložil sen o sedmi vypasených a sedmi hubených kravách. Sedm úrodných a bídných let se naplnilo a Josef se tímto výkladem stal váženým členem faraónova dvora.

Starověké Řecko

Řekové povýšili výklad snů na daleko vyšší úroveň. Stavěli totiž tzv. snová orákula, svatyně, které sloužily čistě pro snění a k výkladu. Asi nejznámější věštírna a orákulum byly v Delfách, kde byl i vytesán nápis Poznej sám sebe!

Mezi starořecké bohy pak patřili Hypnos, bůh spánku, a Morfeus, bůh, který ve spánku sděloval varování a předpovědi budoucnosti. V orákulech se Řekové také často nechávali léčit. Doufali totiž, že je ve spánku navštíví bůh zdraví Asklepion.

Výkladu snů se ale nevěnovaly jen různé "obdařené" osoby, ale i zcela regulérní filozofové. Mezi nejznámější patří Artemirodos, stoický filozof, který sepsal celou sbírku pěti snářů nazvanou Oneirocritica. V nich je kladen velký důraz na význam osobnosti člověka a prostředí, ve kterém žije. Výkladem snů se zabýval i Sokrates, který sny považoval za hlas svědomí. Jeho žák Platon se pak domníval, že ve snech žije divoká a nezkrotná část duše.

Arábie

Islám stejně jako křesťanství přikládá snům velkou pozornost. Prorok Mohamed například islám založil na základě věšteckého snu! V něm prožil cestu do středu světa na zázračném zvířeti al-Burak, jež mělo ženskou hlavu a paví ocas. Korán ale takovýchto snů popisuje více.

Velmi známý je mezi muslimy i ten, kdy ve snu přichází k Mohamedovi anděl Gabriel na stříbrné klisně, aby jej odvezl do Jeruzaléma a odtud do nebe. Tam se Mohamed setkává s Kristem, Adamem a čtyřmi apoštoly a dostává se do ráje, kde obdrží pokyny od Boha.

Indiánské kmeny

Indiáni v Severní i Jižní Americe používaly výklad snů k určení vhodného místa a času pro lov. U severoamerických indiánů pak bylo zvykem, že své potomky pojmenovávali podle výjevů ze snů té noci, kdy se narodili.

Aby se člověk mohl stát šamanem, musel mít zasvěcovací sen. Šaman beze snů a vizí nebyl šamanem. Indiáni se totiž domnívali, že sny jsou vzkazy jejich ochranných duchů. Různé kmeny pak se sny pracovaly jinak.

Senojové například brali vážně i sny dětí. Vyprávěli si je a snažili se je pochopit. Nabádali děti, aby se ve snu postavily bytostem, které jim naháněly strach, a bojovaly s nimi.

Křesťanství

V Novém zákoně je popsáno, že boží poselství je předáváno svatým právě skrze jejich sny. Poměrně dobrým příkladem toho je kniha Zjevení.

Přesto se ale ortodoxní křesťanství od vykládání snů striktně odvracelo. Papež Řehoř II. (715-731 n. l.) dokonce vykládání snů pod hrozbou smrti zakázal, protože bylo považováno za styk s ďáblem.
 
Protestanti se ale snům nebránili. Martin Luther, který se odtrhl od římskokatolické církve, považoval sny za užitečné, protože ukazují, jací lidé jsou oproti tomu, jací by chtěli být. Proto lze podle něj ve snech hledat cestu k sebezdokonalení.

Čína

V Číně se při výkladu snů bral do úvahy i zdravotní stav a horoskop snícího. Čínští mudrcové totiž věřili, že ve spánku uniká vědomí z těla a cestuje po různých nadpozemských říších.

Indie

V indické józe slouží práce se sny k ozřejmění principů tzv. nevědomí. Pro jogíny je pak skutečný svět méně reálný než ten snový, protože ve snech se odhaluje skutečný charakter člověka, zatímco v reálu se člověk může přetvařovat.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Test: Co víte o snech a spánku?

Babské rady: K čemu poslouží ocet? Jak na skrvny?

Prohibice: Udělá z nás ještě větší alkoholiky?

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama