Konec svědění a kýchání. Jak dát sbohem projevům alergie?
Pohled na kvetoucí stromy dokáže pozvednout náladu. Jenže příchod jara má pro některé z nás i stinnou stránku: jasně dává najevo, že pylová sezóna právě začala. Jak můžeme snížit sílu našich alergických reakcí?
Někdo se s předpoklady zařadit se mezi alergiky už narodí, jiný se do stejného společenství dostane teprve až v průběhu života.
"Nejdřív jsem přestala jíst lepek, pak mléko a nakonec i oblíbené oříšky," vzpomíná sedmatřicetiletá Bára na svou etapu, která vedla k dietnímu omezení kvůli stále častějším alergickým projevům v posledních letech. Začala se jí na rukou a břiše objevovat svědivá vyrážka. Přesto v alergologických testech doposud pravidelně vycházela s negativními výsledky. Stejně tak i dvaatřicetiletá Lucie. Už čtyři roky za sebou si na jaře všímala svých zarudlých očí a svědění v nose. Důvodem byla alergie.
Proměna v životních etapách
Zatímco se za jasného favorita náchylnosti k alergickým reakcím považovala vždy genetická predispozice, poslední výzkumy už v tomto ohledu tak jednoznačné nejsou. O alergii se mluví jako o multifaktoriálním onemocnění, tedy že se na jejím vzniku podílí celá řada faktorů. Například na Masarykově univerzitě ve spolupráci s Výzkumným ústavem veterinárního lékařství se při analýze mikrobiomu lidí, které trápily také alergie, zjistilo, že se u nich průkazné osídlení nižším počtem bakteriálních druhů. Zatímco zdravý člověk má ve svém vnitřním světě až dva tisíce bakteriálních druhů, u sledované skupiny šlo o pokles na 400 druhů. Mohlo by to mít spojitost s tím, proč se některé alergie během života vytrácí nebo naopak objevují. Počet alergiků ale ve světě obecně vzrůstá. Podle aktuálních dat v ČR se jedná o více 40 procent populace.
Alergen bez kontaktu
Svědění očí, kýchání, nepříjemná kopřivka nebo ucpaný nos. Průvodních jevů alergických reakcí je spousta a ve všech případech jde často o nepříjemné projevy, které nás dokáží potrápit a znepříjemnit běžný chod života. První pomocí by mělo být zamezení kontaktu s alergeny. V případě nejčastější alergie na pyl to v praxi znamená zavřít okna a dveře a omezit tak příchod alergenů zvenku do domácího prostředí. Pokud váš byt disponuje klimatizací, dbejte na to, aby v ní byl nainstalovaný HEPA filtr. Podobně je to i u alergie na prach nebo plísně. Dva výrazní činitelé alergií se mohou skrývat ve všech možných koutech domácnosti. Při podezření na alergii tohoto typu prohlédněte zejména místa s vysokou vlhkostí, jako je koupelna či sklep, a zakročte. Zatočit s prachem, který také velice často způsobuje nepříjemné alergické projevy, vyžaduje pravidelný úklid. Ovšem pozor na škodlivé chemikálie, mohou dráždit sliznice a zhoršovat příznaky. Takže se směle můžete vrhnout do výroby přírodních čisticích prostředků pro každodenní použití. Ocet, citrón nebo jedlá soda jako úklidoví parťáci budou fungovat perfektně.
Hygienická denní rutina
Už jen když překročíte práh vlastního domu, začnou na vás ulpívat miniaturní částečky vnějšího světa. Vaše oblečení, boty, vlasy i pokožka se během venkovního pobytu pokryje drobnými alergeny, které pak negativně působí na váš organismus. Proto jakmile dorazíte domů, boty nechte u dveří, oblečení odložte do špinavého prádla a zaplujte rovnou do sprchy. Nezapomeňte na vlasy! Jako částečná ochrana může sloužit ústenka, která se v posledních týdnech stala novodobým nutným doplňkem k outfitu. Zamezí přímému vdechnutí alergenů, které se jen tak hned nedostanou do dýchacích cest. Hodí se ji nasadit i tam, kde se nemůžete vyhnout alergickým spouštěčům - třeba při procházce, práci na zahradě nebo luxování.
Spěte sladce
V posteli strávíme třetinu života, což je také dost dlouhá doba na to, aby vše, co se v našem ložním království objevuje, mělo výrazný vliv na reakce našeho těla. V odpočinkové zóně se mohou nacházet spouštěči alergických symptomů jako roztoči, pyl nebo zvířecí chlupy. Ložní prádlo vyměňujte jednou za týden a péřové deky a polštáře nahraďte hypoalergenními s obsahem dutých vláken. Povlečení pravidelně perte při teplotách nad 65 stupňů, abyste roztoče zničili, a pokud to je jen možné, prádlo nesušte venku.
Hlavně bez stresu
Důraz na pracovní výkon, vnitřní neklid či zvýšená tepová frekvence z důsledku nervozity se může výrazně na našem těle podepsat. I krátkodobý stres, který z takových epizod vzniká, výrazně zvyšuje hladinu kortizolu v krvi, což následně může vést k zesílení alergické reakce. Tvrdí to například Clifford Bassett, alergolog z New York University Medical Center. Podle něj také stačí pravidelných pár minut meditace, poležení ve vaně nebo poklidné čtení knihy a dojde k výrazným pozitivním změnám v těle. Co to také vyzkoušet?
S mazlíčky nastavte hranici
Jedna z nejčastějších alergií je spojena s chlupatými domácími mazlíčky, zejména kvůli přítomnosti alergenů v jejich slinách, srsti, kůži či moči. Přitom může trvat i několik let, než se samotné příznaky této alergie projeví. Pokud domácnost se čtyřnohými miláčky sdílíte a nehodláte na tom nic měnit, udělejte alespoň to minimum: vykažte je z ložnice nebo prostoru, který v noci náleží jen vašemu nerušenému spánku. Také svému němému členu rodiny dopřejte jednou týdně koupel a denně ho vyčesávejte.
Proplachujte
Průplachy nosu nepřísluší jen jogínům, dokáže efektivně zmírnit příznaky alergie u kohokoliv. Nosní sprcha čistí sliznici a odplavuje hlen. Dokonce dokáže docílit i snížení potřeby užívání antialergických léčiv. K samotnému průplachu nosní dutiny vám postačí speciální konvička a solný roztok.
Pomoc léků
Nepříjemné projevy alergie dokáží negativně zasáhnout do běžného života. A pokud se v reakcích našeho těla na nepříjemné spouštěče nic nezmění ani poté, co jste výrazně omezili kontakt s alergeny, změnili životosprávu nebo upravili denní režim, můžete sáhnout po antihistaminikách, nejpoužívanější léčivých přípravcích proti alergii. Smyslem jejich používání je zabránit alergické reakci tím, že se blokuje účinek histaminu, což je molekula zodpovědná za spouštění obranných mechanismů imunitního systému. Je třeba mít na paměti, že ne každé antihistaminikum je vhodné pro každého alergií trpícího člověka - záleží na síle účinku, typu alergie, věku alergika i na jeho zdravotním stavu. V současné době si lze vybrat z mnoha forem léků: tablety, roztoky, kapky a spreje do očí a nosu či ve formě injekce. V lékárnách jsou k dostání bez receptu jen některé formy a většinou v malých baleních. Ovšem v případě, že ke zlepšení nedojde do tří dnů, je nutné se obrátit na lékaře či alergologa.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
