Snowboard: Zrádný základní instinkt
Snowboardy frčí! A frčí tak rychle, že způsobují častá zranění. Kupodivu ne na dolních končetinách, ale na rukou. Na co si dát pozor a jak ohlídat děti?
Snowboardy frčí! A frčí tak rychle, že způsobují častá zranění. Kupodivu ne na dolních končetinách, ale na rukou. Na co si dát pozor a jak ohlídat děti?
Zatímco pro lyžaře jsou typická poranění nohou, snowboarding nahrává spíše zlomeninám horních končetin. Ty jsou přitom u vyznavačů jednoho „prkna" v porovnání s lyžaři dvakrát častější .
Naučte se padat
Podle statistik spadá celá čtvrtina poranění při snowboardingu na oblast zápěstí, z toho 70 % tvoří zlomeniny. Druhým nejčastěji zraněným místem je oblast ramenního kloubu, který bývá postižen ve 12 %.
Skupinu s nejvyšším rizikem zlomeniny zápěstí tvoří tradičně teenageři. Poraněním zápěstí i jiných částí těla při zimních sportech se lze bránit nejen zakoupením ochranných pomůcek, ale také trénováním správné techniky pádů. Ty jsou totiž například právě u snowboardu nedílnou součástí jízdy.
Role instinktu
Důvod, proč jsou při snowboardingu častěji poraněny horní končetiny, spočívá ve způsobu vázání a absenci hůlek. Zatímco obě nohy jsou pevně spojeny s „prknem", ruce zůstávají zcela volné.
V případě ztráty rovnováhy pak méně zkušení snowboarďáci instinktivně natáhnou ruku či ruce ve snaze zabránit pádu. Výsledkem může být zlomenina zápěstí, přesněji dolní části předloktí, tedy místa, které je při sjezdovém lyžování poraněno spíše výjimečně.
Úraz na celý život
Zlomenina zápěstí nabývá různé závažnosti podle toho, kolik kostí a jakým způsobem je zlomeno. V případě komplikovaných a hůře se hojících úrazů pak může být trvale ohrožena pohyblivost v zápěstí, tedy i schopnost psaní, hry na hudební nástroj, sportování nebo manuální práce.
Mezi nepříznivé typy zlomenin obecně patří:
- nitrokloubní zlomeniny (zlomeniny zasahující do kloubu),
- epifyzeolýza (porušení růstové ploténky u dětí),
- otevřené zlomeniny (s porušením kožního krytu),
- tříštivé zlomeniny (rozlomení kosti na více úlomků)
Desatero bezpečné jízdy na kopci
Používejte helmu - zachránila již nejeden život.
Nepřeceňujte se - vybírejte si tratě podle svých schopností.
Zaplaťte si instruktora - pokud jste úplný začátečník, kromě základních pohybových stereotypů vás naučí, jak nejbezpečněji padat.
Rozcvičte se - ztuhlé svaly jsou náchylnější k poranění.
Pijte - i mírná dehydratace zhoršuje vytrvalost a fyzickou odolnost.
Nepijte alkohol - ač se svařák nebo grog může jevit na zahřátí ideální, nechte si je raději až po lyžování. Alkohol totiž snižuje pozornost, člověk má tendenci se přeceňovat a je nebezpečný sobě i ostatním lyžařům.
Nechte si seřídit vázání - seřízení vázání by mělo být před každou zimou zkontrolováno a upraveno na aktuální hmotnost lyžaře.
Jezděte na vyznačených trasách - ve volném terénu mohou být nerovnosti, kameny či skály, které nemusejí být pod vrstvou sněhu vidět.
Pozor na fyzičku - i pokud jste technicky dobrý lyžař, fyzička vás může zradit. Nejvíce úrazů se stává v odpoledních hodinách, kdy jsou již lyžaři unavení.
Nejezděte sami - pro případ, že by se někdo poranil, je nezbytné lyžovat ve skupinkách, nebo alespoň trojicích, aby jeden zůstal se zraněným a druhý dojel pro pomoc.
více na uLékaře
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
