reklama

Shopping: Co se děje v mozku při nakupování?

Chystáte se na slevy a výprodeje? Pozor na ně! Dokáží nám úplně zmást mozek. A to nejsou jediné zrady, které na nás v obchodech číhají.

Foto: Thinkstock

Máte pocit, že i v nákupním centru jste pány svých peněženek? Omyl, rozhodují za vás emoce, šikovně vířené triky obchodníků.

Někdy nejsou ani zapotřebí. Pokud se vám nějaký výrobek libí, v mozku se aktivizuje specifická oblast nucleus accumbens,  neboli centrum slasti. Zároveň začne mozek produkovat chemickou látku zvanou dopamin. Vědci z  University of Westminster zjistili, že reakce mozku mužů a žen při erotickém vzrušení a při nakupování jsou prakticky stejné..

Orgasmus v obchodním centru?

V tom se vliv nakupování podobá jídlu, drogám, sexu, sledování porna.  Právě proto může se někdo může tak snadno stát shopaholikem. Je to prostě  závislost jako každá jiná a podle současných odhadů jí trpí až šest procent lidí. Nepřekvapí, že většinu se jedná o ženy.  

Doporučujeme: Jak hubnout při nakupování? Stačí číst!

Snaha "dorovnat" opojnou hladinu dopaminu se projeví zejména tehdy,  když se člověk se nachází v nějaké krizi.  Psychologové zjistili, že mnozí lidé chodí nakupovat zejména ve chvíli největšího stresu, čímž se paradoxně uklidňují a zvyšují si sebevědomí. Pěkný úlovek do šatníku, botníku či kosmetické taštičky je snadnou cestou k uspokojení, jakkoliv krátkodobému.

Nakupování jako iracionální jev

Skenování mozku, které u "šopujících" dobrovolníků prováděli vědci z Bangor University v britském Walesu, prokázalo, že rozhodování v obchodním centru určitě není  optimálním výběrem,  založeným na vědomém racionálním posouzení věci.

Doktor Alain Dagher z Montrealského neurologického institutu k tomu řekl: "Chování člověka ve finanční oblasti je často zdánlivě iracionální, čehož využívají pracovníci reklamy, prodejci pojistek, provozovatelé heren a ekonomové."

Mozek se chová nelogicky, když je vystaven záplavě informacím, které při nákupu v supermarketu na nás číhají. Právě na to prodávající spoléhají a dokáží to mistrně využít.

Jak vnímáme ceny zboží?

"Ceny jsou "nastaveny" tak, aby přesvědčily, že utrácíte méně, než je tomu ve skutečnost." říká psycholog doktor Dimitri Tsivrikos z londýnské Metropolitní University. "Baťovské" ceny končící devítkou jsou toho zářným příkladem. 

Ukázalo se také, že zhruba 20 % zákazníků si vezme zboží, označené jako speciální sleva, i když je dražší než obvykle. Naproti tomu celá polovina lidí si nevšimne, že když je v nabídce 1+1 jeden kus zdarma a ke své škodě si vezme jen jeden. Obchodníkům se tedy taková nabídka vyplatí hned třikrát. Zbaví se méně žádaného zboží,  přitom na tržbě tolik netratí a navíc nás zákazníky zahltí další informací, která ještě víc zmate mozek. Sbohem,  rozumný přístupe!

Ten podle Phillipa Adcocka, šéfa výzkumného projektu Vysvětlení chování při nákupech (SBXL) ostatně přetrvává pouhých prvních 23 minut pobytu mezi regály. Pak racionální uvažování prudce slábne - čím delší nákup, tím větší kiksy.

Peníze nehrají roli!

Po uplynutí uvedené doby totiž začínají převažovat v rozhodování emoce, které hodnotu peněz neberou přesně. Po 40 minutách je mozek už natolik unavený, že přestává racionálně uvažovat úplně. K návratu logiky většinou dojdeme až doma...

Podle doktora Paula Mullinse, šéfa katedry psychologie na waleské Bangor University, se do nakupování zapojuje ještě další mozkové centrum. Je to tzv. insula, která obvykle zachovává praktický přístup  a vypouští varovné signály před bezhlavým utrácením. V mozku se tak pere touha a strach stejně jako ve známé pohádce Rozum a Cit.  Rozumný přístup insuly však slábne, když se nejedná o hotové peníze - proto víc utrácíme, když se jedná o nákup na splátky nebo když platíme kartou.     

Proč vlastně tak milujeme slevy a "výhodné" nabídky? "Přitahují nás, protože jde o změnu dosavadního stavu. Vytvářejí dojem, že cenu neurčuje prodejce, ale že máme kontrolu my sami.Mozek si to přebere, jako že máme šanci jednat a rozhodovat," vysvětluje  Dr. Tsivrikos z londýnské univerzity.

Hudba nás omámí 

Soustředění našeho mozku také spolehlivě rozptýli hudba, která je dnes téměř všudypřítomná. Pracuje "proti nám"  v jakékoli podobě:  klidnější písně zpomalují vnímání času a vedou k možnosti neplánované útraty navíc. Zato rychlejší hudba pobízí k impulsivnímu rozhodování a k experimentování - takže opět k neplánovaným nákupům.

Na závěr čtyři dobré rady, na nichž se hodili takřka všichni citovaní odborníci:

  • Nenakupujte rozrušení, ať už pozitivně či negativně. Jednak nemusíte koupit dobře a navíc z dlouhodobé hlediska zvyk překonávat výkyvy nálad v obou směrech vede k psychické závislosti
  • Nakupovat jděte najedení, obzvlášť když jdete koupit jídlo. 
  • Zažeňte prodavače, přítomnost cizí výmluvné osoby  nám často brání přiznat si, že zboží nepotřebujeme nebo na ně nemáme
  • A jedna pro ženy: Muž po vašem boku funguje jako spolehlivá brzda nákupních záchvatů! 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Můj muž hrozně utrácí. Je závislý na slevách

7 tajných zbraní při hubnutí: To jste ještě neslyšeli

Cukr není jen zlo.Tělo ho potřebuje k životu

"Ti lidé nechápou, o co jde." Filozof Kroupa varuje před ukrajinskou kapitulací | Video: Tým Spotlight
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama