Obtěžuje vás pocení? Nemusí!
Potíme se všichni, někdo více, někdo méně. Pocení úplně zamezit nelze, je ale možné je zmírnit a odstranit i jeho nepříjemné důsledky.
Určitě už jste to také zažili - jedete přeplněným dopravním prostředkem a nedobrovolně inhalujete nepříjemný zápach, který se line z podpaží vašeho spolucestujícího. Pocení je sice přirozenou součástí fyziologických procesů organismu, a je proto velmi důležité, přesto je nám nepříjemné a snažíme se proti němu bojovat. Tedy alespoň někteří z nás.
Jak pocení zmírnit? Prevencí je především denní hygiena. Pokud se potíte nadměrně, sprchujte se nejméně dvakrát denně. Důležitá je také volba oblečení - vhodné jsou spíše vzdušné přírodní materiály, včetně bavlněného spodního prádla, které dobře saje.
Svou roli hraje i správná životospráva. Odborníci radí hodně pít a vynechat z jídelníčku alkohol, kávu, sůl a ostré koření. A samozřejmostí by mělo být používání antiperspirantů, deodorantů a antibakteriálních mýdel.
Jak se v přípravcích proti pocení zorientovat?
Na trhu je v současné době k dispozici velké množství těchto kosmetických přípravků. Jak se v nich zorientovat?
Deodoranty omezují pouze zápach z pocení, zatímco antiperspiranty slouží jako prevence před pocením. Obsahují totiž aktivní složku, která omezuje tvorbu potu tím, že stahuje vývody potních žláz, a tím snižuje množství vylučovaného potu. Antiperspiranty nás tak zbavují nepříjemného mokrého podpaží a dodají pocit sucha a svěžesti. Naproti tomu deodoranty osahují antibakteriální látky, které omezují množení bakterií rozkládajících složky potu, a tím pomáhají předcházet vzniku nepříjemného zápachu. Jejich účinek je ale krátkodobý a musí se používat několikrát denně.
Antiperspiranty i deodoranty jsou k dostání ve formě sprejů, roll-onů (kuliček), tuhých deodorantů nebo krémů. Prodávají se ve variantách pro muže i ženy a liší se nejen vůněmi, ale i složením.
Bohužel, intenzita pocení je u každého jiná a při zvýšené námaze, stresu nebo vysoké teplotě se aktivita potních žláz ještě zvyšuje. Zejména při hyperhidróze vám pravděpodobně nepomůže žádný antiperspirant ani deodorant. Hyperhidróza je nemoc, při níž se lidé nadměrně potí i v klidu a při nízkých teplotách. Může to být na čele, v obličeji, na dlaních, ploskách nohou, v podpaží, a to v třikrát až pětkrát větším množství, než je obvyklé.
Způsobuje hliník rakovinu?
Lidé, kteří mají citlivou pleť, by klasické antiperspiranty používat neměli. Obsahují totiž hliník, který způsobuje začervenání v oblasti nanesení, a podráží pokožku, která pak nepříjemně svědí a pálí. Zastánci BIO kosmetiky a dalších přírodních produktů už dávno objevili antiperspiranty bez hliníku. Tato kosmetika nejenže neobsahuje hliník a parabeny, ale ani žádné jiné chemické přísady, díky čemuž ji citlivá pokožka snáší bez problémů.
Říká se také, že hliník v antiperspirantech může způsobovat rakovinu – to ale výzkumy neprokázaly. Zatím jediným prokázaným negativním vlivem přípravků s hliníkem jsou právě alergické reakce citlivé pleti, což potvrdily četné klinické studie. Tyto reakce se mohou znásobit v případě aplikace přípravku bezprostředně po holení, kdy je pokožka poškozená a narušená žiletkou. Chemické látky potom mohou pronikat do pokožky skrz téměř mikroskopické ranky a podráždění pokožky na sebe nenechá dlouho čekat. Proto se obecně doporučuje počkat s nanesením antiperspirantu několik hodin, než se pleť alespoň částečně zregeneruje.
Máme stále velké rezervy
Je tedy jenom na nás, který z výrobků zvolíme, abychom si nejen my, ale i naše okolí cítili příjemně. Oproti vyspělým zemím máme totiž stále velké rezervy.
Průzkum, který si před časem nechala udělat firma Unilever, zjistil, že jeden Brit spotřebuje ročně téměř pět balení antiperspirantů a deodorantů. I průměrný Němec si koupí alespoň tři balení ročně. Oproti tomu Češi se spokojí s necelým jedním a půl antiperspirantem ročně. Zaostávají především naši muži - používá je pravidelně pouhých 49 % Čechů, zatímco v Británii jich je 79 %. Češky jsou v tomto směru mnohem aktivnější, k používání antiperspirantů se jich hlásí 71 %. V žebříčku jsme ale celkově skončili téměř na konci, nižší spotřebu vykazují už jen Rumuni a Rusové.