reklama

Přírodní kosmetika? Nemusí to být záruka kvality ani bezpečnosti, tvrdí expertka

Trend mluví jasně: kosmetika inklinuje k udržitelnosti a přírodním surovinám. Přesto expertka v oblasti výzkumu kosmetiky a léčiv, Lenka Průšová, před nákupem produktů s obsahem přírodních složek zvedá varovný prst.

Přírodní látky nás mohou i devastovat, tvrdí Lenka Průšová, jedna z největších expertek na kosmetiku v Česku.
Přírodní látky nás mohou i devastovat, tvrdí Lenka Průšová, jedna z největších expertek na kosmetiku v Česku. | Foto: Archiv PR

Návrat k přírodě a přirozenosti je trendem posledních let, stejně tak jako udržitelnost a snaha zlepšit stav životního prostředí. Ruku v ruce s tím roste zájem o všechno, co je přírodní a ideálně v biokvalitě, a to včetně kosmetiky.

Skoro by se mohlo zdát, že jakákoli přírodní kosmetika je naprosto skvělá, zatímco "obyčejné" krémy z drogerie páchají na našem těle zlo. Na názor jsem se zeptala Lenky Průšové, která má oprávnění hodnotit bezpečnost kosmetiky v Evropské unii a sama vyvíjí vlastní produkty.

Skoro to vypadá, že cokoli přírodní je nejlepší a co je "normální", může působit škodlivě. Platí to i z vašeho pohledu nezávislé odbornice?

Můj pohled na věc vnímá spousta lidí velmi kontroverzně. Troufnu si ale tvrdit, že opravdu vím, proč říkám, co říkám. Označení "přírodní" v kosmetice znamená pouze fakt, že se látky obsažené v nějakém produktu vyskytují ve stejné formě i v přírodě. Nevypovídá to nic o kvalitě a už vůbec ne o jejich bezpečnosti. Navíc, přípravky nelze hodnotit podle složek, ale pouze a jen jako celek.

Můžete uvést příklad?

Třeba AHA kyseliny. Obvykle v kosmetice používáme kyselinu vinnou a jablečnou. Obě jsou 100% přírodní. Dejme jich do emulze 3-5 % a vytvoříme přípravek, který nám "obrousí" svrchní odumřelé buňky kůže, stáhne póry a druhý den si budeme říkat, jak nám to sluší. Pokud bychom ale na obličej aplikovali stejné kyseliny, které jsou 100% přírodní, v koncentraci 40 %, v lepším případě se sejdeme na kožním oddělení, v horším na estetickém zákroku a do konce života budeme mít problém vyjít na slunce.

Kdo je Ing. Lenka Průšová

Kdo je Ing. Lenka Průšová

Patří k největším expertům v oblasti výzkumu a vývoje finálních forem produktů v oblasti kosmetiky, zdravotnických prostředků a léčiv. V roce 2014 složila na univerzitě Vrije v Bruselu zkoušku na tzv. Hodnotitele bezpečnosti, díky které je oprávněna vydávat posudky deklarující toxikologickou bezpečnost kosmetiky. K dnešnímu dni naformulovala přes 200 rozdílných preparátů, jedny z nejpokrokovějších jsou ty s obsahem CBD. Více o Lence na www.canneff.com.

Takže i přírodní kosmetika může škodit, je to tak?

Mohu dát spoustu dalších příkladů, kdy by nás přírodní látka mohla totálně zdevastovat. Obecně ale dám ruku do ohně za tvrzení, že pokud chceme dosáhnout dokonalého kosmetického výsledku ze všech uživatelských aspektů, je nevyhnutelné sáhnout do obou světů. Jak přírody, tak syntetiky. Z vlastní zkušenosti - moje nejúspěšnější produkty měly kolem 95 % přírodních látek. Zbylých 5 % nebylo zlo, ale technologický pokrok, který posunul produkt do jiné dimenze, zejména senzoricky. Nejvíce líbivé vůně syntetické jsou, stejně tak jako třeba elastomery dokážou zvýšit roztíratelnost jakékoli emulze a polymerní složky jsou nezastupitelné ve vlasové péči. Lídři trhu kosmetického průmyslu syntetické látky částečně používají téměř vždy. Jejich chemici ve vývoji opravdu nejsou žádní hlupáci, vědí, co dělají, a dělají to správně.

Nejčastěji je konvenční kosmetice vytýkáno, že obsahuje chemické látky, které se dostávají do těla a škodí. Je to tak?

Takovou myšlenku opět může vyřknout jen někdo, kdo problematice ne příliš rozumí, respektive kdo jí nerozumí vůbec. Hovořme teď pouze o jednom diskutovaném parametru, jímž je pronikání substance do organismu skrz pokožku. Penetrace je dána fyzikálně-chemickými vlastnostmi dané látky, zejména molekulovou hmotností, stupněm ionizace, rozdělovacím koeficientem n-oktanol/voda, topologickou polární povrchovou plochou a bodem tání. I zkušený toxikolog se musí hodně zamyslet, aby veškeré tyto aspekty dokázal vyhodnotit. Pokud tedy nějaká blogerka od boku střelí, že se látka dostává do těla, protože je "chemická", je to více než úsměvné. Věřte, že našemu tělu je jedno, jestli je složka původem syntetická, jestli je extrahována z mořských sasanek, okvětních lístků růží nebo jestli se jedná o hydrolyzovaný kolagen - ten mimochodem velmi často získáváme z ryb, případně z kopyt hospodářských zvířat. 

Jaký je rozdíl mezi drahými a levnými krémy? Opravdu platíme "jen" za značku, nebo je to i o surovinách a technologiích?

Otázka ceny je též hodně diskutovaná. Kvalitní suroviny něco stojí. Kvalifikovaný vývoj něco stojí. Za pár korun nelze čekat hitparádu, nemusíme však utrácet tisíce, abychom si kvalitní péči dopřáli. Přímou úměru mezi veličinami kvalita a cena hledat nelze. Dotaz ale aplikuji raději jen na svou práci, abych nikoho nepoškodila. Vytvořím nejlepší možnou kompozici přípravku za 50, 500 a 5000 Kč. S jistotou mohu říct, že krém za 500 Kč by byl 10x lepší než krém za 50 Kč. Krém za 5000 Kč bude mít zřejmě krásnější obal, ale neznamená to, že bude 10x kvalitnější. Tyto extrémně drahé produkty se dají považovat za haut couture kosmetiky. Platíte za jedinečnost. Je to analogické konfekčnímu a na míru šitému oblečení.

Přírodní kosmetiku teď vyrábí doslova kdekdo. Podle čeho poznám, že je opravdu kvalitní, jinými slovy: jak vybrat ty správné produkty?

Jestli je kosmetika kvalitní, nezávisí na procentuálním zastoupení přírodních látek. Je rovněž dobré si připustit tvrdou realitu - amatér nikdy nebude profesionál. Pokud si mladý muž v 15 letech koupí kytaru, naučí se 20 akordů a následně oslňuje slečny u táborových ohňů, je to velice milé. Nějak ale lze předpokládat, že na koncert v Carnegie Hall to s největší pravděpodobností nedotáhne. Výroba kosmetiky je jiný obor, princip však zůstává. Odhodlání nestačí.

Co tedy k tomu potřebuji?

Znalosti, disciplínu, technologii a také v neposlední řadě kapitál. Bez těchto aspektů můžete mít něco, co je milé, nelze ale čekat místo v extralize.  Kosmetiku od "kdekdo" bych prostě nekoupila. Na farmářských trzích ji bohužel často nacházím. Obvykle to bývají nelegální záležitosti s dokonalým příběhem - míchané s láskou, za svitu měsíce…

Jak mícháte svou kosmetiku vy?

K tomu mohu jen dodat, že já míchám produkty také s láskou, občas i v nočním provozu, v každém případě podle správné výrobní praxe certifikované normou ISO. Jednoznačně to považuji za plus. Vyhněme se "kdekomu". Vybírejme důvěryhodné profesionály a firmy, kteří oboru zasvětili život a pro které produkt není kratochvíle k táboráku. Intuitivně to je na produktech obvykle vidět. Na obalu, prezentaci a tak dále.

Musí mít výrobce přírodní kosmetiky chemické vzdělání?

Zde bych škrtla přívlastek "přírodní". Pokud chceme být formulátorem jakékoli kosmetiky, je dobré mít chemické či farmaceutické vzdělání. Tato disciplína protíná mnoho oborů najednou. Je nutné znát obecné fyzikálně-chemické principy, vlastnosti látek. Domnívám se, že humanitní obory nás takovému pohledu na problematiku nenaučí. Technické vzdělání je podmínka nutná, nikoli dostačující. Vše nakonec začíná až po škole sbíráním zkušeností. S dostatečnou dávkou nadání, sebekázně a po stovkách odstátých hodin u míchadla je šance, že vytvoříte něco smysluplného.

Vy sama se zabýváte certifikací kosmetiky, na jaké nedostatky nejčastěji výrobce upozorňujete?

Správný termín je hodnocení bezpečnosti. Jeho součástí je i kontrola claimů, tedy tvrzení, které odpovědná osoba ve spojení s prezentací svých počinů používá. To je obvykle nejčastější prohřešek. Výrobci rádi chodí za rámec definice kosmetického produktu a chtějí hojit opary, posilovat imunitu, v poslední době působit antiviroticky. To jsme ale v lékařském průmyslu, nikoli v kosmetice. Případů, kdy byl produkt vyloženě nebezpečný, protože obsahoval nepovolené množství nějaké látky, bylo zatím naprosté minimum. Za posledních šest let, co hodnotím, by na takové případy stačily prsty jedné ruky.

Co vy sama pro péči o pleť používáte, na co nedáte dopustit?

Svoje produkty. Dlouhodobě a výhradně pouze ty. Samozřejmě ale zkouším i konkurenci. Moje "starání se" o kůži je v běžném měřítku poměrně nadstandardní. Například pleťovou masku si dávám každý den, když odpovídám ráno na e-maily. A pokud byste se zeptala na počet krémů… Asi 300 různých. Samozřejmě mám i odličovače, vody, séra, několik desítek vlasových přípravků. Vřele doporučuji všem marnivým slečnám stát se vývojářem kosmetiky. Budou pak mít relevantní výmluvu na skutečnost, že ty stovky lahviček v koupelně, ložnici obýváku a komoře jsou v podstatě jen práce.

Opravdu mi stačí k tomu, abych "dobře vypadala", péče v podobě krémů? Nebo si musím občas pomoct i estetickými zákroky?

Čím dříve začneme s pravidelnou péčí, tím později se stárnutí dostaví. Ona pravidelnost je naprosto zásadní. 50 % z toho, jak vypadáme, umíme ovlivnit kosmetikou. Hodně též záleží na životním stylu. Tři diskotéky týdně do ranních hodin nevyzmizíkuje ani nejlepší pleťová maska, byť každý den aplikovaná, a ani nejlepší krém nám nenarovná křivý nos.

Jak se koukáte na estetické zákroky?

Nic proti nim nemám. Pokud jsme frustrováni něčím fyziologickým, svěřme se do rukou zkušeného plastického chirurga. Sama jsem prošla třeba korekcí jizev laserem. Rozhodnutí nelituji, naopak. Jsem ráda, že žiji v době, kdy jsem mohla následky mladické nerozvážnosti odstranit. A že si občas někdo skočí na chemický peeling, botox, případně si nechá udělat výplně pomocí kyseliny hyaluronové, je to věc každého z nás. Při dobré aplikaci vůbec není poznat, že jste zákrok prodělala.

Co nejlepšího kromě kosmetické péče můžeme pro svou pleť podle vás udělat?

Hodně spát. Doopravdy. Čas na regeneraci je alfou a omegou. Také dostatečně pít, ideálně vodu. Nemám teď na mysli kávu, "matéčko", "latéčko", "vínečko"… Taky nedoporučuji solárko, případně celodenní opalování na pláži s tím, že dotyčný chytá vitamin D. Žijme tak nějak s rozumem a bude vše v pohodě.

Chystá vláda super úřad na sledování lidí? Je to klíč k řešení epidemie? | Video: Martin Veselovský, DVTV
reklama
reklama
reklama