reklama
 

Historie medicíny: Absurdní způsoby, kterými léčili naši předkové

Ještě počátkem 20. století znamenal císařský řez rozsudek smrti obvykle pro matku i pro dítě, jak jsme viděli i ve skvělém seriálu Knick - Doktoři bez hranic.. Obyčejné slepé střevo pak znamenalo sázku do loterie. A co teprve ve starších dobách!

Foto: Magic Box

To, o čem byli naši předci skálopevně přesvědčení, je z dnešního pohledu směšné, trapné a beznadějně hloupé. Medicína není výjimkou. 

Například středověcí lékaři na 'zubní červy' strčili pacientovi do úst zapálenou svíčku nebo mu je vykuřoval doutnajícími růžemi. Doporučovalo se rovněž pálení kůže za ušima. Za renesance se určovala doba operace podle postavení hvězd, a pacientům s epilepsií se radilo, ať si shánějí krev čerstvě sťatých zločinců... 

V rukách osudu

Kniha Podivná medicína od Nathana Beloffského vypráví o dobách, kdy bylo zřejmě lepší odevzdat se do rukou osudu než do rukou lékařů. Na bolest zubů se doporučovalo pouštět žilou, nervy se vypalovaly kyselinou, horkým železem nebo i roztaveným zlatem.  

Lékařská praxe byla skutečně pestrá - patřilo do ní vše od pouštění žilou, po léčbu nešťastné lásky nebo ženské hysterie. Zato třeba dnešní královna medicíny chirurgie byla považována asi tak za stejnou 'vědu', jako holičství nebo kastrování prasat. 

Stejně tak zaujmou velká jména významných lékařů, které si dnes spojujeme s mnoha významnými objevy, zatímco ve své době páchali jednu medicínskou katastrofu za druhou.

Třeba i sám Hipokrates, považovaný za otce skutečného léčení (oproti kouzlům a zaříkávání, které byly tehdy běžné) se v životě mýlil tolikrát, že dnes by zřejmě nemohl dělat ani obvoďáka v Kotěhůlkách. 

Pod dohledem rentgenu

Abychom nechodili hluboko do dávnověku: za objev 'paprsků X' získal jednu z vůbec prvních Nobelových cen profesor Wilhelm Conrad Roentgen. Rentgenové záření dodnes pomáhá lékařům v diagnostice i v léčbě, dnes například i v podobě moderní počítačové tomografie (CT).

Počátkem minulého století nadšení nad kouzelnými paprsky neznalo mezí. Bez ohledu na jejich nebezpečnost. Až do šedesátých let 20. století se běžně používaly ke zjištění správného čísla bot. Rentgenových přístrojů k měření velikosti nohou bylo v evropských a amerických obchodech přes deset tisíc.

Takzvané fluoroskopy byly velkým hitem - v jejich okulárech mohl zákazník porovnat rentgenový snímek své nohy s obrysem boty a zjistit, do jaké míry mu vybraný model sedí. Pozorování vlastních nohou v okuláru bylo oblíbenou zábavou. Maminky pravidelně rentgenovaly nohy svých dětí, aby objektivně posoudily, které botičky jim opravdu padnou. Možné následky si nikdo nepřipouštěl...

Tak dávno to zase není 

Také další těžko uvěřitelný příklad není z tak dávné historie, jak bychom si možná přáli. Přední světový odborník na lobotomii, tedy zásahu do mozku, doktor Walter Freeman prováděl své zákroky během prázdninových cest s rodinou ještě v letech po druhé světové válce.

Při kempování jezdil po USA s rodinným autem naloženým dětmi, a při zastávkách na tábořištích operoval. Svým pacientům otvíral mozek těsně nad oční bulvou přes kost oční jamky. Používal k tomu sekáček na led, prý se mu osvědčil lépe než chirurgické nástroje. 

Královská léčba

To alespoň popis terapie, kterou podstoupil anglický král Charles II. v roce 1685, nám dodává pocit bezpečí, protože je to tak dávno. Podávali mu různé jedy včetně holubího trusu, které mu měly z hlavy vyhnat 'špatné šťávy', pálili ho žhavým pohrabáčem, ale nezabraly ani do krku vecpané vnitřnosti z kozla. Jeho Výsost léčbu nepřežila.

Člověk by si řekl 'díky bohu za 21. století a vědecký pokrok'. Ale moment. Ironické pousmání nad omyly, tak děsivě vzdálenými pravdě, přece nemusí být výsadou minulosti. Je docela dobře možné, že za pár desítek let se budou naši potomci stejně smát nad dnešní medicínou. 

Vloupání na přehlídkové molo. Pařížskou komičku vykázala až Gigi Hadid | Video: Reuters/AP
reklama
reklama
reklama