reklama

Skrytá sůl: V čem a kolik jí škodí zdraví?

Věděli jste, že slané pochoutky mohou být pro vaše zdraví dokonce ještě škodlivější než sladkosti? A zdaleka nemuvíme jen o smažených brambůrcích či slaných tyčinkách. Škodlivé množství soli číhá i tam, kde byste ji možná nečekali.

Foto: Isifa/Thinkstock

Věděli jste, že slané pochoutky mohou být pro vaše zdraví dokonce ještě škodlivější než sladkosti? A zdaleka nemuvíme jen o smažených brambůrcích či slaných tyčinkách. Škodlivé množství soli číhá i tam, kde byste ji možná nečekali.

Doporučená denní dávka soli pro zdravou stravu přitom činí pro dospělého pouhých 5 g, u dětí se doporučují dávky ještě mnohem nižší. Bohužel sůl je silně návyková a člověk má tendenci intenzitu slané chuti neustále zvyšovat. Zajímavým a jednoduchým  trikem je nesolit jídlo při vaření vůbec! Je dokázáno, že při dosolování přímo při jídle si už strávník ze slánky nikdy "nenaloží" tolik.

Sůl je i ve sladkostech

Jenže nejde jen o to, kolika bílými zrnky si ochutíme jídlo na talíři, ale také o tzv. skrytou sůl, kterou obsahují i potraviny, do kterých byste to neřekli. Třeba zákusky a jiné sladkosti. Ve 100 g párků je 6,2 g soli, ve slaných tyčinkách 8 g,  v olivách 6 g, v Nivě 3,5 g.

Odborníci upozorňují na vztah mezi zvýšeným příjmem soli a vysokým tlakem. Více než 70 % lidí v ČR totiž reaguje na nadbytečný příjem soli zvýšením krevního tlaku, přičemž téměř 50 % dospělých už hypertenzí skutečně trpí. Zvýšený krevní tlak bývá často branou k mnohem závažnějším zdravotním problémům, jakými jsou choroby srdce a cév.

Doporučujeme:  Téma: Sůl

V ČR se nejspíš řídíme heslem ze známé pohádky, že bez soli se nedá vařit ani žít. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi jsme s průměrnou spotřebou soli 14 až 15 g na osobu a den mezi rekordmany. Průměr v Evropě je totiž  8 až 12 g, v Německu, Rakousku a Švýcarsku dokonce pouze 6 g. 

Sůl jako tichý zabiják

"Odhaduje se, že snížením denního příjmu soli na zhruba polovinu by v Česku došlo k omezení výskytu cévních mozkových příhod o čtvrtinu a výskytu kardiovaskulárních onemocnění o 17 %. Proto je v této oblasti velice důležitá prevence a osvěta," říká ministr zdravotnictví Martin Holcát.

Počátky hypertenze je třeba hledat již v dětském věku, a to je důvod, proč se problematikou zabývají i pediatři. Bohužel již u dětí denní příjem soli významně překračuje doporučené normy.

"Až 80 % kojenců dostává ve druhé polovině prvního roku života ve výživě více soli, než je doporučeno. V batolecím věku pak přijímá nadměrné množství soli až 95 % dětí a u starších dětí se to týká prakticky všech," říká profesor Jan Janda z České pediatrické společnosti.

Ze soli se tloustne

Zvýšený příjem soli navíc vyvolává pocit žízně a při dnešní oblibě slazených nápojů vede ke konzumaci zvýšeného množství kalorií -  a tím k nadváze či obezitě. Obezita rovněž představuje nezávislý a vysoce rizikový faktor pro hypertenzi. Snížení příjmu soli je jednou z nejvíce ekonomicky efektivních a cenově dostupných intervencí v prevenci nemocí srdce a cév.

"Stravovací návyky vytvořené v dětství a dospívání přetrvávají do dospělosti a patří mezi faktory vzniku hlavních chronických neinfekčních onemocnění," potvrzuje Jarmila Rážová, zástupkyně hlavního hygienika ČR 

K tomu ještě dodává: "Vzhledem k tomu, že děti tráví značnou část dne ve škole a konzumují zde nejméně dvě jídla, je nutné sortiment školního stravování sledovat a opakovaně ho vyhodnocovat. Školní kantýny a jídelní automaty nejčastěji nabízí nevhodné potraviny mj. s nadměrným množstvím soli, a to na úkor čerstvého ovoce a zeleniny."

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Trpíte zácpou? 10 tipů, jak se jí zbavit

Hubnutí může vést k vážné psychické poruše

Jak se poprat s větry a nadýmáním? 

Boj o potraty: Polky nemají šanci rozhodnout o svém těle, jde o moc, říká Smolíková | Video: Emma Smetana
reklama
reklama
reklama