Tajemství šafránu: Proč je nejdražším kořením světa a jak ho vypěstovat doma

Stanoviště: Vyberte slunné místo s&nbsp;dobře propustnou, nejlépe hlinitopísčitou půdou. Šafrán nemá rád přemokření, proto se vyhněte místům, kde se drží voda.
Výsadba: Cibulky šafránu se vysazují v&nbsp;září do hloubky 6–7 cm, s&nbsp;rozestupy 15 cm mezi rostlinami. Na jednom místě je vhodné pěstovat šafrán tři roky, poté je dobré půdu nechat odpočinout.
Péče: Během vegetačního období udržujte půdu mírně vlhkou. Po odkvětu, kdy rostlina zatahuje, omezte zálivku. Na jaře můžete cibulky vyjmout, usušit a&nbsp;na podzim znovu vysadit.

Šafrán: Král koření

Šafrán se získává z květů rostliny šafrán setý (Crocus sativus). Každý květ obsahuje tři červené blizny, které se ručně sbírají a následně suší. Pro získání jednoho kilogramu šafránu je potřeba přibližně 150 000 květů a nespočet hodin pečlivé práce. Není divu, že se mu přezdívá "červené zlato".

Historie a využití šafránu

Šafrán má bohatou historii sahající až do starověku. Byl ceněn pro své léčivé účinky, využíval se jako barvivo a samozřejmě jako koření. Dodává pokrmům charakteristickou zlatavou barvu a jemnou, lehce nahořklou chuť. Je nepostradatelnou součástí španělské paelly, francouzské bouillabaisse či indického biryani.

Proč tedy šafrán nepěstuje každý?

Navzdory tomu, že pěstování šafránu není extrémně náročné, existuje několik důvodů, proč se do něj pouští jen málokdo:

Pracnost: Sběr blizen je časově náročný a vyžaduje pečlivost.
Výnos: Z jednoho hektaru lze získat pouze několik kilogramů šafránu.
Trh: Kvalitní šafrán je na trhu dostupný, což snižuje motivaci k domácímu pěstování.

I tak může být pěstování šafránu obohacujícím koníčkem pro ty, kteří si cení kvalitních surovin a chtějí si vyzkoušet něco netradičního. A kdo ví, možná se vám podaří vypěstovat vlastní "červené zlato", které dodá vašim pokrmům nejen výjimečnou chuť, ale i příběh o trpělivosti a péči.

Všechny štítky