Srdeční potíže si mnozí automaticky spojují se seniory. Poruchy srdečního rytmu se však mohou objevit mnohem dříve, a to i u lidí, kteří se cítí zdraví a pravidelně sportují.
Další zažitou představou je, že srdečním problémům se dříve či později stejně nevyhneme. Jenže právě řadu rizikových faktorů máme alespoň částečně ve vlastních rukou. „Často slýcháme, že se srdce jednou ozve každému a člověk s tím nemůže nic udělat. Řadu významných rizikových faktorů ale ovlivnit dokážeme,“ říká Skála.
Pokud se v rodině opakovaly infarkty, cévní mozkové příhody, náhlá úmrtí nebo poruchy srdečního rytmu, je podle něj důležité tuto informaci sdělit lékaři. „Genetickou výbavu změnit neumíme, můžeme ale pracovat s dalšími rizikovými faktory a případné změny zachytit dříve, než způsobí vážné komplikace,“ říká.
Arytmie se totiž nemusí objevovat neustále. Může přijít při stresu, během spánku, po fyzické námaze nebo třeba jen několikrát za měsíc. Kardiolog používá jednoduché přirovnání: „Je to podobné, jako když pořídíte jednu fotografii a snažíte se z ní posoudit celý film.“
„Typickým příkladem je fibrilace síní, která může být u části pacientů zcela bezpříznaková, přesto zvyšuje riziko cévní mozkové příhody,“ upozorňuje Skála. Právě proto nestačí spoléhat jen na vlastní pocit. „To, že člověk nic necítí, tedy ještě automaticky neznamená, že je všechno v pořádku. Důležitá je kombinace prevence, znalosti vlastních rizik a objektivního vyšetření,“ uzavírá kardiolog.
