Sprosté nadávky a křik? Možná je to nemoc!
Tourettův syndrom je populární nemoc. Zábavná - ovšem jen tehdy, pokud se netýká vás či vašich blízkých. Možná jste se s ním setkali spíš ve filmu nebo v seriálu než v skutečném životě.
Tourettův syndrom je populární nemoc. Zábavná - ovšem jen tehdy, pokud se netýká vás či vašich blízkých. Možná jste se s ním setkali spíš ve filmu nebo v seriálu než v skutečném životě.
Tato porucha má tak barvité projevy, že se těší permanentní přízni filmařů. Osoba, která sprostě nadává, říká neslušná slova, dělá oplzlá gesta a různě sebou cuká, může být zdrojem mnoha zajímavých situací. Možná si vzpomenete na Melanii v podání Anne Hecheové ze seriálu Ally McBealová.
Mohou si ublížit
Skutečnost je však úplně jiná. Především však není vůbec zábavná. Člověk s TS říká nebo dělá věci, které nechce, ale bohužel to nedokáže vůlí nijak ovládnout. Syndrom se projevujehlasovými nebo pohybovými tiky, tedy nevhodnými slovy nebo nevhodnými pohyby, které se neustále opakují.
Lidé s Tourettovým syndromem jsou neustále neklidní, nesoustředění a navíc zoufalí a vyčerpaní z toho, jak se neustále snaží - většinou marně - ovládnout svaly, které mají tendenci sebou nekontrolovaně škubat.
Někdy jsou svalové záškuby tak silné, že si pacienti sami ublíží - rozbijí si hlavu, zlomí nohu či ruku. Zranění jsou nejrůznější a velmi často těžká.
Původ je stále záhadou
Na rozdíl od filmového podání není vykřikování sprostot (koprolalie) nijak obvyklé. Patří sem však různé složité pohyby a rituály (obsese), často doprovázené zvuky, opakování vlastních zvuků a slov (paliálie), či vykřikování posledních slov či slabik ve větě.
I když tyto neovladatelné projevy mohou ovlivnit proces učení novým věcem, nemají vliv na inteligenci ani na to, čemu říkáme zdravý rozum. TS totiž není psychiatrické onemocnění, ale neurologické. Situaci však komplikuje skutečnost, že se často kombinuje s mozkovou dysfunkcí a ADHD. Jde tedy o poruchu mozku způsobenou geny - dosud však nebylo odhaleno, které to jsou.
Vyrovnat se s okolím
Zatímco u dospělých bývá výjimkou, trpí jí zhruba jedno dítě ze sta. Porucha se začne projevovat obvykle ve věku kolem sedmi let a pro rodinu to skutečně žádná legrace není.
"Motorické tiky se zhoršovaly. Od běžného pomrkávání, stáčení hlavy do boku, trhání ramenem, došlo i k popotahování nosem a pokašlávání (prošli jsme si kompletním vyšetřením na očním, ORL, plicním, alergologii a kdoví čím ještě) a přidaly se i výraznější vokální tiky. Kluk začal vydávat neuvěřitelné zvuky, celou různorodou škálu zvuků. Jeho projevy jsou někdy až nesnesitelné jak pro něj, tak pro okolí. Heká, funí, chrochtá a vykřikuje slabiky, doslova nekontrolovaně řve kousky slabik. Sedět vedle něj a snažit se např. sledovat televizi, aniž bych ho napomínala, je někdy nad lidské síly. Nakrátko to jde omezit, utlumit, ale pak se to znovu provalí s ještě větší intenzitou. Začali si toho samozřejmě všímat i ve škole, i když tam se snaží krotit. Spolužáci i pan učitel se ptali, co to Jarda dělá. Měli obavy, jestli nemá problémy s dýcháním, protože některé jeho tiky skutečně vypadaly, jako by se dusil. Je pro něj hrozné myslet na to, aby omezil své tiky a současně sledovat výuku, ještě k tomu s poruchou pozornosti a dyslexií…," napsala své zkušenosti maminka jednoho chlapce s tímto onemocněním na webových stránkách www.vasedeti.cz.
Někdy nemoc ustoupí na dlouhé období, ale pak se zase vrátí.
Za rizikové faktory se označuje nízká porodní váha, či poranění mozku nebo nedostatek kyslíku v průběhu porodu. TS je zatím neléčitelný, odborníci mohou nabídnout pouze terapii a poradenství, které pomůže pacientovi a jeho rodině vyrovnat se se sociálními stigmaty, kterým musí často čelit.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
