Léky umlčují varovné signály těla, říká zakladatel rekonektivní léčby Eric Pearl
Stále více lidí připouští, že stav duše a těla jsou spojené nádoby. A dává šanci, vedle klasických postupů medicíny, i alternativním způsobům léčby nemocí. Mezi ně patří i rekonektivní léčba, kterou založil vystudovaný lékař Eric Pearl.
Vystudovaný doktor, který brzy pochopil, že k úplnému uzdravení léky nestačí. Proto začal do svých léčebných metod přidávat i prvky alternativní medicíny.
Zázračné uzdravování jeho pacientů ho přivedlo k vlastní léčebné technice. Na účinky jeho metody rekonektivního léčení (Reconnective healing) nedají dopustit hollywoodské hvězdy i miliony spokojených pacientů. V čem je jeho léčba tak výjimečná a opravdu funguje na každého? Na to jsme se charismatického Erica Pearla zeptali při našem pražském setkání.
Mohl byste nám zjednodušeně popsat vaši uznávanou metodu rekonektivního léčení? Co je na ní tak unikátní?
Unikátní je fakt, že k tomu neexistuje žádná technika. Říkají vám "pohněte rukou na jednu stranu a pak na druhou". Říkají vám, ať věříte různým znamením, říkají vám, ať se chráníte, ať děláte tohle a pak tamto. Technika rekonektivního léčení je tu pro to, aby nás osvobodila od samotných technik. Už žádné techniky dělat nepotřebujeme. Abych to tedy vysvětlil co nejjednodušeji - Reconnective Healing je návratem k rovnováze. Princip spočívá v energetickém obnovení ztracených schopností našeho těla, mysli a emocí. A rovnováha mezi těmito složkami je důležitou částí toho, čemu obecně říkáme zdraví.
Jak si to máme vysvětlit v praxi?
Mám takový příklad z dětství, když jsme se jako děti učily jezdit na kole. Abychom hned nespadly, používaly jsme přídavná kolečka. Naučili jste se to tímto způsobem také? A pamatujete si na ten moment, kdy jste poprvé začali řídit sami - bez opory? Ta svoboda, když odstraníte otěže v podobě přídavných koleček, je skvělá. Přídavná kola musíte odstranit, jinak sami nikdy kolo řídit nedokážete. Stejně je to s léčením. Nejsme tu od toho, abychom ovládli nějaké techniky hojení, ale abychom ovládali hojení samotné. A v tom pomůže zbavení se pomyslných koleček, které v tomto případě představují strach, že nejsme dost dobří, že to nedokážeme.
Můžete uvést konkrétní příklad?
Současný společenský trend je vzbuzovat v lidech pocity, že nejsou dostatečně dobří. Média a sociální sítě nám radí, co dělat, abychom se cítili lépe, vypadali hezčí, byli chytřejší a inteligentnější. Ta výsledná zpráva říká, ať použijeme nějakou techniku, která nás změní. U rekonektivního léčení jde o přístup.
Jak se to můžeme naučit?
Každý se může naučit, jak na to. Například, když se s rekonektivním léčením začalo, děti s vážnými nemocemi jako třeba epilepsií mohly opět běhat a hrát si, nemocní lidé začali vidět, slyšet a mluvit. Média se o to začala zajímat, vědci studovat, protože šlo o zcela nové informace, které jsme doposud neznali. Většina lidí, co chodí na naše semináře, je schopna naučit se cokoliv, co zvládám já. A možná i lépe. Každý na této planetě to zvládne. Ale požadavkem je, neříkat si, že všichni kolem nás jsou unikátní, a my ne.
Takže jako rodiče bychom mohli léčit i své děti?
Přesně tak. Tato schopnost by vám dopomohla k tomu, že pokud má vaše dítě nějaké problémy, možná nemá být prvním krokem to, abychom s nimi spěchali k lékaři. Možná nepotřebují chemické látky do těla. Možná bychom tak my jako rodiče byli schopni vidět, jak můžeme jejich tělo vrátit do rovnováhy. Nemusíte ani říkat, jaký problém má vaše dítě, nemusíte říkat, že vás bolí hlava, že má nějaký člověk nádor. Stačí jen sdílet ty frekvence. Všechno ve vesmíru se nás dotýká a my jsme všichni tady na stejném poli. Takže když já dovolím, abych tu schopnost léčení získal, začnu léčit a to naše společné pole se bude dál měnit. Já neléčím, já se samotným léčením stávám. Chceme léčení přinést do našich komunit a měst. Schopnost pomáhat lidem je něco, co naše srdce rozezpívá. Potřebujeme se naučit podporovat ostatní tím, že budeme dělat něco, co milujeme. Namísto abychom si něco kupovali, tak dovolíme lidem přijít k nám a naučit se léčit sebe i ostatní.
Je tato metoda uznávána lékaři?
Ano. Nejde o všechny státy, ale tady v Evropě je to například v Srbsku. V některých zemích je i proplácena zdravotními pojišťovnami jako klasická léčebná metoda. Učíme studenty, teenagery, jejich rodiče i prarodiče. Asi 30 % jsou lékaři, sestry nebo terapeuti. Přichází k nám spousta lidí ze široké veřejnosti, kteří o nekonvektivním léčením vůbec nic netuší. Nechtějí používat žádné zázračné techniky, ale chtějí být opravdoví. A rekonektivní léčení je skutečné. V České republice se rekonektivním léčením zabývá například Vladimír Ekart.
Takže nejde o nějakou nadpřirozenou schopnost, ale každý se to může naučit?
Je to dar, který je tu pro každého. Jde vlastně o to, že si uvědomíme, že tuto schopnost v sobě máme. Dříve tady ty informace nebyly, ale teď tu jsou. Jde jen o to poznat, jak naše schopnosti využívat. Rekonektivní léčení je v podstatě návratem do našeho původního stavu rovnováhy a zdraví. K tomu využívá velmi harmonické frekvence, na které je jednoduché se naladit, a ty samy najdou místo, kde mají působit. Kontakt s frekvencemi rekonektivního léčení umožní organismu vzpomenout si, že tuto rovnováhu zná i tělo. Na základě "vzpomínky" se pak tělo, které není v absolutní pohodě, znovu nastartuje a začne pomalu dávat dohromady to, co v rovnováze není.
Když nás bolí například hlava, znamená to, že frekvence kolem mě nejsou v rovnováze?
Obvykle tomu tak je, ale ne vždycky. Analgetika sice způsobí, že vaše bolest hlavy odejde, ale nevyléčí vás. Je to, jako když jste u sebe doma a začne zvonit požární poplach, můžete mu přestřihnout drát a přestane otravně zvonit. Stejně jako prášek, který vás zbaví bolesti hlavy. Ale nezastavíte požár. Rekonektivní léčba se soustředí na ten oheň. Když nemáte oheň, zbavíte se celého problému. Podle výzkumů rekonektivní léčení vlastně restrukturalizuje vaši DNA. Navyšuje úroveň světla a dělá ho více vybalancovaným a koherentním.
Léčíte ještě vůbec lidi, nebo už pouze přednášíte?
Nejdříve jsem nechtěl lidi učit, ale chtěl jsem jen léčit. Pak jsem učit začal a uvědomil si, že čím více lidí to naučím, tím více lidí to může naučit další. S mojí partnerkou edukujeme tento přístup různě po světě a hodně cestujeme. První víkend v říjnu pořádáme semináře v Praze. Pokud byste si chtěli na vlastní kůži vyzkoušet, jestli to opravdu funguje, dorazte od 4. do 6. října do Cubex Centra v Praze.
Nejedná se spíše o záležitost pro duchovně založené lidi?
Věda a náboženství jdou každý jiným směrem. Věda se zabývá relativitou, kvanty, vědomím a pravdou a náboženství začalo být víc a víc duchovní. Já jsem zjistil, že tyto dva směry se vrací k sobě. Dnes lidé říkají, že v duchovno nevěří, protože se zabývají vědou. Musíme ale říct, kdybyste doopravdy vědu nebo kvantovou fyziku znali, tak si uvědomíte, že nemůžete rozumět ani kvantové fyzice bez toho, aniž byste rozuměli duchovnu, protože jsou to dva cizí jazyky, ale znamenají tu samou věc.
Cítil jste už dříve v dětství, že máte nějaké speciální schopnosti?
Nemyslím si. Nikdy jsem neměl pocit, že jsem víc než ostatní. Ale každý z nás by se měl cítit jedinečný a odlišný.
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
