reklama

Nenáviděla jsem své tělo, a tak jsem se začala přejídat. Obezita jako nemoc duše

Obezita je jedna z nemocí, které jsou bohužel na vzestupu. Případy obézních lidí ale nejsou ani tak o přejídání jako o psychických problémech, za kterými často stojí citová vyprahlost nebo dokonce zneužívání.

Foto: ISIFA/Thinkstock

Názor, že obezitou trpí lidé, kteří prostě jen rádi jedí, je dnes samozřejmě překonaný. Za přejídáním většinou stojí psychické problémy či traumata, třeba pocit odmítnutí, který často vzniká už v dětství.

Dítě je například odmítáno matkou, z mnoha příčin, která se s ním nechce mazlit, projevit mu náklonost a blízkost. Odmítané dítě má pak pocit, že za nic nestojí, je frustrované a začne se nemít rádo. Tyhle pocity pak často zajídá a základ budoucí obezity je na světě.

Týrání a zneužívání

Americká ezoterička a kontroverzní psycholožka Doreen Virtue, jedněmi obdivovaná a jinými zatracovaná, pracovala několik let s obézními ženami. Za jejich případy většinou stálo sexuální nebo psychické zneužívání, aby od sebe odvrátily nechtěnou pozornost, začaly se tyto ženy přejídat. O svých zkušenostech s obezitou píše Virtue v knížce Zbavte se svých kil bolesti, kde popisuje, jak s obezitou "zatočit". Bohužel v praxi to nebude tak jednoduché, ale přesto je kniha zajímavým materiálem, jehož "pravost" potvrzuje i příběh, který mi vyprávěla, říkejme jí třeba Marcela…

Nenáviděla jsem své tělo

"Když mi bylo deset, začal mě zneužívat strýc. Jezdili jsme s rodiči a bratrem na chalupu, kterou vlastnil z půlky i strýc s rodinou. Večer za mnou chodil, nejdřív mě jen hladil, ale když mi bylo dvanáct, poprvé mě znásilnil," vypráví mi, dnes pětadvacetiletá Marcela a mně běhá mráz po zádech. "Rodičům jsem nikdy nic neřekla, strýc tvrdil, že za to všechno můžu já, že ho provokuju a že by se naši zlobili," odpovídá dívka na můj dotaz proč nic neřekla. Marcela je obézní, měří 165 centimetrů a váží 130 kilo. Přejídat se začala dva roky poté co ji strýc začal znásilňovat, myslela si, a nutno podotknout, že správně, že ji pak nechá být.

Bohužel o svých strašných zážitcích léta nikomu neřekla, až před dvěma lety, když si uvědomila, že nemá partnera a vlastně ani přátele, a že nenávidí své tělo. Lidé nechápali proč je, jaká je. Byla na dně a tak se odhodlala a zašla za psycholožkou. Dnes bojuje, ale překonat pocit, že když zhubnu, budou se mi dít ošklivé věci je vysilující boj.

Jak vystoupit ze začarovaného kruhu

Marcelin příběh není ojedinělý, příběhy obezity u mnoha lidí začínají přehlížením ze strany matky, nenávistí k sobě samému, ke svému tělu, psychickým i fyzickým týráním. Čím víc příběhů poslouchám, tím víc na mě padá smutek. Je ale možné z tohohle vlaku vůbec vystoupit?

Naštěstí je dostatek psychologů nebo dokonce organizací, které už dokážou obézním lidem pomoci. Jednou z těch nejznámějších je určitě STOB, tedy Stop obezitě. Funguje už 25 let a jejich úspěch tkví především v tom, že obezitu nechápou jen jako fyzickou nemoc, ale její základy hledají v psychice. STOB pořádá kurzy zdravého hubnutí po celé České republice, a sdružuje tým psychologů, lékařů i výživových poradců, kteří mají rozsáhlé zkušenosti v boji s obezitou.

Bittnerová: Vložky zdarma? Pro spoustu žen je menstruace stigma, muži diskuzi hrotí | Video: Emma Smetana
reklama
reklama
reklama