Střeva řídí víc, než si myslíte: Jak mikrobiom ovlivňuje menopauzu, snahu zhubnout i náladu

Skutečná síla našich nájemníků ovšem netkví v jejich váze, ale v jejich naprosté genetické dominanci. Biolog Radek Netušil upozorňuje, že mikrobiom disponuje přibližně 150krát větším množstvím genů než lidský organismus. Tato drtivá převaha znamená, že bakterie v lidském těle zastávají tisíce funkcí, kterými přímo ovlivňují naše přežití, metabolismus a dokonce i náladu. „Hrozně moc toho umí, tím pádem hodně moc toho ovlivní,“ vysvětluje Netušil s tím, že se bakterie musely naučit v našem střevě prosperovat a vyvinout si mechanismy, jak se popasovat se vším, co sníme.

Tato neuvěřitelná genetická výbava vede k tomu, že nás bakterie mohou v nadsázce ovládat jako své loutky. Nejde o sci-fi, ale o biologickou realitu osy střevo–mozek. „Úplně si představuji, jak bakterie tahají za provázky, za ta naše nervová vlákna, následně produkují různé neurotransmitery a tím ovlivňují naše chování,‘ popisuje biolog mechanismus, díky kterému se můžeme cítit jako marionety plnící příkazy vlastních střev, potažmo bakterií v nich sídlících.“ Tyto bakterie dokážou ovlivnit i to, na co máme zrovna chuť – pokud se přemnoží ty „nesprávné“, doslova si řeknou o hamburger místo papriky.

Menopauza a hubnutí: Když bakterie „čarují“ s kaloriemi

Pro ženy v období menopauzy je mikrobiom klíčovým faktorem, který určuje, zda budou úspěšně regulovat svou hmotnost. Právě v tomto čase dochází k úbytku tzv. „bakterií štíhlých“, mezi které patří zejména Akkermansia muciniphila. Tato bakterie nasedá přímo na střevní výstelku a požírá mucin (ochranný hlen), čímž stimuluje tělo k tvorbě nového mucinu. Tímto procesem neustálé obnovy hlenové vrstvy významně pomáhá udržet celistvost a zdraví samotné střevní výstelky, která nás chrání.

Když tyto přátelské kmeny mizí, jejich místo obsadí bakterie jako Bacillota, které jsou mistry v získávání energie i z těch nejmenších zbytků potravy. Rozdíl v energetickém zisku může být pro ženu šokující. „Vy budete mít třeba hodně Akkermansie a málo Bacillota, takže například z rohlíku nedostanete skoro nic. Někdo jiný, kdo bude mít ty bakterie v opačném poměru, z toho stejného rohlíku ale dostane třikrát tolik,“ uvádí Netušil. Právě tato dysbióza (střevní nerovnováha) je důvodem, proč ženy v přechodu často přibírají „i po vodě“, zatímco hubnutí se stává nadlidským úkolem.

Estrobolom: Vnitřní recyklační linka na hormony

Fascinujícím objevem je rovněž existence estrobolomu – souboru bakterií vybavených enzymem beta-glukuronidáza, které dokážou doslova recyklovat estrogen. Játra běžně posílají odpadní estrogen do střeva k vyloučení, ale tyto bakterie ho umí „zachránit“. „Jsou schopné odštípnout kyselinu glukuronovou a estrogen poslat zpátky do krevního řečiště. Čili takto recyklují estrogen a zvyšují tak jeho hladinu,“ vysvětluje biolog. V menopauze, kdy produkce estrogenu klesá, je tento mechanismus zásadní pro zmírnění návalů horka, náladovosti a také jako ochrana střeva před propustností.

Vláknina a pestrý životní styl

Samotná přítomnost prospěšných bakterií je jen začátek. Zásadní je vytvořit jim podmínky, ve kterých budou prosperovat. Toho lze docílit pomocí prebiotik (vlákniny), která slouží jako jejich hlavní potrava. Biolog však varuje před jednotvárností. „I vláknina musí být pestrá… nestačí jíst jen jablka, ale musíte k tomu i banán a hroznové víno a další ovoce,“ radí. Chcete-li podpořit diverzitu svého mikrobiomu, musíte zdroje vlákniny střídat. Cílem je nasytit co nejširší spektrum bakteriálních druhů, protože čím vyšší je diverzita, tím stabilnější je vaše zdraví.

Netušil zároveň prosazuje osvobozující přístup, který nazývá „freestyle“. Ortodoxní rady lidé stejně nevydrží. „Je lepší si dávat realistické cíle, než si úplně zakázat všechno a potom se cítit provinile,“ říká. Občasný hamburger mikrobiomu neublíží, pokud mu dopřejete pestrý základ. Skutečnými nepřáteli jsou spíše barviva, umělá sladidla a glutamáty, které bakteriím přímo škodí.

Více než jen trávení: Kosti a imunita

Vliv mikrobiomu sahá až k hustotě našich kostí. Radek Netušil upozorňuje, že bez správných bakterií je doplňování vápníku často neúčinné. Bakterie totiž ovlivňují vstřebávání minerálů a samy produkují vitamín K2, který je nezbytný pro to, aby se vápník v kostech udržel. „Pokud nemáme dost bakterií produkujících vitamín K2, tak nedostaneme vápník do kostí a ty následně řídnou,“ varuje biolog. Zajímavý je i pohled na hygienu. Zatímco v dětství je mírná „přirozená špína“ klíčová pro vývoj imunity a prevenci alergií, v dospělosti už sterilní prostředí tolik neškodí, avšak přehnané drhnutí mýdlem může narušit kožní mikrobiom a vést k akné či vyrážkám.

Proč probiotika (ne)fungují a jak si správně vybrat?

Současné debaty o tom, zda probiotika fungují či ne, často pramení z jejich nesprávného používání. „Probiotika mohou být k ničemu, pokud se používají nesmyslně nebo neodborně,“ říká na rovinu Netušil. Každý kmen je totiž unikátní a vyžaduje správné zacházení.

Zásadním nepřítelem bakterií v lékárnách je pak také teplo. „Pokojová teplota probiotikům dlouhodobě nedělá dobře a v řádu měsíců začnou postupně umírat. Troufám si říct, že po roce už tam nebude skoro nic,“ varuje biolog. Lidé tak často v dobré víře platí nemalé peníze za „mrtvé bakterie“.

VIDEO: Biolog Radek Netušil o vývoji probiotik na míru

Zdroj: Autorský článek