Připravte si peněženky: Daň z tuku se blíží!
Řízky, brambůrky, dortíky - na tyhle osvědčené, ale nezdravé lahůdky si můžeme už brzy pořádně připlatit. Pokud vláda splní to, o čem se už dlouho mluví, a uvalí daň na tuky. V Dánsku a v Maďarsku už se to stalo.
Řízky, brambůrky, dortíky - na tyhle osvědčené, ale nezdravé lahůdky si můžeme už brzy pořádně připlatit. Pokud vláda splní to, o čem se už dlouho mluví, a uvalí daň na tuky. V Dánsku a v Maďarsku už se to stalo.
Dánská daň zahrnuje všechny výrobky obsahující nasycené mastné kyseliny včetně polotovarů. Kilogram nasycených mastných kyselin tak zdraží v přepočtu o 53 Kč. Umíte si představit takový útok na naše české peněženky?
Lepší jídlo - lepší zdraví
Měl by to být však útok nejen na často připomínané hamburgery a hranolky, ale podlehl by mu vlastně celý český typický jídelníček: spadla by do něj nedělní vepřová pečínka i sobotní ovarové koleno, šlehačka do kávy, máslové vánoční cukroví.
Podle oficiálních vysvětlení, jež se odvolávají na doporučení oborníků, je cílem zlepšení zdravotního stavu národa, především v oblasti kardiovaskulárních chorob. Cestou má být právě změna stravovacích návyků. Tedy méně sádla, másla a tučného masa, méně uzenářských a plnotučných mléčných výrobků. Náhradou by se měly stát rostlinné tuky a potraviny z nich vyrobené, např. kvalitní margaríny, libové maso z drůbeže a mořské ryby.
Může to fungovat?
Například zdražení cigaret, a že je pořádně razantní, se na snížení počtu kuřáků nijak neprojevilo. Spíš naopak - a navíc kouří stále mladší ročníky. Spíš se tedy zdá, že jde jen o další způsob, jak v těžkých čase krize naplnit státní kasu. Maďarská „daň z chipsů" přinese eráru letos přepočteno 1,7 miliardy Kč v letošním roce a v tom příštím už téměř 2,5 miliardy Kč.
„Zvýšená cena není, a zřejmě ani nebude správným výchovně vzdělávacím prostředkem, který přivede lidi ke změně stravovacích návyků. Nepřímo to potvrzuje i skutečnost, že zvýšení cen například za alkohol nemělo zásadní vliv na pokles jeho konzumace," připomíná výživová specialistka Mgr. Kristýna Galová z brněnského Institutu redukce a prevence nadváhy kompliment.
Obornice na výživu je přesvědčená, že daň na tuky vysokou konzumaci nasycených mastných kyselin nevyřeší. Pomoci mohou spíš investice do osvěty.
Tuky nejsou jediný viník
Podle Kristýny Galové by bylo získané finanční prostředky vhodné použít na výživové vzdělání obyvatel. „Osvěta by se neměla týkat jen nasycených tuků, které jsou zavedením této daně vyzdviženy jako hlavní viník špatného stravování. Vzdělávání by se zabývat stravováním obecně."
Změnit stravování k lepšímu navíc není možné jen jednoduchým omezením některé z hlavních živin. „V současné době je potřeba řešit nejen zvýšené množství nasycených mastných kyselin v potravě, ale také nadbytek sacharidů, především těch jednoduchých, a naopak nedostatek kvalitních bílkovin a mikroživin, jako jsou vitamíny, minerály nebo enzymy," shrnuje Kristýna Galová.
Něco se dělat musí
Přes tři čtvrtě miliónu Čechů totiž podle záznamů praktických lékařů trpí onemocněními srdce a cév, za nimiž stojí právě „nezdravá, málo pestrá a nevyvážená strava plná „špatných" nasycených tuků, samozřejmě také nedostatek pohybu a naopak příliš mnoho stresu. Tato čísla navíc rok od roku narůstají," potvrzuje Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., předseda výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Významným rizikovým faktorem zmíněných srdečně-cévních onemocnění je zvýšený cholesterol, který je úzce spojen s konzumací „špatných" tuků obsahující nasycené mastné kyseliny. Vezmeme-li v úvahu, že podle aktuálního průzkumu FZV má průměrný Čech ve své stravě dvakrát tolik nasycených mastných kyselin, než kolik by měl, nemůžeme se ani divit, že vysokým cholesterolem trpí přes 70 % Čechů.
Prevence zvyšuje délku i kvalitu života a snižuje nejen pravděpodobnost, že onemocníme některým ze závažných onemocnění, ale také naše výdaje - pokud se k ní všichni uchýlíme sami, včas a vědomě, nebude třeba platit žádné daně ze špatných tuků.
>
Hon na tuky
V rámci novodobých pokusů zlepšit stravovací návyky není ničím novým. Začal v 60. letech 20. století a tehdy vedl k přehodnocení všeobecných stravovacích doporučení a změně výživové pyramidy - snížilo se procento tuků a naopak se zvýšilo zastoupení sacharidů v jídelníčku. To však nepřineslo žádné řešení v rámci zlepšení hmotnosti a zdraví populace, ale právě naopak. Došlo k epidemii obezity a nárůstu civilizačních onemocnění.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
