reklama

Pomluva mi vzala práci a zničila život. Dá se bránit?

Nic se mezi lidmi našíří rychleji, než pomluva. Dokáže zničit život, psychiku i vztahy. Ale oběť nemusí být bezmocná!

Foto: Isifa/Thinkstock

Jen pomlouvejte, vždycky něco ulpí. Mockrát jsem si na ten slavný citát vzpomněla. Ze začátku to ale vypadalo jako nevinná hloupost.  

Kolegyně Marcela byla o něco starší a taky trochu zvláštní. Ani jsem se proto vlastně nedivila, že šéf  jí raději chtěl vyhovět a začal kauzu "řešit". Marcele se totiž ztratila rtěnka - krásná a drahá, to ano, ale přece jenom rtěnka, taková hloupost! Kdo by proboha kradl cizí rtěnku? Kdo ví, kde jí vypadla!

Konec legrace

Když jsme se všichni sešli v zasedačce, cukaly mi rty. Připadalo mi to jako ve třetí obecné, když pančelka vyšetřovala, kdo sebral Pavlíkovi pytlík se cvičkami. Ještě jsem se rozhlížela po ostatních, jestli jim to připadá taky tak legrační. Jenže záhy mi zmrzl úsměv na rtech. Marcela za zlodějku označila mě, a nikdo se mě nezastal ani neřekl, co to tady řešíme za nesmysl.  

Doporučujeme: Mámu nezajímám. Vnučku poprvé viděla ve dvou letech

Když jsem slyšela to ticho, celá jsem zrudla a začala koktat, že je to všechno pitomost, že bych něco takového nikdy neudělala ... ale i mým vlastním uším moje slova zněla nepřesvědčivě. Skoro jako přiznání. Samozřejmě, že se nic nezjistilo, ale atmosféra v našem povětšinou ženském kolektivu pořádně zhoustla.

Tichá kancelář

Já jsem s Marcelou samozřejmě přestala mluvit, protože mě její pomlouvání a nepravdivé nařčení opravdu urazilo. Jenže jsem zároveň cítila, jak se se mnou holky nerady baví, a když si někde povídaly a přišla jsem k nim já, hovor najednou utichl. Zkusila jsem si to s nimi vyříkat, ale uhýbaly očima a  vždycky něco neurčitého zamumlaly. A pak se začaly množit poznámky typu "tady se nikomu nedá věřit" a "bůhví, co se ztratí příště".  Byla jsem z toho úplně na nervy.

Když pak jednoho odpoledne kolegyně od vedlejšího stolu hlasitě oznámila, že si bude raději svůj šuplík zamykat, nevydržela jsem to a s brekem utekla domů. A už jsem se tam nedokázala vrátit. Práci jsem pak hledala půl roku. Je to už osm let, a pořád mě to bolí.

Narušené vztahy

Alice, která nám napsala svůj příběh, se bolestně poučila, jakou sílu má  i sebenesmyslnější pomluva, a že ze zdánlivě nevinné záležitosti se může vyvinout osudový problém. Aspoň však věděla, kdo za tím stojí. Ještě horší však je, když to nevíte. 

Přesně to se stalo Heleně. Doteď netuší, kdo ji tak nenávidí nebo závidí, že posílal jejímu příteli maily s vymyšlenými informacemi a dokonce fotomontážemi, které měla dokázat její nevěru. Přítel se nejdřív držel, pak ale začal pochybovat a vztah se nakonec rozpadl.

Přečtěte si také: Nevěrník: Jak ho poznat podle horoskopu? Pozor na Lvy!

Právě v tom je největším zlo pomluv: zasejí pochybnosti a nedůvěru, povzbudí podezíravost. Lidskou přirozeností totiž je reagovat ve stylu "není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu". A to naruší vztahy téměř vždycky. 

Rozchody ve třetině případů

Pomlouvačná anonymní udání stojí podle odborníků až za třetinou všech rozpadů partnerských vztahů. Dřív to byly "tajemné" obálky, dnes jde spíš o maily a smsky. U mladších ročníků k  tomu přibývají také posty na sociálních sítích.

Autoři pomluv si ale neuvědomují, že se jim jejich škodolibost a snaha uškodit může šeredně vymstít. Pokud dojde k poškození pověsti, dobrého jména, rodiny nebo zaměstnání, jde o trestný čin. Hrozí za něj až rok odnětí svobody! Podle § 206 trestního zákona ani dotyčný jednal úmyslně. Stačí, aby se člověk dopustil pomluvy z nedbalosti, a už jde minimálně o přestupek s pokutou 1000 korun. 

Viníka lze najít, i když se skrývá

Možná si říkáte, že je to sice hezké, ale jak viníka usvědčit? Je sice pravda, že anonym mění písmo i styl vyjadřování, aby zastřel identitu. Používá  primitivní vyjadřování, třeba se vydává za cizince, nebo za úplně smyšlenou osobu. Tyhle staré "fígle" však dokáže odhalit forenzní grafolog.

Identifikovatelné jsou telefony, i počítače a dokonce i tiskárny. Každý vstup do světa internetu v něm zanechá prakticky nesmazatelný otisk, který lze vystopovat. Nebojte se proto obrátit i na policii. Ta dokáže od provozovatele serveru získat lokalizační a provozní údaje, a od poskytovatele připojení pak zjistit, komu patří IP adresa daného počítače..  

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Pětina lidí zažívá v práci šikanu. Týká se to i vás?

Hubnutí muži versus ženy: Najdi 5 rozdílů a znič tuk

Co udělá v těle borelióza? Nebezpečí na 8. stupni

"Jsem rád, že se toho Iveta nedožila." Seriál o Bartošové to od blízkých schytal | Video: Michaela Lišková
reklama
reklama
reklama
reklama
reklama