Junk food obelstí mozek tím, že cíleně stimuluje centrum odměny – konkrétně zmíněnou oblast nucleus accumbens, která je zodpovědná za pocity potěšení, motivace a učení se na základě odměn. Když jíme potraviny bohaté na cukr, tuk a sůl, dochází k rychlému uvolnění dopaminu, neurotransmiteru spojeného s pocitem slasti. Na rozdíl od přirozených potravin, které organismus zpracovává postupně, junk food působí rychle a intenzivně, což mozek vnímá jako „velkou odměnu“. Tento efekt ale zároveň přepisuje přirozené signály hladu a sytosti – jíme dál, i když už bychom měli být plní. Tělo si navíc na vysoké dávky dopaminu zvyká, a tak k dosažení stejné úrovně „uspokojení“ potřebujeme stále víc. Vzniká bludný kruh, podobný tomu u závislostí. Zjednodušeně řečeno: junk food není navržen tak, aby tělu prospíval – ale aby oklamal mozek, vyvolal chuť na další sousto a podnítil opakovanou konzumaci. I přesto, že toto všechno budete vědět, neubráníte se lákadlu a ochutnáte znovu.