Poradna Petra Havlíčka: Mám obézní líné dítě a hledám řešení
V nové rubrice "Poradna" se budeme pravidelně setkávat s profesionály ze světa výživy, sportu, pohybu či psychologie, kteří budou odpovídat na dotazy našich čtenářů. Dnes s Petrem Havlíčkem, odborníkem na zdravý životní styl a výživu.
Ing. Petr Havlíček bezesporu patří k nejznámějším a nejuznávanějším výživovým specialistům v České republice. Je absolventem Vysoké školy zemědělské v Brně, obor zootechnika se specializací na potravinářské technologie. S výživou začal krátce po absolutoriu vysoké školy a už u ní zůstal.
Ve svém centru se Petr Havlíček snaží zužitkovat všechny dosavadní zkušenosti ze své více než dvacetileté praxe. Pomáhá s hubnutím, jídelníčky a cestou ke zdravému životnímu stylu všem, kteří o změnu a posun ke zdravějšímu životu usilují a požádají ho o pomoc. K jeho klientům patří jak špičkoví vrcholoví sportovci a osobnosti veřejného života, tak i "běžní" klienti z řad široké veřejnosti.
Paní Alice je naší čtenářkou a zároveň maminkou devítileté Klárky. Už nějakou dobu ji znepokojuje dceřina váha a celková životní pohodlnost. Dívka se nerada hýbe, ráda mlsá a za poslední rok přibrala dosud "rekordní" počet kilogramů. Bohužel nejde o rekord, na který by byla její matka pyšná; proto se rozhodla řešit dceřinu nadváhu s odborníkem.
Jak se na problematiku dětské obezity dívá Petr Havlíček?
"V první řadě je třeba si položit otázku, 'kde soudruzi z NDR udělali chybu'. Jinými slovy zpytovat svědomí, kde jsme my - jako rodiče - selhali. Dítě není obézní samo od sebe a příčina dětské obezity je vždy na naší, tedy rodičovské straně. Samozřejmě vyjma případů, kdy potomek trpí některým z onemocnění, které je doprovázeno nárůstem váhy, či nárůst váhy je důsledkem jeho léčby.
Stejně jako u nás dospělých je i dětská nadváha či obezita vždy důsledkem více faktorů. Mezi nejčastější patří tzv. emoční hlad, který vzniká v situacích, kdy svému dítěti neprojevujeme dostatek citu a lásky. A teď rozhodně nemluvím o citu projevovaném přes materiálno, ale o citu opravdovém, dostatečně projeveném. Pohlazení, objetí, komunikace…
V případě absence těchto hodnot, které potřebujeme i my dospělí, se začne dítě uchylovat k jídlu, které je jediným a jistým "přítelem", v dnešní době navíc dostupným vždy a všude.
A tak bych mohl pokračovat dál…
Nedostatek pohybu, nedostatek sebevědomí, úniky do světa virtuální (ne)reality. Nicméně je třeba podotknout, že tohle všechno ve větší či menší míře vnímá dítě i od nás, dospělých lidí. Vidí v nás vzory, které přirozeně následuje.
Změny hodnotového systému, stres, spěch, chaos, tlak na výkon - tohle všechno je trpká realita současného světa. Takže "oprava" našich "rozbitých" dětí je o opravě nás samotných. Protože až my sami půjdeme pozitivním příkladem, máme jakousi šanci změnit také život našeho dítěte.
Statistiky jsou neúprosné. V dnešní době je v západní Evropě třetina dětí s nadváhou nebo obezitou. A každý další rok jich přibude jeden milion! Kila navíc zůstanou následně těmto dětem i v dospělosti - statisticky něco kolem 70 až 80 procentům z nich.
A tak nezbývá než dodat: Přemýšlejte…
Za komentář děkujeme ing. Petru Havlíčkovi
Centrum Petra Havlíčka, Facebook, Instagram
Máte-li dotazy z oblasti zdravého životního stylu, osobního rozvoje, případně dalších témat, napište nám na [email protected] .
"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal
