reklama
 

Rehabilitace: Umí zázraky? Někdy ano

Sedavé povolání a nedostatek pohybu? Dříve nebo později vás neminou bolesti zad, krční páteře či pohybového aparátu vůbec. Co s námi má pak doktor dělat?

Foto: Profimedia.cz

Sedavé povolání a nedostatek pohybu? Dříve nebo později vás neminou bolesti zad, krční páteře či pohybového aparátu vůbec. Co s námi má pak doktor dělat?   

Pod pojmem rehabilitace si většinou představíme soubor cvičení, masáží, zábalů a elektro či vodoléčby, které lékař předepíše pacientovi v souvislosti s nějakou nemocí, po úraze či prostě kvůli bolestem pohybového aparátu.

V ideální poloze

„Záda, která nebolí, jsou záda stabilní," tvrdí MUDr. Tomáš Vilhelm z Termálních lázní Velké Losiny a pokračuje: „Člověk je uzpůsoben k tomu, aby se pohyboval vzpřímeně. Na rozdíl od ostatních obratlovců jsou tedy jeho jednotlivé obratle a ploténky vystaveny mnohem větší zátěži a silám působícím například při rotacích a dalších pohybech trupu. Mají-li se tyto síly ideálně rozložit, měla by si páteř zachovávat svůj tvar a  vzájemnou polohu obratlů."

To zajišťují relativně drobné svalové snopečky, které spojují navzájem obratle a pro jejichž funkci je nezbytná gravitace a její zpracování centrem rovnováhy v mozku. "Na každou změnu polohy hned tyto svaly reagují tak, aby zajistily vzájemnou pevnost obratlů a jejich ideální pozici k odolání zátěži. Pokud ale trávíme mnoho času vsedě, přestanou časem snopečky poslouchat a obratle se stanou nestabilní. To může vést k poškození plotének, které jsou umístěny mezi nimi. Anebo k tvorbě nárůstků, které se snaží nestabilní obratle podepřít," vysvětluje doktor Vilhelm.

Kouzla neumí

A co známé staré rčení "Sportem k trvalé invaliditě"? Podle lékařů tomu tak určitě není, naopak. Škodí příliš sedavého způsobu života! Kondiční pohybová aktivita je nejlepší prevencí před bolestmi pohybového ústrojí a následné potřebě rehabilitace.

Hlavně my, co trpíme proto, že naše dávka denního pohybu se omezuje na ranní procházku k autobusu nebo k autu, dále pak ke dveřím kanceláře a večer zase zpět, doufáme v malý zázrak. Těšíme se, že absolvujeme procedury a všechno bude zase v pořádku. Jenže ne vždy je to pravda. 

Proč? Může za to lékař? Nebo specialisté, ke kterým jsme na rehabilitace docházeli? Většinou nikoli. Důvod spíš vězí v našich mylných očekáváních. Rehabilitace je totiž podle odborných definic léčebná metoda směřující k opětovnému nabytí schopností ztracených v důsledku  nemoci nebo úrazu. Kouzla však neumí.

Fyzioterapeut není "jen" masér

„Velmi často se stává, že lidé zaměňují rehabilitaci s rekondicí a dožadují se například několikrát za rok vodoléčebných procedur, avšak nemají motivaci pro sebe udělat cokoli dalšího," podotýká MUDr. Tomáš Vilhelm z Termálních lázní Velké Losiny řetězce ROYAL SPA.

Běžně si také pleteme klasické masáže, které provádí masér vybaven potřebným kurzem a  nevztahuje se na ně úhrada zdravotních pojišťoven, s fyzioterapií. Tu smí provádět jen specialista fyzioterapeut a naopak v tzv. bodníku ministerstva zdravotnictví jsou.

Rehabilitace představuje vždy práci týmu lékařů, a to podle povahy postižení v oboru rehabilitační a  fyzikální medicíny: tedy fyzioterapeutů, ergoterapeutů, ale i psychologů, logopedů a dalších specialistů.

V klidu pod jednou střechou

Léčebná rehabilitace v lázních bývá účinnější, než ta, na kterou pravidelně docházíme do blízkých zdravotnických zařízení. V běžném životě, kdy pracujeme a staráme se o rodinu, není jednoduché bez stresů vtěsnat rehabilitaci do denního harmonogramu. Zato do lázní jedeme už naladěni na to, že se budeme starat jen sami o sebe a nic nás nebude honit.

Výhod léčebně rehabilitačních pobytů v lázních je však mnohem více. „Rehabilitace v lázních trvá déle než ta, na kterou jen docházíme. Trvá obvykle čtyři týdny. Absolvujeme přitom více léčebných procedur a navíc denně, nikoli dva až třikrát do týdne. Například v Termálních lázních Velké Losiny jich při měsíčním pobytu napočítáme kolem stovky. A navíc - rehabilitace je založena na využití přírodního léčivého zdroje, jako je minerální voda, rašelina, plyn nebo klima. Právě ty jsou pilířem lázeňské léčby ve formě vodoléčebných procedur, pitných kúr, zábalů, koupelí apod.," vysvětlil MUDr. Tomáš Vilhelm. To však ještě není zdaleka všechno…

Bez zpětné vazby

V běžné ambulanci provádí podle Tomáše Vilhelma rehabilitace často pouze jeden fyzioterapeut ve velmi skromném přístrojovém a technickém vybavení.

„Navíc provádí jen to, co mu naordinoval nějaký specialista - mnohdy i před několika týdny. Nemá tedy žádnou zpětnou vazbu. A nemá ji ani sám pacient, protože na kontrolu k lékaři se dostane třeba až několik týdnů po skončené rehabilitaci. Naproti tomu zázemí ve většině lázní zahrnuje veškeré léčebné metody moderní rehabilitace a spolupráce mezi odborníky a pacienty je permanentní," konstatuje doktor Vilhelm.

Lázně dělají prameny 

V České republice je asi jen 30 oficiálně uznaných lázeňských míst s přírodními léčivými zdroji. Nejčastěji jde o vodu. Je jí mnoho typů, které se liší obsahem prvků a jejich sloučenin, teplotou a kyselostí. Právě tyto vlastnosti předurčují léčebné využití. „Nejčastěji se v České republice vyskytují léčivé vody se sloučeninami síry, jodu, bromu, hydrogenuhličitany, radonem apod. Například síranové prameny ve Velkých Losinách, nebo jodobromové solanky a vody radonové, jsou vhodné ke koupelím, které způsobují změny prokrvení, vytvářejí tepelné mosty a povzbuzují látkovou výměnu, čímž pozitivně ovlivňují stav svalů a  zánětlivých procesů," vypočítává MUDr. Vilhelm z řetězce ROYAL SPA. 

Podobně působí i rašelina ve formě zábalů nebo koupelí nebo u bolestivých stavů zad podkožní injekce plynu oxidu uhličitého.

Božská Taylor a vyzývavá Selena. Jinak byly ceny AMA přehlídkou divnosti | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama