reklama

Pleť: I ve třicítce jako puberťák?

Akné není výsadou dospívání. Často trápí i ženy kolem třicítky i starší. Spolehlivě s ním zatočí hormony.

Foto: Profimedia.cz

Pleť samý pupínek v šestnácti je nepříjemné, ale normální. Jenže 12% žen ve věku nad 25 let má akné dál, a u 5 % problémy přetrvávají dokonce i ve věku 45 let.

Přitom i relativně mírné projevy mívají velmi negativní vliv na psychiku pacienta. Podle vědecké studie z univerzity v Oslu je akné faktorem ovlivňujícím sebevědomí často víc než tloušťka.

Mohou za to mužské hormony?

Domácí léčba i návštěvy na dermatologii obvykle nepřinesou rychlé řešení. To proto, že akné není jen kožní chorobou, ale celkovým problémem, závisejícím především na hormonálním stavu organismu.

Velkou roli v tvorbě akné hrají mužské pohlavní hormony androgeny, které jsou za normálních okolností i u žen nezbytné pro správnou funkci řady orgánů a tkání.

Hladina volných androgenů se zvyšuje vlastní produkci i díky periferní přeměně jiných hormonů. Androgeny mají také za následek zesílenou aktivitu mazových žláz, které vyvolávají mazotok. Produkci kožního mazu dále ovlivňují hormony hypofýzy, štítné žlázy a glukokortikoidy.

Léčba zvenčí

Léčebné metody jsou zaměřeny na omezení mazotoku, na uvolnění rohoviny z ústí mazových žláz a na působení proti mikrobům a zánětlivé složce onemocnění. "

Základem péče je pravidelné šetrné čištění pleti. V případě výraznějších projevů se zevně aplikují léčiva - např. s účinnou látkou ze skupiny retinoidů či kyseliny azelainové. Doplňkovou léčbou jsou také ovocné AHA - kyseliny (v minimálním množství 8% - 10%), které jsou součástí některých přípravků léčebné kosmetiky. „Při léčbě výše uvedenými prostředky dochází při zahájení léčení na 2-3 týdny k přechodnému zhoršení klinického obrazu a vlastní léčebný efekt je při pravidelném ošetřování možné očekávat po 4-6ti týdnech?" upozorňuje dermatoložka  MUDr. Andrea  Vocílková.

Spolehlivé řešení

Úspěšná však bývá většinou až celková terapie. První volbou je tak léčba kombinovanou hormonální antikoncepcí, která tlumí sekreci androgenů a tím i pokles všech pochodů, které tyto hormony ovlivňují.

„Nízká dávka estrogenů zvyšuje hladinu bílkoviny, která váže testosteron, což vede k růstu podílu vázaného testosteronu a poklesu podílu volného testosteronu. Nejvýhodnější pro léčbu akné jsou takové přípravky, které mají antiandrogenní efekt - působí proti funkci mužských pohlavních hormonů (androgenů) a tím normalizují sekreci kožního mazu. Ve svém důsledku vede tato léčba k vymizení projevů akné. Při zahájení takové léčby je nutné počítat s tím, že se účinek objeví se zpožděním 2 až 3 měsíců,"  připomíná kožní lékařka.

Ženy v plodném věku tak současně řeší oba problémy -  jak zabránit nežádoucímu početí a léčit akné. „Volí se však též jako součást léčby akné u žen a dívek, které pozorují zhoršování projevů před mense," dodává MUDr. Vocílková. Vždy je nutné - nejlépe po dohodě s dermatologem - vybrat takové prostředky zevního ošetření, které urychlí efekt nástupu účinku podávaných hormonů.

A co vliv jídla?

Vztah jídla a akné je diskutován již několik desítek let. Dosud byla provedena řada studií, které zkoumaly souvislost mezi stravou a stavem akné. Výsledky ovšem nejsou jednoznačné. Obecně se doporučuje pestrá a zdravá strava s dostatkem vitaminů a minerálů, čokoláda naopak u některých pacientek, zejména při častější konzumaci, stav pleti zhoršuje.
   

PŘÍČINY AKNÉ

Kožní struktury, které jsou při akné postiženy, se nazývají pilosebaceózní jednotky (vlasové nebo chlupové folikuly a přídatné mazové žlázy). Při formování klinického nálezu se uplatňují různé patofyziologické procesy. Rohovějící buňky mohou zrychlenou a intenzivní produkcí ucpávat vývody ústící v pleti. Velkou roli v tvorbě akné hrají také mužské pohlavní hormony androgeny, které jsou za normálních okolností i u žen nezbytné pro správnou funkci řady orgánů a tkání. Na vzniku akné má svůj podíl hladina volných androgenů, která se zvyšuje díky jejich vlastní produkci i díky periferní přeměně jiných hormonů. Androgeny mají také za následek zesílenou aktivitu mazových žláz, které vyvolávají mazotok. Produkci kožního mazu dále ovlivňují hormony hypofýzy, štítné žlázy a glukokortikoidy, přičemž množství vytvářeného kožního mazu je individuálně rozdílné a důležitou roli hraje také genetická predispozice.

reklama
reklama
reklama
reklama
reklama