Když odjíždíme na dovolenou, často máme pocit, že konečně vypneme a odpočineme si. Jenže ani volné dny nemusí být pro tělo skutečným odpočinkem.




Léto pomalu končí a s příchodem září se většina z nás vrací do běžného pracovního kolotoče. Právě letní dovolená měla být tím magickým časem, kdy načerpáme síly na zbytek roku. Realita ale často vypadá jinak – z cest se vracíme unavení, hůře spíme a jen těžko se znovu sžíváme s běžným rytmem. Návrat do reality přitom nemusí být tak náročný. Stačí vědět, jak tělu pomoci znovu nabrat energii.
Když odjíždíme na dovolenou, často máme pocit, že konečně vypneme a odpočineme si. Jenže ani volné dny nemusí být pro tělo skutečným odpočinkem.
Hektické balení, dlouhé cestování, změna režimu, ponocování, pozdní večeře nebo větší množství alkoholu mohou organismus naopak zatěžovat. Místo skutečné regenerace tak někdy jen vyměníme jeden druh zátěže za jiný.
Místo kýženého odpočinku se pak domů vracíme s pocitem, že bychom nutně potřebovali další volno. Změna prostředí sama o sobě totiž automaticky neznamená skutečnou regeneraci organismu.
„Lidé často zaměňují odpočinek za pouhou změnu aktivity. To, že zrovna nejsme v práci, ale ještě neznamená, že náš organismus skutečně regeneruje. Tělo potřebuje především pravidelnost, kvalitní spánek, vyváženou stravu, dostatek pohybu a čas na obnovu,“ vysvětluje Patrik Valčák, bývalý profesionální hokejista, který se specializuje na fitness a longevity.
Pokud chceme z dovolené odjíždět skutečně v klidu, měli bychom zpomalit už několik dní před samotným odjezdem. Místo nočního balení kufrů a snahy dokončit všechny pracovní resty do poslední vteřiny se vyplatí naordinovat si pozvolnější tempo.
Stejně tak je důležité zbavit se tlaku, že musíme během volna vidět každou památku a navštívit všechny vyhlášené restaurace. Dovolená není soutěž, ale prostor pro zklidnění těla i mysli.

Pokud chceme dlouhodobě fungovat bez vyčerpání, naprostým základem je dostatek kvalitního spánku. Jeho absence se nejprve projevuje nenápadně – zvýšenou únavou, podrážděností, horším soustředěním nebo neodbytnou chutí na sladké.
Z dlouhodobého hlediska však chronický spánkový deficit souvisí s rychlejším stárnutím buněk, vyšším rizikem metabolických onemocnění, oslabenou imunitou, zhoršenou pamětí a nižší psychickou odolností. Spánek totiž neovlivňuje pouze to, jak se cítíme druhý den, ale přímo určuje naši dlouhodobou kondici a délku života.
„Když se dobře vyspíme, máme mnohem větší motivaci hýbat se, pečovat o sebe a volit zdravější návyky. Spánek tak funguje jako první dílek domina, který postupně nastartuje řetězec dalších pozitivních změn – od vyváženější stravy přes pravidelný pohyb až po menší potřebu vyhledávat rychlé stimulanty a cukry,“ popisuje Patrik Valčák.
U spánku ovšem nerozhoduje pouze délka, ale především jeho kvalita. Spánek probíhá v opakujících se 90minutových cyklech, během kterých se střídá lehký spánek, hluboký spánek a fáze REM. Zatímco REM fáze podporuje psychickou regeneraci, zpracování emocí a ukládání informací do paměti, v hlubokém spánku dochází k fyzické obnově tkání a regeneraci toho, co během dne zatěžujeme.
Aby mozek a tělo plnohodnotně zregenerovaly, potřebujeme každou noc projít čtyřmi až šesti kompletními cykly. Dnešní doba spánku příliš nepřeje. Mezi největší narušitele patří dlouhodobý stres, vysoká mentální zátěž, nepravidelný režim, modré světlo z obrazovek těsně před spaním a těžká jídla. Mnohé z těchto faktorů však naštěstí můžeme sami ovlivnit.
Zlepšení kvality spánku vyžaduje sérii drobných, ale pravidelných změn:
Pravidelnost: Choďte spát a vstávejte ve stejnou dobu, a to i během víkendů nebo dovolených.
Světelná hygiena: Večer omezte modré světlo z telefonů a počítačů, raději sáhněte po knize nebo vyzkoušejte krátkou meditaci pro zklidnění mysli.
Prostředí: Spěte v naprosté tmě, tichu a v dobře vyvětrané, chladnější místnosti.
Životní styl: Dopřejte si dostatek pohybu přes den, ale večer se vyhněte těžkým jídlům a kofeinu.

V náročnějších obdobích, kdy se vracíme do práce a míra stresu opět stoupá, můžeme tělu pomoci také vhodně nastavenou výživou. Vedle pravidelného režimu, dostatku pohybu a kvalitního spánku mohou být součástí večerní rutiny také vybrané látky a produkty, které podporují normální činnost nervového systému, psychickou pohodu a přirozené regenerační procesy organismu.
Důležitou roli může hrát například hořčík, vitamin B6 nebo L-theanin. Z rostlinných zdrojů se v této souvislosti využívají také některé bylinné extrakty, například heřmánek. Smyslem takové podpory přitom není nahradit zdravé návyky ani uměle navodit spánek, ale vytvořit organismu vhodnější podmínky pro večerní zklidnění a odpočinek.
V náročnějších obdobích, kdy se vracíme do práce a míra stresu stoupá, můžeme tělu pomoci také cílenou výživou. Vedle režimových opatření je vhodné zařadit produkty zaměřené na podporu večerní relaxace a spánkové rutiny.
Návrat do kanceláře po letním volnu od nás už od prvních zářijových dnů vyžaduje soustředění, rychlé myšlení a dobrou paměť. Únavu se přitom mnozí snaží překonat další a další kávou. Kofein sice může přinést krátkodobé povzbuzení, dlouhodobě ale není dobré stavět na něm celý denní režim.
Pro správné fungování mozku a nervové soustavy je důležitá především pestrá a vyvážená strava, dostatek energie a vhodný přísun některých živin. Vedle zdravého jídelníčku mohou v období zvýšené psychické zátěže přijít na řadu také doplňky stravy obsahující například látky z řady fosfolipidů, aminokyseliny nebo vitaminy skupiny B.
Právě vitaminy B6, B9 a B12 přispívají k normální činnosti nervové soustavy a psychické činnosti a zároveň ke snížení míry únavy a vyčerpání. Důležitou součástí každodenní péče o mentální kondici však zůstává také dostatek spánku, pravidelný pohyb a přestávky během práce. Žádný doplněk stravy totiž nenahradí základní potřeby organismu.
Zdroje: link.springer.com, nozono.cz









